Již několik let se táhne spor mezi Ochranným svazem autorským (OSA) a lázeňskými zařízeními, týkající se placení poplatků za rozhlasové a televizní přijímače na pokojích. Několik tuzemských lázní kvůli tomu čelí desítkám žalob. OSA od nich požaduje úhradu za sledování pořadů a poslech hudby v hodnotě 14,5 milionu korun.
Lázně se brání tím, že nejsou ubytovacím, ale zdravotnickým zařízením, která mají v tomto smyslu výjimku. Některé z nich už u soudu uspěly a jsou od poplatků osvobozeny. OSA se však dále pouští do nových sporů s lázeňskými zařízeními po celé republice.

Nejznámější spor s Ochranným svazem autorským se týkal Lázní Luhačovice. Po nich v roce 2010 vymáhal OSA soudní cestou 600 tisíc korun. Poplatky se vztahovaly na každou televizi a radiopřijímač na pokoji. Stanovisko OSA je takové, že lázně jsou totéž co hotely, a měly by tedy platit i stejné poplatky týkající se každého přístroje přinášejícího zprostředkovaný televizní a rozhlasový program. „Lázeňská zařízení zpravidla fungují na bázi samoplátcovství či na klientele ze zahraničí. Proto nevidíme důvod, proč by zařízení lázeňského typu měla mít konkurenční výhodu vůči hotelům.h Naopak, sortiment služeb, který svým klientům mohou nabídnout, je mnohem širší," vysvětluje stanovisko OSA předseda jeho představenstva Roman Strejček.
Provozovatelé Lázní Luhačovice se začali odvolávat na platný zákon o zdravotní péči, který říká, že lázeňská zařízení jsou na stejné úrovni jako nemocnice nebo rehabilitační zařízení, a jsou tudíž od platby osvobozena. „Většina léčebných lázní zastává názor, že jsou zdravotnická zařízení, kterým je poskytnuta v autorském zákonu výjimka z povinnosti hradit autorské poplatky za používání televizí a rádií na pokojích v lázeňských zařízeních," vyjádřil se ke sporu Martin Plachý, viceprezident Svazu léčebných lázní ČR a prezident Evropského svazu lázní. Provozovatelé argumentují také tím, že klienti jsou ubytováni na pokojích, které sice nejsou nemocničními pokoji, ale nacházejí se v objektu, v němž probíhá léčebná kúra. OSA však oponuje, že výjimka se vztahuje pouze na prostory, ve kterých k léčbě přímo dochází, nikoli už na pokoje, kde jsou lázeňští hosté ubytováni.
V současnosti žaluje Ochranný svaz autorský přibližně 30 lázeňských zařízení. Na podzim se s dalšími žalobami přidal Intergram. |
Lázně Luhačovice spolu se Sirnatými lázněmi v Ostrožské Nové Vsi před rokem svůj spor u Krajského soudu v Brně vyhrály. Soud dal zapravdu lázním a uznal, že se nacházejí na úrovni zdravotnických zařízení, a proto poplatky platit nemusejí. Důvodem k rozhodnutí soudu byla výjimka, kterou mají zdravotnická zařízení a také přiměřenost výše požadovaných poplatků. Soud rozhodl ve prospěch lázní i proto, že je složité rozlišovat v lázeňském komplexu mezi tím, co je hotel a co už je léčebný prostor. Ochranný svaz autorský se ovšem proti rozhodnutí odvolal a Vrchní soud v Olomouci následně rozsudek zrušil. Spor s Lázněmi Luhačovice tak pokračuje i nadále.
V současnosti žaluje Ochranný svaz autorský přibližně 30 lázeňských zařízení. Na podzim se s dalšími žalobami přidal Intergram, posílen prvními úspěchy OSA v soudních sporech. Společnosti spadající pod Svaz léčebných lázní jsou v tuto chvíli ve třech soudních sporech s Ochranným svazem autorským a v jednom s Intergramem. Nejnověji je veden spor například s Léčebnými lázněmi Bohdaneč. Lázně mají Ochrannému svazu autorskému doplatit na poplatcích za využívání televizních přijímačů na pokojích přes 200 tisíc korun. Léčebné lázně Bohdaneč se brání stejnými argumenty jako ostatní provozovatelé. Namítají, že lázně jsou zdravotnickým zařízením, kam pacienti přicházejí třeba ihned po operacích, a měly by tak být od poplatků osvobozené stejně jako nemocnice. Celý spor by se tak ve výsledku mohl dotknout i samotných nemocnic. OSA usiluje o to, aby výjimka týkající se zdravotnických zařízení ze zákona zmizela, a pokud ke změně nedojde, neváhá se obrátit i na Evropský soudní dvůr.
Problém se tak zdá být jak na straně zákona, tak v nejednotném přístupu provozovatelů lázní. Ne všechny lázně se nárokům Ochranného svazu autorského brání. Některá zařízení poplatky hradí, jiná to odmítají. „Léčebné lázně jsou ochotny a platí za umístění a používání rozhlasových a televizních přijímačů ve veřejných prostorách a za hotelové pobyty. Léčebné pobyty, jejichž součástí je ubytování a jsou hrazeny například z veřejného zdravotního pojištění, jsou podle nás od autorských poplatků osvobozeny, a proto je většina léčebných lázní neplatí. Jsou samozřejmě také lázně, které se pod výhružkou soudních sporů diktátu autorských svazů podvolily," dodává Martin Plachý.
Text: Jana Matulajová
Foto: Thinkstockphotos.com