Výroční setkání evropských národních sekcí asociace PATA (Pacific Asia Travel Association) se letos uskutečnilo v Oslu ve dnech 12. – 14. června. Hlavní pozornost účastníků se upřela na nově vyhlášený „ozdravný“ projekt Phoenix určený světovým médiím a na publikaci o krizovém managementu.
V minulém čísle (str. 78) jsem v souvislosti se SARS lkal nad tím, že mezinárodní asociace cestovního ruchu znehybněly tou hrozbou jako myš hypnotizovaná pohledem kobry. To jsem ještě netušil, že v době distribuce červnového
COTu ústředí asociace PATA v Bangkoku právě spouští celosvětovou kampaň, která má lidem vrátit chuť k cestování. Projekt jménem Phoenix chce obnovit důvěru k destinacím v Asii a Pacifiku tak, jako bájný pták Fénix povstal ze svého popela. Kampaň potrvá 3 měsíce a prostřednictvím mediálních gigantů BBC, CNN aj. osloví především klientelu v hlavních zdrojových trzích pro PATA region, tedy v USA a Evropě. Je to snad vůbec poprvé v 52leté historii této profesní asociace, kdy komunikuje směrem k nejširší veřejnosti. K projektu už přistoupila řada touristboardů z regionu PATA: Austrálie, Filipíny, Hongkong, Kanada, Macao, Malajsie, Mariany, Singapur a Tchaj-wan. Jde o to, aby zainteresované subjekty z regionu, hlavně touristboardy, aerolinie, celebrity i členové PATA, hovořili jednohlasně, uváděli jasné argumenty a upřesňovali překroucené informace. V Oslu jsme proto rádi omluvili absenci předsedy asociace Petera de Jonga, který s námi konferoval telefonicky z Manily, do níž právě zajel Phoenix propagovat.
Peter de Jong, prezident asociace PATA |
Žijeme v podivné době. Strach z jaderného potenciálu velmocí vystřídaly hrozby přírodních katastrof, teroristů i ekonomických turbulencí. Jednotlivci i týmy se specializují na rizikový management a jeho užší část – krizový management. Vytvářejí scénáře, jak se má firma zachovat při nehodách či neštěstích, jak očekávat neočekávanou situaci. PATA využila zkušeností svého expertního týmu, který radil indonéské vládě, jak vzpamatovat cestovní ruch po loňském výbuchu na Bali. Brožura Krize: To se nám nemůže stát! šla v Oslu na dračku. Teorie krizového managementu stojí na čtyřech R (z anglického reduction, readiness, response, recovery): identifikace potenciálního ohrožení a redukce případných dopadů, připravenost na kritickou situaci, operační a komunikační akce v krizi, návrat do normálu po krizi.
Odborný seminář se na konferenci v Oslu zaměřil na téma Sociální dopad cestovního ruchu – přežití za jakou cenu? K tématu udržitelného rozvoje cestovního ruchu lze najít spoustu inspirací na www.wbcsd.ch a stránkách touroperátorské iniciativy www.toinitiative.org, působící na platformě organizací UNESCO, WTO a UNEP.
Aleš Krejčí