Konference o cestovním ruchu se koná v období, kdy toto odvětví celosvětově zaznamenává určitý pokles kvůli dostatečně známým událostem. Negativním trendům se nevyhnula ani Česká republika. Většina států světa si přitom uvědomuje význam příjezdového a domácího cestovního ruchu pro národní ekonomiku a nejinak tomu musí být i u nás. Česká republika se navíc definitivně zařadila mezi státy, kde nabídka služeb cestovního ruchu převyšuje poptávku, a proto musíme doslova bojovat o zákazníky v zahraničí a nemalou pozornost věnovat i domácímu cestovnímu ruchu. Není tedy příliš překvapivé, že prezidentem konference bude ředitel České centrály cestovního ruchu Ing. David Gladiš. Zajímalo mě, kam by měla podle jeho představ letošní konference směřovat.
Podstatná část jednání by měla být věnována hlavnímu letošnímu tématu, za které považuji propagaci České republiky v zahraničí. V této oblasti vidím zatím největší slabinu. Infrastruktura je prakticky vybudována, kultura podnikání se už dostala na srovnatelnou úroveň s ostatními evropskými destinacemi, zkrátka vše začíná fungovat tak, jak by mělo. Nedostatky jsou ale stále v zahraniční propagaci. Nyní konečně máme jasnou strategii destinačního managementu, tedy čeho a jakými prostředky bychom chtěli dosáhnout, a do dubna bychom měli pocítit první výsledky. Ve svém příspěvku bych chtěl tuto koncepci připomenout, přiblížit, v jaké fázi se právě nacházíme, a nechat odbornou veřejnost, aby se k této problematice vyjádřila.
Jinými slovy – chcete konferenci využít i k zviditelnění činnosti ČCCR…
Za uplynulé čtyři měsíce jsme na centrále provedli velké množství změn a do konference nastanou ještě některé další. Myslím, že konference je vhodnou příležitostí k tomu, abychom odbornou veřejnost seznámili s dosavadními výsledky a předložili k širší diskuzi některé problémy, s jejichž řešením teprve začneme.
Máte dojem, že by Vám konference mohla pomoci s řešením některých z oněch dnes již pověstných 55 překážek rozvoje cestovního ruchu?
Určitě ano. Zatím ale není jasné, které konkrétní body pro diskuzi na konferenci vybereme. Budeme se snažit vybrat ty, které jsou sporné a zasluhují si rozbor z několika různých stran. S řešením prvních čtyř okruhů jsme začali v lednu, další začneme rozpracovávat v průběhu následujících měsíců a na konferenci bychom již snad měli znát první konkrétní výsledky. Je jasné, že centrála sama o sobě nemůže tyto překážky odstranit, to je úkolem jiných, převážně státních orgánů, ale
budeme se snažit toto řešení iniciovat. Zástupci některých z těchto orgánů se budou konference také účastnit, takže vidíme příležitost k zahájení dialogu.
Mnoho lidí mimo cestovní ruch ovšem na tento obor pohlíží jako na hobby bez hlubšího významu, což Vám situaci příliš neulehčí.
Chtěl bych, aby právě tato konference pomohla tomu, aby i tito lidé pochopili, jak je cestovní ruch důležitý pro českou ekonomiku. Přál bych si tedy, aby velký prostor dostaly příspěvky dokládající makroekonomický význam cestovního ruchu. Je načase, aby si všichni konečně uvědomili, že cestovní ruch je druhým největším odvětvím v této zemi a jako takovému mu začali věnovat patřičnou pozornost. Dosavadní přehlížení cestovního ruchu je dáno hlavně tím, že nebyla dosud zveřejněna čísla dokládající význam tohoto oboru, tedy že se cestovní ruch podílí 6 – 7 % na HDP, představuje 10 % exportu, že poskytuje zaměstnání 450 tis. lidí, jaký má význam pro regiony i pro Prahu apod. Málokdo si také uvědomuje, že z cestovního ruchu profitují i zdánlivě nesouvisející obory jako zemědělství a jiné. Abychom prosadili zájmy cestovního ruchu při jednáních o rozpočtu, vízech nebo různých zákonech, potřebujeme, aby si všichni dotyční úředníci byli vědomi významu cestovního ruchu.
Tento význam si neuvědomuje ani mnoho lidí, kteří v oboru pracují.
To je pravda a na tuto oblast se chceme také zaměřit. Ze zákona zanikly koncem roku 2002 okresní úřady a bylo nově vytvořeno 205 obcí s rozšířenou působností. Pro většinu těchto obcí může být cestovní ruch do budoucna velmi významným zdrojem příjmů a zaměstnanosti. Už proto je nutné, aby se tamní zodpovědní pracovníci seznámili s problematikou a možnostmi cestovního ruchu. Zástupci zmíněných obcí byli na konferenci přizváni a já věřím, že mnoho z nich skutečně přijede.
K předchozím ročníkům měli někteří odborníci výhrady v tom smyslu, že zejména v úvodním jednání se prodiskutovávalo příliš mnoho témat a střídalo se příliš mnoho řečníků, takže žádný problém nemohl být rozebrán do patřičné hloubky. Nehrozí něco podobného i letos?
Je mi jasné, že cestovní ruch je natolik širokospektrálním odvětvím, že by bylo možno jednat týden a vlastně nic by se pořádně neprobralo. Jsem tedy zastáncem toho, aby byla vybrána dvě či tři základní témata, kterým by řečníci museli přizpůsobit své příspěvky. Myslím si, že význam konference spočívá spíše v jednotlivých pracovních sekcích než v úvodních obecných příspěvcích.
Jedním z prostředků k uvědomění si role cestovního ruchu je i tolik diskutovaný a stále neexistující satelitní účet. Bude se na konferenci hovořit i o něm?
Satelitní účet nespadá do kompetencí ČCCR, ale jeho význam je nám zcela zřejmý, a proto se snažíme při všech možných příležitostech tlačit na ministerstvo pro místní rozvoj, aby práce na jeho přípravě maximálně urychlilo. Konference by měla být jednou z těchto příležitostí a předpokládám, že o satelitním účtu se hovořit bude. Je to přece jeden z klíčových problémů českého cestovního ruchu. Jakmile bude účet zaveden, získáme silný argument pro jednání o další podpoře našeho oboru, neboť mnoho lidí se přesvědčí o jeho roli. Čím dříve se tak stane, tím lépe.
Dalším z témat diskutovaných na konferenci by mělo být řízení kvality v cestovním ruchu, potažmo normy ISO 9000:2000. Jak se díváte na význam certifikace v tomto oboru?
Veškeré certifikační snahy, ať už se jedná o ISO či aktivity některých asociací, podporujeme. Pro mnohé turisty jsme stále ještě neznámou zemí a máme v jejich očích nálepku postkomunistické země. Certifikáty jim mohou dát znamení, že vše je u nás na standardní úrovni a že nemusejí mít obavy z využívání našich služeb. Čím více subjektů tedy bude mít certifikát ISO, tím lépe. I my se budeme snažit při spolupráci s ostatními subjekty preferovat ty, které budou certifikovány. Na druhou stranu to ale neznamená, že bude certifikát prioritním kritériem. Budeme-li ale například moci na nějaké akci prezentovat pouze pět subjektů a budeme muset vybrat z deseti prakticky rovnocenných, dáme přednost těm, které budou certifikovány.
Petr Manuel Ulrych