1. 5. 2004 vstoupil v platnost zákon o DPH uplatňující zvýšenou sazbu pro stravovací služby v České republice a prvotní reakce naznačovaly, že většina podniků toto zvýšení (z 5 % na 19 %) nemusí „přežít“.
Pravidelné monitorování gastronomického trhu v ČR (analýzy INCOMA Horeca Monitor z června 2004) však katastrofické scénáře zatím nepotvrzuje. Mezi optimistické skupiny se řadí především restaurace a hotely vyšší a střední kategorie, nižší segment se naopak budoucnosti obává a ve svých odhadech je více pesimistický. Je důležité poukázat na šíři problémů jednotlivých provozovatelů, byť je výše přímých i nepřímých daní její nezanedbatelnou součástí. Každodenní podnikání v gastronomii zatěžují nesrozumitelné a překomplikované zákony, zákonné normy a předpisy, které velká část podnikatelů považuje za nadbytečné. Kvalitní podnikatelské administrativě a daňové agendě by podle nich velmi prospělo její zjednodušení. Nadto téměř polovinu majitelů provozoven trápí byrokratické prostředí a vysoká míra korupce, mj. kritizovaná již delší dobu i zástupci EU.
Analýzy rovněž uvádějí, jakým způsobem se provozovatelé pokoušejí vyrovnat s nepříznivým vývojem. Část z nich (1/3) se rozhodla oddálit plánované investice do provozoven a kuchyňských technologií, necelá čtvrtina bude pravděpodobně nakupovat levnější potraviny a nápoje, méně než 10 % se rozhoduje, že omezí sortiment jídla a nealko nápojů. Vývoj může rovněž způsobit částečné snižování stavu zaměstnanců – podle výsledků výzkumů se k němu chystá především střední segment restaurací a hotelů. Zajímavý je způsob, jakým se promítá zvýšení ceny DPH do konečné ceny pro zákazníka. Velké množství (40 %) provozoven se rozhodlo navýšit ceny pouze o část vzniklého rozdílu, asi třetina provozovatelů navyšuje ceny o celý rozdíl (o 14 %).
Sečteno a podtrženo, nedlouho po zavedení výše zmíněných daňových změn zatím nelze hovořit o zásadním poškození gastronomického trhu, bezpochyby však k negativním dopadům dochází, a to žádnému podnikání nesvědčí. Lze předpokládat, že vyšší daňová zátěž negativně ovlivní atraktivitu oboru pro vstup nových hráčů, a tím zpomalí rozvoj konkurenčního prostředí, potažmo kontinuální růst kvality nabídky i služeb.
Pokud bylo smyslem takové změny efektivní zvýšení toku peněz do státní pokladny, je její zákonná implementace do sféry gastronomie přinejmenším diskutabilní a nezbývá doufat, že se neodrazí v podobě odlivu zákazníků a zhoršené kvality nabízených služeb. Nepochybujme však spolu se závěry analýz o tom, že gastronomie všechny otřesy nakonec „přežije“.
Zdroj: INCOMA Horeca Monitor
Poznámka redakce:
Je potřeba si ale uvědomit, že první hodnocení, jaký má vliv zvýšené DPH ve stravování na životaschopnost podnikatelských subjektů horeca trhu, je hodnoceno v období hlavní turistické sezony, tedy v době nejvyššího počtu turistů, jak zahraničních, tak domácích (a navíc v sezoně, která není zmítána globálními problémy, jako byl např. SARS, teroristické útoky či válka v Iráku). Otázkou stále zůstává, jak tento stav bude vypadat po delším časovém úseku. V době, kdy ve snaze přilákat turistu v období mimosezony stlačí naši sousedé ceny dolů a naše gastronomické provozy ztratily možnost cenové elasticity. Nepředpokládám, že by gastronomie nepřežila, pravděpodobně přežije, ale s jakými chorobami…?
-efr-