Po devíti letech došlo v září ke střídání na postu generálního ředitele OREA HOTELS. Zdeňka Šafaříka vystřídal Ing. Pavel Hlinka. Zpráva o této nečekané personální změně se cestovním ruchem rozšířila rychlostí blesku. My jsme se ovšem nespokojili s pouhým oznámením o změně ve vedení největšího českého hotelového řetězce, ale položili jsme Pavlu Hlinkovi několik otázek. Zajímalo nás například, zda bude v nové roli zvládat také svoji roli prezidenta Asociace hotelů a restaurací České republiky.
Co bylo hlavním důvodem, kvůli němuž jste kývl na nabídku ujmout se řízení OREA HOTELS?
Jak asi víte, více než 23 let jsem pracoval pro mezinárodní hotelový řetězec. Jenže tam to bylo z opačného úhlu pohledu, než mi bylo nabídnuto ze strany OREA HOTELS. A dostane-li se vám možnost zkusit něco řídit, a ne být řízen, pak to nemůžete odmítnout, protože máte šanci si ověřit, zda budete schopen využít své zkušenosti a třeba se i vyvarovat chyb, které podle vašeho názoru dělali vaši nadřízení.
Vím, že se v nové funkci teprve „rozkoukáváte“, nicméně nedá mi to, abych se nezeptal, co v tuto chvíli považujete jako ředitel největšího českého hotelového řetězce za svoji hlavní výzvu?
Podle prvních dojmů mohu konstatovat, že jsem se dostal do řetězce, který je konsolidovaný, má dobrou organizaci, zkušený personál a postupně obnovil a zrekonstruoval velkou část svých hotelových zařízení. To jsou skutečnosti, které zcela jistě budou velmi pomáhat. Faktem však je, že přicházím v době, kdy situace na trhu cestovního ruchu není zrovna povzbudivá. Proto bude naším společným úkolem zajistit, aby řetězec OREA HOTELS odešel z tohoto boje bez šrámů a využil všech možných nápadů a rezerv k tomu, aby jeho postavení na trhu dále rostlo.
Jaké úkoly máte aktuálně před sebou?
Úkoly jsou v zásadě tři. Spokojený majitel, spokojený host a spokojený personál. Takto to vypadá velmi jednoduše, ale každý bod těchto úkolů by si za normálních okolností vyžádal odpověď na celou stránku; k tomu mi ovšem asi nedáte prostor.
Slibuji, že si o tom popovídáme pro některé z příštích vydání COT business. Nyní by mě ale třeba zajímalo, co mají společného a v čem se podle vás liší nadnárodní řetězec, v němž jste působil přes dvě desetiletí, a tuzemská hotelová skupina, jejímž řízením jste byl pověřen v těchto dnech.
Vůbec si nemyslím, že by byla problematika tuzemského řetězce odlišná v porovnání s řetězcem mezinárodním. Pokud chci působit i jinde než doma, musím navíc znát také prostředí, kde chci roztáhnout své sítě. Vše ostatní, jako problémy s úspěšným obchodem, s hosty či zaměstnanci, jsou více méně velmi podobné. A protože náš řetězec již začal expanzi do ciziny první akvizicí v Bratislavě, je naším cílem, aby nebyla poslední. Proto budeme-li se chtít něčemu od mezinárodních hotelových společností přiučit, je to jejich agresivita a síla, kterou využívají k tomu, aby se na zahraničních trzích uplatnily.
Jak bezpochyby každý čtenář COT business ví, jste také prezidentem Asociace hotelů a restaurací ČR a viceprezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Máte pocit, že i jako generální ředitel OREA HOTELS budete mít dostatek času pro oba tyto profesní svazy?
Mé působení v AHR ČR se vlastně vrátí do normálu, protože na zajišťování jejího fungování je k dispozici kvalifikovaný a zkušený personál. Poslední dva roky, tedy vlastně první dva roky fungování nově vzniklé AHR ČR, byly zcela atypické. A sice tím, že díky svému bývalému zaměstnavateli jsem měl možnost skloubit obě funkce a společně je využívat ve prospěch věci. Proto jsem měl možnost pracovat ve prospěch českých hoteliérů na plný úvazek. Poté, co skončila má kariéra u společnosti InterContinental Hotels Group, jsem se musel snažit najít nějakého jiného chlebodárce, protože funkce prezidenta AHR ČR je funkcí čestnou a pouze ctí bych svoji rodinu těžko uživil. Protože jsme společně s celým sekretariátem AHR ČR během uplynulého období zkonsolidovali její práci, a doufám, že naši členové to poznali, nemám obavy, že se v kvalitě práce něco změní k horšímu. Připravili jsme totiž společně opatření, která by tomu měla zabránit. A protože i sekretariát na SOCR je velmi kvalitní a plný iniciativy a zápalu, nemyslím si, že by se něco mělo obrátit k horšímu. Naopak, možná, že můj návrat do reality konkrétního byznysu může přinést další podněty ke zlepšování práce obou organizací.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych
Kariéra Pavla Hlinky
Vzdělání: Učňovská škola v Poděbradech, vyučen číšníkem. Poté Střední hotelová škola v Mariánských Lázních a Vysoká škola ekonomická v Praze. V rámci dalšího vzdělávání studium informačních technologií, krizového managementu a controllingu.
Zaměstnání: Dům kultury v Příbrami (číšník), Interhotel Transit na Letišti Praha (číšník, ředitel cateringu, generální ředitel), hotel Jalta v Praze (generální ředitel), hotel InterContinental Praha (generální ředitel a předseda představenstva), řetězec InterContinental Hotels (Chief Liaison Officer for InterContinental Hotels Group, zodpovědný za Českou republiku, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko)
Další profesní aktivity: prezident Národní federace hotelů a restaurací (NFHR) v letech 1993 – 1994 a 1997 – 1998, 2006, viceprezident HR v letech 1999 a 2000, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR od roku 1999 až dosud, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR 2006 až dosud
Ocenění: Hoteliér roku v letech 1991, 1992 a 1998 (NFHR), Green hoteliér v letech 1992, 1996, 1997 (American Express), Manažer roku v ČR 1997 (Česká manažerská asociace a Ministerstvo průmyslu a obchodu), Green Globe Award 1998 (IHRA – Mezinárodní asociace hotelů a restaurací), Manažer roku 2004 – odvětví cestovního ruchu (Česká manažerská asociace a vláda ČR), Osobnost cestovního ruchu ČR 2006 – Holiday World Award