Růžová (rosé) vína jsou v současnosti trendem a konzumují se zejména v jarních a letních měsících a v mladém věku – v rozmezí dvou až tří let. Růžová vína můžeme rozdělit do několika stylů: gastronomická, meditativní, naturální a vína odrážející terroir.

Mezi gastronomická rosé lze zařadit francouzské růžové víno ze stejnojmenného regionu Tavel, dále vína vyrobená z odrůdy Syrah, Mourvèdre, Merlot aj. Tato vína se od ostatních zásadně liší. Vždy mají širší spektrum aromatických a chuťových složek, aby se vhodně snoubila s určitým pokrmem (Stávek, 2013). V gastronomii se dobře uplatňují také autentická moravská růžová vína ve spojení s místními delikatesami.
Meditativní vína patří k oblíbeným mezi milovníky a znalci vín. Procesy využité během výroby vína následně ovlivňují celé výsledné víno, protože obsahují tolik aromatických látek, že je potom těžké je hodnotit. Naturální vína se mohou označovat: bio, bio-dynamická vína, přirozená, autentická apod. Během zpracování používají pěstitelé omezené množství chemických přípravků. V důsledku toho se však mohou slupky hroznů snáze poškodit, čímž ztrácí výsledné víno na své kvalitě. Rosé odrážející terroir jsou vína, u kterých pěstitel využívá výhody a výjimečnost dané lokality. Jsou to vína spojená s konkrétní apelací CHOP (Chráněné označení původu), např. ve Francii AOP (AOC) a v České republice VOC (Vína originální certifikace). Příkladem je VOC Modré Hory produkující růžová vína z odrůdy Frankovka a Svatovavřinecké (Stávek, 2013). Zda jsou rosé vína oblíbená a jaké preference mají naši spotřebitelé, bylo zjišťováno dotazníkovým šetřením, kterého se zúčastnilo 150 spotřebitelů. Většina respondentů (75 %) jsou ženy. První graf znázorňuje preferovaná vína u konzumentů podle barvy. Růžové víno se umístilo na druhém místě se 24 procenty, hned za bílým vínem.
Graf 1 – Preferované víno

Nejdůležitějším faktorem při výběru růžového vína (viz graf 2) se ukázala chuť, kterou preferuje 39 % dotazovaných. Teprve na druhém pořadí se 17 procenty se umístil faktor aroma při výběru rosé vín. Pro 14 % dotazovaných byla rozhodující země původu vína a 11 % preferuje při výběru jakostní třídu.
Graf 2 – Nejdůležitější aspekty při výběru růžového vína

Preferenci výběru růžových vín podle obsahu cukru uvádí graf 3. Oslovení spotřebitelé konzumují nejraději polosuchá růžová vína (34 %). Ta se vyznačují svěžestí s harmonickou chutí, a jsou tedy ideální volbou. Polosladká růžová vína preferuje 29 procent spotřebitelů a 22 % dotazovaných odpovědělo, že mají rádi suchá růžová vína.
Graf 3 – Preference růžových vín dle stupně obsahu cukru

Graf 4 znázorňuje preferenci země původu vína. Lidé nejčastěji kupují vína tuzemská. To je dobrý výsledek, protože rosé vína od našich vinařů jsou autentická, svěží a ve výborné kvalitě. O zahraniční vína projevilo zájem pouhých 13 % respondentů.
Graf 4 – Párování růžového vína s jídlem

Větší část dotazovaných konzumentů uplatňuje rosé v roli společensko-meditativního nápoje a 37 % dotazovaných využívá růžové víno jako doprovod k pokrmu.
Výsledky šetření ukázaly, že růžová vína patří mezi oblíbená ihned po bílém víně a jsou preferována před víny červenými (viz graf 5). Tomu přispívají změny ve stravovacích zvyklostech zejména mladých lidí. Spotřebitelé preferují polosuchá tuzemská růžová vína před víny zahraničními.
Graf 5 – Preference původu vína

Růžové víno lze podat v roli aperitivu, ale také k předkrmům, hlavním chodům a dezertům. Harmonicky se páruje s pokrmy připravenými na grilu, a to v širokém spektru specialit – zelenina, ryby, uzeniny i masa. Velmi dobře se doplňuje také s různými druhy koření a bylinek.
Svěží rosé vína servírujeme v čisté, tenkostěnné, otevřené, čiré sklenici na nožce o objemu min. 0,2 l. Růžová vína se podávají v teplotě od 8 do 9 ºC. Doba podávání od otevření je minimálně 15 minut (Burešová, Pavloušek 2014).
Foto: Thinkstockphotos.com
Zdroje:
BUREŠOVÁ, P. a PAVLOUŠEK, P. Vše, co byste měli vědět o víně … a nemáte se koho zeptat.
Praha: Grada Publishing, 2014.
ISBN 978-80-247-4351-6.
STÁVEK, J. Rosé – veselý i vážný vícebarevný svět vína. Praha:
RADIX, 2013. ISBN 978-80-87573-05-1.