III. ročník konference Etika v podnikání se zřetelem na EU
Co je etika a co je etické? Může být etické podnikání? A jak je na tom podnikání v Čechách a na Moravě? Změní se etika našich podnikatelů po vstupu země do Evropské unie? Tyto a podobné otázky si kladli účastníci III. ročníku celostátní konference Etika v podnikání se zřetelem na EU, která proběhla ve čtvrtek 13. února 2003 v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Některé z otázek se zodpovědět podařilo, jiné zůstaly i po celodenním rokování otevřené. Jisté je jedno – ačkoli má dnes kdekdo etiku ve štítu, mnozí jsou s ní na štíru. Cesta k nápravě je dlouhá a trnitá, vydat se po ní ale musíme. A přestože se konference přímo netýkala cestovního ruchu, diskutovaná problematika je pro zástupce této sféry stejně žhavá jako pro ostatní. Koneckonců – někteří zasedli ve zhruba 230členném auditoriu a prezident NFHR dokonce aktivně participoval s příspěvkem o některých aktuálních problémech hoteliérů. Podívejme se, o čem se na konferenci také hovořilo.
Pořadatelem a organizátorem akce byla tradičně společnost mag CONSULTING, spolupořadatelských rolí se ujala ministerstva průmyslu a obchodu, financí a pro místní rozvoj, Hospodářský výbor PSP ČR a řada profesních svazů. Záštitu nad konferencí převzali Ing. Jiří Rusnok, ministr průmyslu a obchodu, a MUDr. Mgr. Ivan Langer, místopředseda PSP ČR. Ani jeden z nich se však, podobně jako někteří další avizovaní hosté, konference nezúčastnil. Objektivně je však třeba říci, že program konference jejich absencí příliš neutrpěl, neb někteří za sebe poslali zástupce.
Dopolední jednání řídil prezident konference Ing. Jaroslav Plachý, poslanec Parlamentu ČR, člen Hospodářského výboru a předseda Podvýboru pro podporu malého a středního podnikání. Ve svém úvodním vystoupení stručně připomněl minulé ročníky konference a zabýval se rolí politiků ve vztahu k etice podnikání. Jak řekl, úkolem politiků je zejména připravit kvalitní legislativní rámec, zavádějící systém etického podnikání. Jedním dechem ihned zdůraznil, že nikdy nebudou mít politici moc vnutit podmínky k etickému podnikání všem. Prostor pro podnikání nesmí podnikatele svazovat, musí být co možná nejširší, a záleží proto na etice každého jednotlivce. Je tedy čas hledat rezervy především v sobě a ve svém vlastním chování. – „A jako vždy, ryba páchne od hlavy,“ prohlásil Plachý a dodal, že velké rezervy má Česká republika v oblasti boje s korupcí, vymahatelnosti práva a platební morálce státu. Naděje na zlepšení v tomto směru jsou vkládány do ministra průmyslu a obchodu Ing. Jiřího Rusnoka.
Zdeněk Vorlíček
Toho na konferenci zastoupil jeho náměstek Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc. V obecném úvodu svého vystoupení řekl, že o etice se sice hodně mluví, ale prohřešky proti ní jsou stále časté, což je dáno celosvětovým úpadkem morálky a nekritickou glorifikací úspěchu. Dále se pak zabýval otázkami etiky ve vztahu k blížícímu se vstupu ČR do EU. „Vstup sám o sobě nic nevyřeší, každý musí začít u sebe,“ řekl mimo jiné Doc. Vorlíček. Pak již konkrétně ukázal, jakým způsobem se snaží MPO přispět k vytváření podmínek pro etické podnikání. Hovořil o harmonizaci legislativy s EU, o novém návrhu zákona o živnostenském podnikání, který by měl zlepšit podnikatelské prostředí v oblasti malého a středního podnikání, a o otázkách ochrany spotřebitele. Podle jeho slov by neměla platit zásada, že je povoleno vše, co není výslovně zakázáno. Zde spatřuje prostor pro profesní podnikatelská sdružení a jejich etické kodexy.
Stejně jako další řečníci i Ing. Pavel Šafařík, náměstek ministra financí, zastával názor, že „etika podnikání se nedá nadiktovat, ale dá se jí legislativou napomoci.“ Měřítkem etiky podnikání je přitom obecná hodnotová sféra ve společnosti. Ministerstvo financí se podle jeho slov snaží kultivovat chování subjektů ve finanční sféře, přičemž od dob divoké privatizace prý došlo ke značnému posunu. Zmínil se mj. o zákonu o státní službě, jehož dlouhodobé dopady by se měly projevit i v etice podnikání, a o nutnosti aplikace struktur standardních v EU do českých podmínek.
