Obraz tuzemského pivaře se v posledních letech mění. Jestliže dříve tento pojem automaticky asocioval lehce tělnatého muže sedícího nad napěněným půllitrem v hospůdce na rohu, živě diskutujícího se spolustolovníky, dnes nabývá podoby zákazníka hypermarketu, který si mne ruce, jak výhodně koupil těch pár PET lahví zlatavého moku. A už se vidí doma u televize či na chatě u grilu. Podíl piva prodaného v hospodách a restauracích klesá. To se pochopitelně nelíbí jak hospodským, tak pivovarníkům. I pro ně je totiž prodej piva prostřednictvím gastronomických zařízení výhodnější. Pivovary proto hledají cesty, jak vrátit pijáky do hospod.
Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven činí dnes prodej v restauracích méně než 50 procent z celkového odbytu piva. Ve srovnání s jinými zeměmi jde stále ještě o relativně vysoké číslo tuzemští pivovarníci však spokojeni nejsou. Tento podíl v posledních letech z mnoha, především ekonomických důvodů klesá ve prospěch prodejů v obchodech, od řetězců po malé obchůdky (tzv. off trade). A o tom, jaké podmínky panují ve vztazích řetězců s jejich dodavateli, toho bylo napsáno už hodně. Ignorovat je pivovary samozřejmě nemohou, ale svoji pozornost nyní chtějí zaměřít spíše do oblasti „on trade“, tedy na gastronomická zařízení.
Zákazníkovi se na jednu stranu příliš divit nelze – zvláště v dnešní době se snaží chovat ekonomicky. A jak všichni dobře víme, není výjimkou, že je rozdíl v ceně lahvového a točeného téže značky třeba dvousetprocentní. Otázkou druhou je, že neporovnatelná ale bývá i kvalita těchto zdánlivě totožných produktů. Člověk nemusí být zrovna ortodoxní pivař, aby poznal propastný rozdíl mezi dobře ošetřovanou tankovou dvanáctkou a její sestrou v plechovce chlazené v síťovce na břehu rybníka. Fakt, že lepší kvalitu má pivo čepované, potvrzují prakticky všichni pivovarští odborníci, kteří lahve považují spíše za náhražku pro případ, kdy si pivař nemůže zajít na „točené“. Za poklesem spotřeby piva v restauracích je ale třeba vidět i změny životního stylu či infiltraci prvků jiných kultur (čajovny apod.).
 Je čas zákazníkům připomenout, že dobře ošetřené „točené“ nemá konkurenci |
Jak připomíná Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, pivo bylo a dodnes je nejdůležitějším zbožím, které se v hospodě a jiných gastronomických zařízeních (tzv. on trade) konzumovalo a konzumuje. Odhady hovoří o tom, že prodej piva u nich v současnosti tvoří nejméně čtvrtinu tržeb. Nižší prodeje piva, mj. zapříčiněné zvýšením spotřební daně na pivo od ledna 2010, vedou pivovary k hledání cest, jak konzumenty piva do hospod vrátit. Dobře totiž vědí, že jsou to právě restaurace, kde se vytváří loajalita k pivu jako takovému i k jeho jednotlivým značkám. Napomoci zvýšení podílu hostů konzumujících pivo v gastronomických zařízeních mají četné marketingové a další aktivity. Pivovary investují do hospod a restaurací a do jejich technického a technologického vybavení a procesu čepování piva, sanitace výčepních zařízení, ale též do nábytku uvnitř hospod a restaurací i mimo ně, do reklamních zařízení a skla až stamiliony korun ročně. A v této činnosti plánují pokračovat také do budoucna. Potvrdil to nedávný průzkum, který zorganizoval Český svaz pivovarů a sladoven počátkem srpna 2010 v některých pivovarských skupinách a jednotlivých pivovarech v České republice. Všechny dotazované pivovary uvedly, že jedním z hlavních důvodů, proč věnují rozvoji prodeje piva v hospodách tolik prostředků, je zachování tradic a další rozvoj pivní kultury u nás. Pivo je nezanedbatelný společenský a kulturní fenomén mající svou historií. Pivovary proto mnohem intenzivněji zajišťují osvětu majitelů a pracovníků gastronomických zařízení. Smyslem je především další zlepšování kvality péče o tradiční a nejpopulárnější český nápoj a snaha maximálně uchovat originální vlastnosti piva pro konečného spotřebitele. Pivovary věnují velkou pozornost rovněž estetické stránce míst, kam chodí spotřebitelé pivo pít. Výrazně se rozšířila škála pivního skla, pivovary platí ubrusy, slunečníky, mnohde i technické vybavení pro sledování sportovních přenosů atd.
„Pivovary chápou hospody jako místa, která jsou pro vytvoření dlouhodobého vztahu mezi nimi a zákazníkem, tedy loajality,klíčová. Vztahy jsou založeny v rozhodující míře na kvalitě výrobku a zveřejněné průzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění opakovaně potvrdily, že jakost vítězí nad silou reklamy, alespoň to platí v případě piva. Veškeré investice pivovarů napomáhají budovat povědomí o značce, která se v konečném důsledku projeví v tom, navštíví-li potencionální zákazník konkrétní hospodu a tam své pivo, většinou ve společnosti přátel nebo známých, vypije, eventuálně si koupí další a rozhoduje tak o návratnosti mnohdy velkých investic,“ uvedl Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pro pivo a pivovarství vždy platilo a platí ‚Sládek pivo vaří, hospodský ho dělá‘, a proto investice do osvěty o tom, jak pivo ošetřit a jak je nabídnout, patří nejen k tradici, ale dnes se na to klade daleko větší důraz než dříve, koneckonců je to ku prospěchu prodejce a konzumenta piva,“ dodal Jan Veselý. Zmíněný průzkum ČSPS mezi pivovary také potvrdil, že rozhodující část z nich bude právě proto pokračovat v organizování stále populárnějších soutěží odbornosti personálu, a to též mezi učni a studenty odborných škol. Mít znalosti o pivu a schopnost pivo profesionálně ošetřit a nabídnout, a to pokud možno v odpovídajícím prostředí, to vše vytváří konkurenční výhodu odborně znalého a připraveného personálu. Součást vzdělávání tvoří také osvěta o tom, komu lze, a naopak komu nelze pivo nabízet, a tím minimalizovat negativní dopady nadměrné konzumace piva.
V posledních letech postupně roste počet pivovarů, které vedle podpory existujících gastronomických zařízení budují své vlastní řetězce restaurací. Tyto podniky bývají i ukázkou toho, jak se má restauratér o pivo správně starat. Často jsou chápány jako „vlajkové lodi“ pivovarů, které přinášejí na trh nové trendy, prosazují nové značky piv a testují jaký zájem o ně spotřebitelé mají. V současnosti jejich počet přesáhl 50 provozoven po celé republice. Největším českým řetězcem je koncept Staropramen Potrefená Husa. Své řetězce mají také Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj a některé další pivovary.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Plzeňský Prazdroj