Okénko Českého statistického úřadu – 4/2015: Výsledky satelitního účtu cestovního ruchu (TSA)

Začátkem března 2015 zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) na svých internetových stránkách výsledky satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) za referenční rok 2013. Obsahem aktualizovaných tabulek jsou údaje týkající se ekonomického postavení a významu cestovního ruchu v národním hospodářství v již tradiční struktuře.

Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností. V roce 2013 se podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty i hrubého domácího produktu české ekonomiky zvýšil (činil 2,8 %, resp. 2,9 %).

Počet cest a přenocování podle typu cestovního ruchu a kategorie návštěvníka v ČR v roce 2013 (v tis.)

 
Význam cestovního ruchu na tvorbě těchto klíčových ekonomických ukazatelů je velmi podobný situaci ve Švédsku (2,9 %) nebo Nizozemsku (2,7 %). Jen o málo vyšší podíl má Německo (3,2 %). Nejvyšší hodnoty vykazují turisticky atraktivní destinace jako je Kypr (9,1 %) či Portugalsko (8,2 %).

Strana poptávky v cestovním ruchu

Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu je souhrnným ukazatelem poptávky návštěvníků a vyjadřuje celkový objem výdajů za cestovní ruch v národním hospodářství (tj. všechny výdaje realizované za účelem cestovního ruchu na území České republiky). V roce 2013 dosáhla hodnoty 234 mld. Kč, což bylo o 7,3 % více oproti předchozímu roku.

HPH a HDP cestovního ruchu a podíl v národním hospodářství ČR

Příjezdový cestovní ruch z toho tvořil necelých 60 % (140 mld. Kč), zbylé dvě pětiny generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu (94 mld. Kč). Průměrný výdaj zahraničního návštěvníka činil 5 330 Kč, český účastník cestovního ruchu utratil 1 250 Kč. Na první pohled patrný rozdíl je ovlivněn mnohem vyšším počtem jednodenních výletů u rezidentů, ale také českým specifikem trávení volného času v podobě chataření a chalupaření.

Spotřeba návštěvníků podle struktury

Ve struktuře spotřeby vnitřního cestovního ruchu převládaly v roce 2013 výdaje na zboží (30 %), zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy (19 %), stravování (19 %) a ubytování (19 %), přičemž položka ubytovací služby zahrnuje i tzv. imputované nájemné za druhé domovy. Marže cestovních kanceláří, agentur či průvodců tvořily ve stejném roce zhruba 3 % spotřeby vnitřního cestovního ruchu.