Z pozice bývalého 1. velvyslance ČR při OECD hovořil další řečník, Ing. Jaromír Přívratský, vrchní ředitel Ministerstva zahraničních věcí. Ten připomněl již na minulých ročnících konference diskutované směrnice OECD a řekl, že by bylo záhodno shrnout dosavadní zkušenosti této organizace a aplikovat je na nynější podmínky. Velký důraz by měl být nadále kladen na etiku ve veřejném sektoru, pozornosti by nemělo ucházet chování nadnárodních společností a zapomínat by se nemělo ani na sociální odpovědnost podniků.
Petr Šimerka
Na toto poslední téma volně navázal JUDr. Petr Šimerka, náměstek ministra práce a sociálních věcí. Zabýval se zejména legislativními otázkami. „Platné zákony nejsou ideální, protože vznikaly klopotně a proces jejich schvalování byl mnohdy pomalejší než vývoj společnosti,“ konstatoval. MPSV proto intenzivně pracuje na novelách zákoníku práce a novém občanském zákoníku, kteréžto normy by měly být schváleny za dva až tři roky. Zmínil též v současné době projednávanou mininovelu zákoníku práce, která přinese změny v ustanoveních týkajících se konkurenční doložky v pracovních smlouvách a řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Dále pohovořil o stále stoupající roli kolektivního vyjednávání a volal po větší reprezentantnosti zaměstnavatelských sdružení. Krátce se věnoval také udržitelnosti současné mzdové úrovně po vstupu do EU a otázkám bezpečnosti práce.
Nad vztahem etiky a práva se ve svém příspěvku zamýšlel JUDr. Pavel Dvořák, vedoucí oddělení všeobecné legislativy Ministerstva spravedlnosti. Nejprve hovořil o etice státních úředníků a o roli odborného vzdělávání. Příkladem budiž Justiční akademie pečující o odborné vzdělávání soudců a justičních čekatelů. Dále se zabýval některými novými právními normami, z nichž se bude nejvíce podnikatelů týkat připravovaný obchodní zákon nahrazující obchodní zákoník. Ten by podle jeho slov měl být jednoduchý a jasný, přičemž jeho základním principem budou dobré mravy v podnikání. Své vystoupení zakončil symbolicky výrokem tradovaným již z dob starého Říma: „K čemu dobré zákony pouhé, chybí-li mravnost?“
Eva Petrů
Otázkám etiky ve veřejné správě se poté věnovala Mgr. Eva Petrů, ředitelka odboru přípravy pracovníků ve veřejné správě Ministerstva vnitra. Připomněla, že již v roce 2000 se tomuto tématu věnovala speciální konference, která však neměla žádné konkrétní závěry. Skupina nadšenců proto za podpory Rady Evropy vytvořila etický kodex pracovníků ve veřejné správě, který sice není právní normou, a není tudíž vynutitelný, svoji váhu však má, jak se ukázalo při přechodu na nové krajské uspořádání. Kodex byl v řadě nově vzniklých obcí s rozšířenou působností začleněn do interních norem. Mgr. Petrů zakončila optimisticky: „Vědomí nutnosti etického chování se prohlubuje a snad se již brzy projeví.“
Jaromír Drábek
„Při určování pravidel etiky podnikání má nezastupitelnou roli stát. Nemělo by se tedy diskutovat i o etickém kodexu státu?“ tázal se ve svém příspěvku prezident Hospodářské komory ČR Ing. Jaromír Drábek. Stát by totiž měl být svým chováním příkladem ostatním subjektům tam, kde právní úprava mlčí. ČR prý před vstupem do EU stojí na rozcestí, na kterém se musí rozhodnout, do které skupiny zemí se začlení. Ani v EU totiž podle jeho názoru nejsou etické standardy jednotné a je například rozdíl mezi etikou podnikání v Německu a Řecku. Dále hovořil o legislativní i praktické roli státu na poli etiky podnikání a o úloze samosprávných podnikatelských institucí.
Jaroslav Plachý (vlevo) a Jiří Kohoutek
Formou otázek a odpovědí pojal své vystoupení Ing. Jiří Kohoutek, místopředseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Podle jeho názoru má etika podnikání charakter ekonomické veličiny a jako s takovou je s ní třeba pracovat. Z dalších otázek pak zaujaly zejména ty, zda se setkáváme a i nadále budeme setkávat s porušováním etických norem – a pokud ano, zda máme nástroje ke zlepšení situace. „Etické normy porušovány jsou, ale různí se pohledy na to, v čem. A porušovány budou, vyplývá to z lidské přirozenosti,“ odpověděl si Ing. Kohoutek. Nástroje ke zlepšení ale existují. Jde zejména o vymezení standardů chování, kde by měly hrát mnohem větší roli než dosud profesní svazy. Standardy chování musejí mít i veřejní činitelé, kteří by měli být příkladem ostatním. Prostředkem ke zlepšení situace by se mohl stát i vstup do EU a v neposlední řadě také samotná konference, pokud bude mít konkrétní závěry a pokud se tyto závěry podaří splnit.
