Okénko Českého statistického úřadu – 11/2014: Cestovní ruch v Evropě

Obyvatelé EU 28 realizovali v roce 2012 celkem 1,2 miliardy cest s přenocováním. Výrazná většina cestovního ruchu Evropanů se přitom odehrála přímo v rámci kontinentu. Pouze 24 % cest směřovalo do zámořských destinací. Nejčastějším dopravním prostředkem byl automobil.

Podle nedávno zveřejněných informací Eurostatu uskutečnili v roce 2012 rezidenti starší 15 let ze zemí Evropské unie 1,2 miliar-­dy cest, na kterých alespoň jednou přenocovali mimo svůj domov. Důvodem téměř poloviny z nich (48 %) byla dovolená a odpočinek, více než třetina (35 %) se týkala návštěv příbuzných a přátel. Každá osmá cesta byla vykonána za služebním účelem a u čtyř procent byly důvody k cestování jiné než výše uvedené.

Klíčové evropské destinace

Tři čtvrtiny cest z celkového počtu se odehrály přímo v zemi rezidenta, a jednalo se tedy o domácí cestovní ruch. Na zahraničních cestách se z 85 % podílela Evropa. Druhé místo obsadila Asie (4,5 %), za kterou následovala Afrika (4,1 %). Severní Amerika obsadila až čtvrtou příčku s podílem 3,8 %.

Španělsko, Francie a Itálie byly pak co do zemí nejčastějšími cíly zahraničních cest obyvatel EU po Evropě. Není bez zajímavosti, že například Španělsko měli mezi nejnavštěvovanějšími třemi místy rezidenti z jedenácti členských zemí EU. Prakticky ve všech případech pak byla nejnavštěvovanější lokalitou přímo sousedící či velmi blízká země. Výjimku tvořilo pouze Rumunsko (top destinací byla v jeho případě Itálie) a Spojené království (Španělsko). Nejoblíbenějšími destinacemi Čechů zůstaly Slovensko, Chorvatsko a Itálie.1

Počet cest, přenocování a výdaje rezidentů EU podle destinace v roce 2012

Pozn.: * Agregovaná data za 27 členských zemí, Švédsko – odhad
Zdroj: Eurostat, 2014; Ilustrace: Thinkstockphotos.com
 

Do zahraničí nejčastěji cestují Lucemburčané

Při porovnání domácího a výjezdového cestovního ruchu upřednostnili rezidenti domovskou zemi před cestami do zahraničí nejvíce v případě Rumunska (bylo zde zaznamenáno zhruba 20krát více cest doma než do zahraničí), Španělska a Řecka. V prvním případě zřejmě z ekonomických důvodů, v druhých dvou případech spíše kvůli kvalitě a předpokladům domácího prostředí pro trávení dovolené a rekreace. Přitom je zajímavé, že téměř ve všech zemích EU 28 uskutečnili rezidenti více cest doma než do ciziny. Výjimku v tomto smyslu tvořily geograficky menší státy s dobrou kupní silou obyvatelstva – Lucembursko, Belgie, Malta a Slovinsko. Obyvatelé Lucemburska navštěvovali zahraničí nejčastěji i při přepočtu na 1 obyvatele. Každý zdejší rezident opustil zemi zhruba třikrát v roce za účelem trávení volného času, rekreace anebo služebně s tím, že v zahraničí vždy alespoň jednou přenocoval.

Nejvíce cest autem

Nejčastěji využívaným dopravním prostředkem byl automobil (soukromý či z půjčovny), kterým bylo uskutečněno téměř dvě třetiny všech cest. Leteckou přepravu použilo 15 % evropských rezidentů, dalších 12 % se vydalo na cestu vlakem. Způsob cestování je samozřejmě ovlivněn geografickou polohou, ale i ekonomickými předpoklady, a proto jsou v preferovaných dopravních prostředcích v rámci kontinentu značné rozdíly. Například obyvatelé Malty cestují téměř výhradně letadlem (57 %) nebo lodí (43 %) a to v obou kategoriích s nejvyššími podíly ze všech států EU 28. Služby autobusových dopravců využívali k soukromým i služebním cestám zejména obyvatelé Rumunska. Zde se 38 % cest s alespoň jednou nocí strávenou mimo domov uskutečnilo právě s využitím autobusu. Téměř čtyři z pěti obyvatel Portugalska či Španělska použili ke své cestě auto.

Češi při svých pobytech doma i v zahraničí stejně jako ostatní obyvatelé Evropské unie nejčastěji využívají osobní automobily (75 %). Na druhém místě byly autobusy (10 %), za kterými následovala železniční doprava (8 %). Teprve čtvrtá příčka patřila dopravě letecké, kterou Češi využili jen u necelých šesti procent cest.

¹ Průměrná délka pobytu se pohybovala od více než sedmi nocí pro obyvatele Řecka (7,5 noci), Kypru (7,2) a Belgie (7,1) po méně než čtyři noci pro obyvatele Lotyšska (3,1), Finska (3,4), Dánska (3,6) či Maďarska (3,7).