Součástí podzimního veletrhu MADI Travel Market byla opět konference na téma „Vzdělávání a kvalifikace v cestovním ruchu a hotelnictví“. Jak název napovídá, na akci se sešli představitelé škol se zástupci praxe, aby diskutovali o aktuálních problémech odborného vzdělávání u nás. Konferenci spolupořádala Asociace průvodců ČR, zdaleka se nehovořilo jen o vzdělávání průvodcovském.
Konferenci moderoval předseda Asociace průvodců ČR PhDr. Stanislav Voleman a krátkými projevy ji zahájili vedoucí katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické v Praze Doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc. a prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Ing. Pavel Hlinka, který se zamýšlel nad tím, zda mají odborné školy připravovat studenty na praxi v cestovním ruchu nebo na další vzdělávání, přemítal o vztahu teorie a praxe, kvalitě profesorů v odborných školách či o úrovni učebnic. Když hovořil o celoživotním vzdělávání, konstatoval, že pro firmy je předražené a zavádějící, pro menší subjekty pak zcela nedostupné. Podle Hlinky v této oblasti chybí ucelená koncepce a vzdělávací programy pro střední a malé podniky. Upozornil i na to, že zatímco logickým cílem škol je dostatek studentů a tím i peněz, praxe volá po vzdělaných odbornících. A položil řečnickou otázku: daří se tyto cíle skloubit?
Podobně jako o rok dříve vystoupila na konferenci Ing. Taťána Vencovská z Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), která se věnovala problematice nedávno zahájené kurikulární reformy. Informovala, že v současné době vznikají kvalifikační standardy a národní soustava kvalifikací. V cestovním ruchu se pracuje na oborech s výučním listem kuchař a číšník, na souvisejících dílčích kvalifikacích a na nižších úrovních kvalifikací (pomocné síly). Národní ústav odborného vzdělávání byl vybrán jako instituce, která by měla zpracovat popis kvalifikací na maturitní úrovni. Vencovská požádala odborníky z cestovního ruchu o spolupráci na tomto úkolu. Na kvalifikační standardy navážou standardy vzdělávací, známé jako rámcové vzdělávací programy. Vencovská informovala i o hodnotících standardech, jejichž smyslem je zabezpečit srovnatelnost vzdělávacích programů. Regionální úroveň kurikulární reformy představují školní vzdělávací programy, jež by měly zohlednit standardy vytvořené na národní úrovni. Klíčovou otázkou na národní i regionální úrovni je podle Vencovské sociální dialog, díky kterému mohou vzdělávací programy zohlednit požadavky praxe. Právě nyní je pro to ta nejvhodnější doba. Mgr. Irena Palánová z NÚOV navázala informací o projektu Pilot S, který ověřuje funkčnost nového systému vzdělávání dříve, než bude zaveden ve všech školách. Projekt trvá do konce roku 2008 a účastní se jej 30 pilotních škol. V průběhu letošního roku se uskuteční cyklus seminářů, kde budou prezentovány výstupy projektu. Začne také proces vzdělávání učitelů. Pavel Hlinka připojil informaci, že letos proběhne také série školení ke školicím programům, které v minulosti sestavila Národní federace hotelů a restaurací. Zájemci z řad pedagogů dostanou materiály k těmto programům pouze za cenu CD či DVD nosičů, na kterých jsou nafilmovány a popsány pracovní postupy tak, jak to vyžaduje praxe.
Stanislav Voleman přispěl do diskuse poznámkou o tom, že do letošního října musí být do naší legislativy zapracována Směrnice 2005/36 ES, která upravuje uznávání odborné kvalifikace. Proto je připravována novela zákona 18/2004 Sb., do jejíž přípravy se průvodci snažili aktivně zapojit. O uznávání odborné kvalifikace a o tom, jak u nás fungují uznávací orgány, na konferenci hovořily také Kateřina Honzíková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Milada Hrabánková z odboru živností Ministerstva průmyslu a obchodu. Kateřina Honzíková informovala o rozdílu mezi akademickým uznáváním a uznáváním odborných kvalifikací, kdy se posuzuje schopnost konkrétní osoby vykonávat příslušné povolání na území jiného státu, než v kterém kvalifikaci získal. Honzíková řekla, že systém je upraven 15 směrnicemi Evropského společenství, které fungují na shodných mechanismech. Zásadní je skutečnost, že je-li dotyčný kvalifikován v jednom státě, i jiný členský stát by na něj měl pohlížet jako na kvalifikovaného, případně mu umožnil vykompenzovat rozdíl v kvalifikacích. Na příspěvek Kateřiny Honzíkové reagoval Stanislav Voleman smutnou poznámkou o tom, že v praxi vše funguje jinak – naši průvodci mají s uznáváním své kvalifikace v zahraničí velký problém. Zatímco například již přes pět desítek polských průvodců získalo oprávnění provádět turisty Prahou, opačným směrem systém nefunguje. Uznávacím orgánem pro činnosti z oblasti hotelnictví a cestovního ruchu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho zástupkyně Milada Hrabánková na konferenci hovořila o praktických zkušenostech s fungováním procesu uznávání kvalifikací.