Jaroslav Plachý s Jiřím Jindrou
Odpolední část jednání, ve které byl vymezen prostor pro odborná vystoupení, řídil Prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., rektor Vysoké školy hotelové v Praze a viceprezident Svazu obchodu ČR. Nejprve přečetl příspěvek Ing. Michala Severy, CSc., I. viceprezidenta svazu. Účastníci konference se dozvěděli o činnostech svazu na podporu etiky podnikání. Svaz mj. doporučil svým členům desetibodový vzor etického kodexu, rozešel se s některými členy, jejichž chování mělo k etice daleko a navrhl projekt „Autoregulace – systém vyšší kvality obchodních vztahů, soutěže a ochrany spotřebitele“. Nechceme-li totiž v oblasti etiky zaostávat za zeměmi EU, musíme aplikovat samoregulační mechanismy. Nelze spoléhat jen na represi, důraz musí být kladen na prevenci. V závěru příspěvku vyzval jeho autor všechny zájemce ke komunikaci o projektu se Svazem obchodu ČR.
O tom, jaké úkoly čekají na manažery firem po vstupu ČR do EU, přemýšlel ve svém příspěvku Prof. Ing. Zbyněk Pitra, CSc., viceprezident České manažerské asociace. Podle něj je nejvyšší čas přistoupit k „novému managementu managementu“. Manažeři musejí umět převzít společenskou odpovědnost, musejí být profesionály a chovat se eticky. Za neetické přitom prof. Pitra označil i chování manažera, který si soustavně nezvyšuje kvalifikaci. Dále vyjádřil přesvědčení, že etickým jednáním je podmíněna dlouhodobá prosperita podniku. „Eticky se však manažeři budou chovat pouze tehdy, je-li to pro ně, respektive jejich firmu, výhodné,“ řekl a dodal, že příkladem výhodnosti etiky jsou podle něj normy ISO 9000. Za základní měřítko etiky chování považuje prof. Pitra desatero božích přikázání.
Roman Vacho
Od dalšího z řečníků, Romana Vacho, prezidenta Národní federace hotelů a restaurací ČR a generálního ředitele Grandhotelu Pupp, se účastníci konference mimo jiné dozvěděli, že hoteliéři a restauratéři nečekají na vstup ČR do EU s rukama složenýma v klíně. Aktivně spolupracují se zahraničními partnery a vyměňují si zkušenosti, aby byli připraveni především na volný pohyb pracovních sil. Jak dále řekl, podnikatele v pohostinství vždy sjednocovala myšlenka „více privátu, méně státu“, ale připustil, že role státu je v oblasti etiky podnikání nezastupitelná. Bohužel však právě chování státu má k etickému daleko, jak dokladoval několika příklady. Připomněl, že význam oboru se v ČR za posledních deset let zdvojnásobil a podnikatelé přebrali značnou společenskou odpovědnost, za což by si ale zasloužili respekt a pochopení od vlády, například při rozhodování o výši DPH u pohostinských služeb. Neeticky se podle jeho názoru chová stát i v oblasti autorských poplatků.
Anna Putnová a Roman Vacho
RNDr. Anna Putnová, MBA, PhD., proděkanka Fakulty podnikatelské VUT v Brně, se zamýšlela na vlivem etiky podnikatelského prostředí na příliv zahraničních investic. Vztah se podle jejích slov řídí zásadou „Bad ethics – bad business“. Potěšitelné je zjištění, že v oblasti střední a východní Evropy má ČR velmi dobrou pozici – je jediným příjemcem zahraničních investic vykazujícím příliv větší než 2000 USD na osobu. Je to podle ní signálem, že s etikou v podnikání na tom nejsme tak špatně, jak bývá někdy prezentováno. O této skutečnosti by se měla ČR snažit více informovat v zahraničí. Problémy ovšem jsou. Za skandální označila chování státní správy, která upřednostňuje velké firmy, čímž dává příklad i soukromému sektoru. Z jejích úst také prvně zazněla podnětná připomínka pro organizátory konference, aby bylo téma příštího ročníku vymezeno úžeji. I další řečníci se pak shodli na jejím názoru, že již není nutné, aby se konference zabývala definicí etiky a podobně obecnými otázkami.
