Večírekcestovní kanceláře Sunny Days, který se rozpoutal ve čtvrtek 7. února vpražském Top Hotelu Praha, s největší pravděpodobností předčil svým charakterema návštěvností všechny podobné akce holidayworldovského týdne. Pokud bychjej měl k něčemu přirovnat, napadají mě jen takové slaboty jako rozjetálokomotiva, orientální bazar nebo narvaná česká hospoda při přenosu hokejovéhošampionátu, a to všechno hezky na střídačku.
Toovšem ani v nejmenším neznamená, že to nebyla akce důstojná až prestižní,neboť se jí zúčastnily nejserióznější osobnosti, které si vůbec umíte představit:zástupci tuzemských i zahraničních cestovních kanceláří a agentur, partnerskýchhotelů, poslanci parlamentu, představitelé ministerstev a jiné podobnézáruky solidnosti. Přišla rovněž Jeho Excelence velvyslanec Tuniské republikyv Praze pan Moncef Larbi, ředitel Tuniského národního úřadu pro cestovníruch pan Nizar Slimane, ředitel letecké společnosti Tunisair pan Jalel 
Barrak,zástupkyně Kyperské organizace cestovního ruchu slečna Marie Ferešová agenerální ředitel charterové letecké společnosti Travel Servis pan RomanVik. Dále tam byl jistý počet novinářů, ale ti patří podle našeho panapremiéra do jiné kategorie.
Moderátorskýmikrofon třímal pevně v ruce známý televizní hlasatel Alexander Hemalaa za zpěváckým se střídali více či méně exotičtí interpreti. Jedním z nichbyl i pan Chedi Breich, který vystřihl i populární píseň Fatouna. Kdyžjsem se ptal, o čemže je, bylo mi řečeno, že na detailech nezáleží, aleže obecně všechny arabské písně pojednávají o lásce šťastné nebo nešťastné.Mikrofonu se chopil i generální ředitel a spolumajitel pořádající cestovníkanceláře Sunny Days – pan Ridha Ben Ahmed (druhým spolumajitelem je panChedli Ben Said) a obdařil nás několika velmi jímavými písněmi, bezpochybyo lásce šťastné.
Rovněžpohybová část programu byla velmi vzrušující. Pánové, kteří na veletrhupilně pracovali a na podobné věci neměli čas, mohli konečně s obdivem spočinoutzrakem na velmi ohebném a dynamickém těle břišní tanečnice v plném rozpukutvarů. Držela se na jevišti a jen tak někoho si k tomu tělu nepřipustila.To Kypřané byli jiní chlapíci a bez ostychu se vydali tančit i mezi publikum.Pravděpodobně proto, že jejich oblečení tolik necinkalo nebo že ho bylomnohem více. V praxi předvedli fyzikální pokus, který potvrzoval účinkyodstředivé síly – tanečník kolem sebe divoce mával bubínkem, na jehož vnitřnístraně korpusu byla postavena sklenka s vínem. Opravdu se nerozlila.
Pokud mají Indky tak krásně vzpřímené postavy a hrdé držení hlavy,je to tím, že na ní nosí nádoby s vodou. Oblíbeným cvikem Kypřanů, jímždosahují téhož výsledku, je tanec se 
skleničkamina hlavě. Jeho rytmus je sice poklidný, ale přesto tak strhující, že jsemse přistihl při pohybu krok-sun-krok, i když jsem si šel pro kus ryby.Skleničky se staví na hlavu postupně po jedné, takže od určité fáze tancemusí jít tanečník do podřepu nebo mu skleničku musí někdo přidat ze štaflí.Publikum se ukázalo jako velmi disciplinované a přející: ani ve vrcholnéfázi, kdy už skleničkám pomalu nestačila výška stropu, tanečníkovi nikdonenastavil nohu. Pohybovou kreací sui generis byl výkon míchače za barovýmpultem R.U.Shopu (Barmanská škola Romana Uhlíře). Velký úspěch také zaznamenaličlenové (nebo chcete-li členky) travesti skupiny Euro Show 2000.
Podle slov pořadatele (a ostatně i podle mého mínění) se večírek nadmíruvydařil, a to rovněž zásluhou organizačních partnerů, jimž tímto přináležídík. Jsou to: Hlavní spolupořadatel Top Hotel Praha, Tuniský národní úřadpro cestovní ruch, Tunisair, Kyperská organizace cestovního ruchu, Evropskácestovní pojišťovna, barmanská škola R.U.Shop, Klášterní pivovar na Strahověa mediální partner COT Business.
Dean Valášek
| 
|
| 
|
| 
|
| 
|
| 
|
| 
|
| 
|
| 
|