Další blok konferenčních příspěvků se týkal novinek v odborném vzdělávání v cestovním ruchu. Prvním řečníkem v něm byla Doc. Ing. Jarmila Indrová, CSc. z VŠE, která se s posluchači podělila o první zkušenosti s ECTS kredity. Hovořila dále o tom, že na VŠE nyní funguje bakalářský studijní obor Cestovní ruch a regionální rozvoj a navazující magisterský studijní obor Cestovní ruch. Přechod na evropské kredity si vyžádal celkovou přestavbu studia, kterou katedra využila i k inovaci předmětů. Důraz je kladen také na oblasti, které dříve nebyly probírány příliš do hloubky, tedy např. na udržitelný rozvoj, ochranu životního prostředí, kongresovou a incentivní turistiku aj. Velkou roli mají praktické poznatky. Indrová hovořila například o spolupráci s absolventy, kteří se do své „alma mater“ rádi vracejí a dělí se se studenty o své zkušenosti. K internacionalizaci výuky na VŠE přispívá pravidelné hostování zahraničních profesorů.
Dalším řečníkem byla Ing. Šárka Tittelbachová, která první den zastávala funkci vedoucí katedry cestovního ruchu Vysoké školy obchodní v Praze. Do programu konference přispěla informací o tom, že VŠO měla dosud jen bakalářské směry, od loňska i magisterské studium. Loňský rekordní zájem o studium přičítala Tittelbachová návaznému magisterskému studiu, ale také novému studijnímu oboru Služby letecké dopravy v cestovním ruchu, jehož náplň stručně představila. Podobně učinila i u magisterského stupně studia. Za výhodu školy označila Tittelbachová fakt, že většina pedagogů zároveň vykonává manažerské pozice v praxi. Bez zajímavosti nebyly ani Tittelbachové zkušenosti ze zahraničí. Informovala například o tom, že na Singapuru smějí pedagogové učit pouze tři roky, aniž by vykonávali praxi.
O tom, jak to vypadá se školstvím v oblasti cestovního ruchu na Slovensku, hovořil Doc. Ing. Ján Orieška, Ph.D., z Univerzity Mateje Béla v Banské Bystrici. Největší pozornost věnoval přirozeně své škole – představil její historii i současnost, obsahovou náplň bakalářského, inženýrského i doktorandského studia a nastínil možnosti uplatnění absolventů. Věnoval se i tomu, jaké řeší škola výzkumné projekty, představil její publikační činnost, aktivity na poli kongresovém apod. Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová poté shrnula historii výuky cestovního ruchu na Jihočeské univerzitě České Budějovice a upozornila na aktuální dění ve škole, tedy na vyčlenění ekonomických kateder ze Zemědělské fakulty a vznik Fakulty ekonomické, která plánuje zavést s univerzitami v Linci a v Pasově společný studijní obor Hotelnictví.
Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR Ing. Josef Provazník hovořil na konferenci o Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů, Ing. Ladislav Pavlík, CSc. z agentury CzechTourism navázal představením jednotlivých projektů z tohoto programu, které jsou určeny na zvýšení kvality služeb, stimulaci přátelského prostředí v cestovním ruchu, prohloubení znalostí a dovedností a na celkové zvýšení ekonomického potenciálu cestovního ruchu.
Další blok příspěvků se zabýval problematikou vzdělávání průvodců v oblasti cestovního ruchu. Jako první v něm vystoupil Ing. Petr Houška z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, který se podobně jako Ing. Vencovská věnoval novinkám, jež do problematiky vzdělávání vnese zákon č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Základním úkolem z tohoto zákona vyplývajícím je vytvoření národní soustavy kvalifikací, od které se očekává, že vnese transparentnost a možnost srovnání do současného systému různých osvědčení a certifikátů udělovaných absolventům kurzů dalšího vzdělávání. Houška si posteskl, že rámcové vzdělávací programy zbytečně „nabobtnaly“ přehnanými požadavky škol na předměty typu fyzika či chemie na úkor předmětů odborných. PhDr. Stanislav Voleman pohovořil o tom, jak se Asociace průvodců snaží zvýšit prestiž této profese a jak bojuje za rovné podmínky hospodářské soutěže. Ty spatřuje v jednotných požadavcích na odbornou způsobilost a kvalifikaci, zasazuje se také o jednotné označení nositelů způsobnosti na území Evropského společenství a kontrolu poskytovatelů služeb. Ve vztahu ke vzdělávání je asociace toho názoru, že by mělo dojít k sjednocení obsahu studia a úrovně absolventů různých kurzů.
Zástupce Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc., seznámil účastníky konference s podrobnostmi o vzdělávacím programu „Průvodce v cestovním ruchu – profesní znalosti a dovednosti“, který škola nabízí zájemcům jako svůj mimoškolní produkt. Ing. Zdenka Petrů z Vysoké školy ekonomické v Praze hovořila o tom, že tamní Katedra cestovního ruchu VŠE neprovozuje průvodcovské kurzy ani zkoušky, nicméně skladba a obsahová náplň předmětů vyučovaných v rámci bakalářského i magisterského studia naplňuje požadavky vyhlášky 295/2001 MMR a že absolventi mohou získat oprávnění k vykonávání průvodcovské činnosti.
Poslední příspěvek na konferenci přednesla Dr. Eva Müllerová, ředitelka Soukromé obchodní akademie a Vyšší odborné školy cestovního ruchu v Hradci Králové, která mj. představila Projekt 2002, což je Evropskou unií financovaný program mobility studentů, díky kterému mohou studenti absolvovat odborné stáže ve Francii. Podobné projekty shledává Müllerová jako velmi přínosné, posteskla si ovšem nad jejich přílišnou administrativní náročností.
-pmu-