Ve výrazně méně optimistickém duchu vystoupil předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Jan Wiesner. Řekl, že etika je sice důležitá pro ty, kteří chtějí v dané zemi dlouhodobě žít a podnikat, takže se o ní často hovoří, Českou republiku ale označil za ráj pro „zahraniční podnikatelské skupiny podnikající na hranici či za hranicí etických norem“. Na jejich činnost prý svaz dlouho upozorňoval, přičemž jediným efektem je prý vyšší aktivita celníků při kontrolách na tržištích. Za problém považuje také praktiky nadnárodních obchodních řetězců vůči dodavatelům, které stát podobně jako další neetické chování nechává bez povšimnutí. Hovořil také o etickém kodexu výrobních družstev a o kultivaci podnikatelského prostředí, kterou si členové svazu slibují od vstupu do EU.
„O etice se sice hodně mluví, ale neřídíme se jí,“ pravil mj. Doc. Ing. Zdeněk Dytrt, CSc. z Univerzity Pardubice. Nejasný je podle něj už samotný obsah slova etika, které často slouží jako heslo pro zdůvodnění některých nepopulárních opatření. Zabýval se i požadavky na moderní manažery. Ti se podle něj nechovají eticky mj. i proto, že mají obavy z etických postupů v neetickém prostředí, mají obavy z netrpělivosti a mnozí věří jen kvantifikovatelným jevům.
František Smolka
Posledním řečníkem před diskuzí byl „dinosaurus českého podnikání“, jak sám sebe nazval RNDr. František Smolka, generální ředitel společnosti SMOZA. Účastníky konference seznámil nejen se svojí firmou, ale hlavně s konkrétními etickými principy, kterými se při podnikání řídí. Manažer podle něj musí jít ostatním zaměstnancům příkladem, firma musí mít definovánu firemní kulturu apod. Poukázal na některé příklady neetického chování firem z poslední doby, zejména na konkurzy, při kterých jsou správci konkurzní podstaty spjati se soudci. Pokusil se též navrhnout řešení stávající neutěšené situace, například zavedení pravidla „dvakrát a dost“, větší podíl podnikatelů na tvorbě zákonů či zavedení značky „Etická organizace“.
V závěrečné diskuzi, při které někteří o etice hovořící řečníci neeticky nerespektovali pokyny řídícího Prof. Jindry a svoje příspěvky nezkrátili na tříminutový limit, se hovořilo mj. o důvěře coby aktuálnímu fenoménu v EU, o normách ISO 9000, o možnostech alternativních řešení spotřebitelských sporů, o chování nadnárodních společností, podmínkách pro podnikání v oblasti výroby lihovin, možnostech novinářů při zveřejňování pozitivních příkladů etického chování, o roli profesních svazů v odhalování a trestání neetického chování podnikatelů a dalších otázkách.
Konečné slovo dostal opět prezident konference Ing. Plachý, který přečetl návrh znění závěrů konference. V něm mj. účastníci apelují na politiky a podnikatele, aby
a) ve své pravomoci a na svěřených úsecích znovu posoudili a vyhodnotili situaci v dodržování vlastních etických pravidel jednání, jejich dalšího šíření a jejich účinků;
b) iniciativně hledali a uplatňovali vhodné formy aplikace samoregulačních přístupů ke korektnímu a důvěryhodnému jednání; v té souvislosti podporují aktivitu Svazu obchodu ČR spojenou s podnětem MPO a rozhodnutím Rady ČR pro jakost k realizaci projektu „Autoregulace – systém vyšší kvality obchodních vztahů, soutěže a ochrany spotřebitele“ a doporučují její rozšiřování v podnikatelské sféře;
c) využili ve své každodenní manažerské, výchovné, politické a další činnosti poznatky a doporučení, které tato III. konference o etice v podnikání soustředila a které budou účastníkům a příslušným státním a podnikatelským institucím prezentovány sborníkem konference a prostřednictvím internetu.
Organizátorům konference pak doporučují, aby při přípravě příštího ročníku vymezili užší aktuální téma jejího jednání a usilovali o posílení účasti zástupců zákonodárných a exekutivních orgánů.
Ing. Jaromír Beránek, ředitel mag CONSULTING, na následné tiskové konferenci řekl, že si váží všech připomínek účastníků k letošnímu ročníku konference o etice v podnikání, a slíbil, že se jimi organizátoři ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu budou vážně zabývat při přípravách ročníku příštího. Za velký posun vpřed považuje fakt, že minimálně dvě ministerstva se budou výsledky letošní konference zabývat na poradách svých vedení. Příští ročník se pak bude podle něj konat ve zcela nových podmínkách, neboť ČR již bude po referendu o vstupu do Evropské unie stát v jejích dveřích.
Petr Manuel Ulrych