Mgr. Vladimír Dvořák, dvorak@kcr.zf.jcu.cz
Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Katedra cestovního ruchu Tábor
Chorvatsko je tradiční destinací, kam každoročně směřují turisté prožít dovolenou v letní sezoně. Má 5 835 km dlouhé pobřeží na pevnině a 1 185 km dlouhé ostrovní pobřeží. Geografická poloha země, krásné moře – to jsou hlavní determinanty dalšího rozvoje cestovního ruchu Chorvatska, ke kterým dále patří neopakovatelné přírodní scenérie národních parků, archeologické památky, vynikající gastronomie, srdeční a přátelští lidé a v neposlední řadě i velmi blízká příbuznost češtiny a chorvatštiny.
Po vyhlášení samostatného státu vyvstala před chorvatskými turistickými pracovníky otázka dalšího zkvalitnění služeb ve všech sférách cestovního ruchu. 90. léta 20. století – jejich počátek – byla poznamenána menším zájmem ze strany turistů z důvodu nestabilnosti vnitropolitické situace. Po roce 1995, kdy Chorvatsko vyřešilo své problémy především v tzv. krajině, se vydalo na cestu významné evropské turistické destinace a navázalo tak na bývalé tradice své turistické minulosti.
V oblasti ekonomiky představuje cestovní ruch pro Chorvatsko významnou vývozní stránku hospodářství. V současné době navštěvuje tuto zemi více jak 7 milionů návštěvníků, kteří uskutečnili 43 milionů přenocování. Podle údajů ministerstva turistiky Chorvatska představuje cestovní ruch pro zemi cca 15 % brutto národního důchodu (z 80 % ho tvoří příjezdový cestovní ruch).
Před rokem 1990 zaujímali turisté z bývalého Československa asi 6. místo pomyslné stupnice návštěvnosti. V současné době zaujímají čeští turisté 13 % všech návštěvníků, to znamená, že obsadili významné místo vedle turistů z Německa, Itálie, Rakouska a Slovinska. V přepočtu, například za rok 2001, navštívilo chorvatské pobřeží 670 000 návštěvníků z České republiky. Hojně navštěvovaná je Istrie, ale i Kvarner a Dalmácie. V posledních dvou letech mají naši turisté zájem i o poznávací zájezdy do Chorvatska. Turisté z České republiky jsou vnímáni místními turistickými pracovníky jako velmi kulturní a bezproblémoví návštěvníci. V souvislosti s rostoucí životní úrovní v České republice jsou však stále náročnější, ale i kritičtější k chorvatské turistické infrastruktuře. Možnou příčinou je privatizace, která probíhá pomaleji a stále se potýká s důsledky války 90. let 20. století. 30 až 40 % majetku je ve vlastnictví státu.
Nádherné moře a vynikající kuchyně nestačí
Na počátku sezony 2002 bylo možné zaznamenat i velmi kritická slova o průběhu této sezony, někteří dokonce používali termín „soumrak chorvatské turistiky“. Nicméně počáteční obavy se později jevily jako liché.
Z druhé strany však ministerstvo turistiky Chorvatska počítá s příjmem až 4 miliardy USD z turistiky (v roce 2001 to byly 3,3 miliardy USD). Kritiku sklidily i rostoucí ceny za hotelové ubytování, které ne vždy odpovídalo skutečné kvalitě. Rovněž se chorvatská turistika potýká s problémem prodloužení sezony, roste totiž snaha o maximální využití hotelových kapacit. Před Chorvatskem dále stojí otázka, jak rozvíjet koncept exkluzivní turistiky, hlavně v Opatii, v Dubrovníku, Istrii, ale i na některých jadranských ostrovech. Exkluzivní turistikou rozumíme perfektní hotely, velkolepé restaurace atd., v podstatě nádherné moře a vynikající kuchyně nestačí. Je nutné se zaměřit na oblast mimohotelových služeb, aby turisté, kteří navštěvují Chorvatsko, utráceli v maximální míře i v této oblasti. Podle statistických údajů 40 kun (cca 200 Kč) utracených za den jen velmi málo.
Na počátku nové turistické sezony 2003 je třeba se zamyslet nad tím, jak „přilákat“ co nejvíce zahraničních turistů, především pak i z České republiky. Na prvním místě se jedná o propagační akce, ale vedle toho je třeba se zaměřit hlavně na zdokonalení dopravní infrastruktury, tzv. „Jadranská magistrála“ zaznamenala v sezoně 2002 značné zlepšení. I nadále je důležitá otázka privatizace hotelových a ubytovacích kapacit. Jedině tak může chorvatský cestovní ruch splnit následující úkoly: konkurenceschopnost, prodloužení turistické sezony, a tím i zvýšení příjmů z cestovního ruchu do chorvatského národního hospodářství. Právě razantní reforma přispěje k tomu, aby Chorvatsko opět získalo vedoucí postavení ve Středomoří.
Navigace, letenka v mobilu, překladač i ověřovací notifikace z banky: internet v zahraničí dnes rozhoduje o pohodě celé cesty. Výběr připojení přitom není věda, záleží jen na tom, kam jedete, na jak dlouho a kolik dat spotřebujete. V EU většinou stačí běžný...
