Které formy cestovního ruchu mají v ŽSK zelenou?

Silné stránky Žilinského samosprávného kraje (ŽSK) vytvářejí základ pro specifikaci jednotlivých forem cestovního ruchu. Na území kraje se nachází vysoký podíl chráněných území, které jsou jedinečné pro poznávání přírody a rozvoj šetrných forem cestovního ruchu. Z dalších charakteristik, které se podílejí na výjimečnosti území a předurčují kraj pro rozvoj cestovního ruchu, můžeme zmínit vysoký podíl zalesněnosti území, který je základem pro pěší turistiku a myslivost. Bohatý výskyt termálních a minerálních pramenů je základem rozvoje lázeňství a akvaparků (Thermal Park Bešeňová, Aquapark Tatralandia, Slovenské léčebné lázně Rajecké Teplice, Slovenské léčebné lázně Turčianské Teplice, Liptovský Ján, MeanderPark Oravice, Kúpele Lúčky. Dostatek vodních toků a ploch napomáhá rozvoji rybolovu a vodních sportů a vhodné klimatické a geomorfologické podmínky jsou důležité pro rozvoj zimních sportů. Bohatý kulturně-historický potenciál kraje a organizace akcí navazujících především na folklorní tradice nadregionálního charakteru, vytvářejí podmínky pro rozvoj kulturně-poznávacího cestovního ruchu.

Na základě zhodnocení toho, co území ŽSK nabízí a na základě jeho vybavenosti, a také posouzením dlouhodobých trendů poptávky v cestovním ruchu (podle preferencí návštěvníků ŽSK), je třeba přednostně rozvíjet následující nejperspektivnější nosné formy cestovního ruchu:

1. letní rekreace v horách s nabídkou horské turistiky a řady volnočasových aktivit,
2. zimní horské sporty, v rámci nichž je klíčové sjezdové lyžování a také další doplňkové sportovní i zábavné a relaxační aktivity,
3. letní rekreace u vody založená na koupání a vodních sportech, s nabídkou termálních koupališť a vodních ploch a řady volnočasových aktivit,
4. městský a kulturní cestovní ruch čili poznávací formy orientované na historii a kulturu,
5. kongresový cestovní ruch,
6. lázeňský a zdravotní cestovní ruch v jeho klasické léčebné podobě, který je třeba zachovat a přitom rozvíjet (relax, fitness, prevence, zkrášlování, kondice), protože se začíná rozrůstat v celosvětovém rozsahu,
7. nákupní turistika rozvinutá zejména v městských aglomeracích Žilinského kraje,
8. z pohledu některých regionů a lokalit může mít zásadní resp. velký význam venkovský cestovní ruch a agroturistika.

Čtvrté Roháčske pleso

Od roku 2008 až dosud vznikly v ŽSK tři klastry: v regionu Liptov, Orava a Turiec. Ve zbývajících dvou regionech Horné Považie a Kysuce je snaha také zakládat podobné organizace destinačního managementu.

V jednotlivých historických regionech ŽSK lze specifikovat formy cestovního ruchu, které v nich převažují, ještě konkrétněji:

Horné Považie

Podle regionalizace cestovního ruchu má Horné Považie mezinárodní význam. Hlavními formami cestovního ruchu zde jsou: horský zimní a letní turismus, turismus na bázi termálních vod, lázeňský turismus, poznávací turistika a vzhledem k poloze administrativního centra kraje i obchodní a nákupní turismus. Podmínky jsou zejména pro pěší turistiku (75 turistických stezek – cca 390 km), pltnictví neboli vorařství na Váhu, cykloturistiku (17 tras různé délky), termální koupaliště (4 lokality), vodní turistiku (Váh, Varínky, Rajčianky), lesní turistiku (9 objektů se 115 lůžky), sportovní rybolov (18 rybářských revírů), horolezectví, paragliding, zimní sporty (4 zimní střediska, z toho jedno pětihvězdičkové, 28 OHDZ a více než 20 km sjezdovek), lázeňství (lázně Rajecké Teplice), nákupní cestovní ruch (zejména ve městě Žilině) a dále městský, venkovský (zejména v terchovském údolí) a kulturně-poznávací cestovní ruch. Horné Považie v rámci kultury reprezentuje: Loutkové divadlo Žilina, Považská galerie umění v Žilině, Považská hvězdárna v Žilině, Krajská knihovna v Žilině, Považské muzeum v Žilině a Krajské kulturní středisko v Žilině.

Kysuce

Hlavními formami cestovního ruchu v regionu jsou horský zimní a letní turismus. Aktivity s nejvyšším dlouhodobým potenciálem jsou pobyt v horském prostředí, sjezdové lyžování, pěší turistika, pobyt na venkově a poznávání kulturního dědictví. V Kysuckém regionu jsou výborné podmínky pro pěší turistiku (Kysucké Beskydy, Javorníky), agroturistiku, venkovský turismus, zimní sporty (10 lyžařských středisek, z toho jedno 5hvězdičkové – Velká Rača), myslivost a lesní turistiku, rybolov (řeka Kysuca), cykloturistiku a kulturně-poznávací cestovní ruch (muzea a galerie). Kysuce v rámci kultury reprezentuje: Kysucká galerie v Oščadnici, Kysucká hvězdárna v Kysuckém Novém Městě, Kysucká knihovna v Čadci, Kysucké muzeum v Čadci a Kysucké kulturní středisko v Čadci.

Turiec

Turčianský region je perspektivní zejména z hlediska horského zimního a letního turismu, turismu na bázi termálních vod a také lázeňského a poznávacího turismu. Produkty Turca jsou lyžování, skialpinismus, freestyle a freeride snowboarding (Snowland Valčianska dolina, lyžařská střediska Jasenská dolina a Martinské hole, z toho dvě v kategorii čtyř- a jedno v tříhvězdičkové kategorii), cykloturistika (32 značených cyklotras v délce 400 km), lázně Turčianské Teplice, činnost Muzea slovenské vesnice v Martině a oblíbený Mošovský jarmark řemesel. Turiec v rámci kultury reprezentuje: Slovenské komorní divadlo Martin, Turčianská galerie v Martině, Turčianská knihovna v Martině a Turčianské kulturní středisko v Martině.
www.turiec.com 

Orava

Podobně jako v ostatních regionech i na Oravě převažuje horský zimní a letní turismus, letní pobytový u vody a poznávací turismus. Hlavními cílovými plochami letního turismu jsou Oravská přehrada a Západní Tatry – Roháče a Kubínska hoľa. V regionu jsou vytvořeny podmínky pro pobyt u vody a pro vodní sporty (řeka Orava a Oravská přehrada), pěstovat lze také pěší turistiku (Roháče, Oravské Beskydy, Malá Fatra), pltnictví (Orava), agroturistiku, venkovskou turistiku nebo zimní sporty. Využít lze i termální koupaliště (MeanderPark Oravice). Oravu v rámci kultury reprezentuje: Oravská galerie v Dolním Kubíně, Oravská knihovna Antonína Habovštiaka v Dolním Kubíně, Oravské muzeum Pavla Országha Hviezdoslava v Dolním Kubíně a Oravské kulturní středisko v Dolním Kubíně.
www.orava.sk, www.oravapass.sk

Oravský hrad

Liptov

Liptov je na Slovensku nejnavštěvovanějším regionem. Hlavními formami cestovního ruchu v tomto regionu jsou horský zimní a letní turismus, turismus zaměřený na termální vody a také lázeňský, obchodní, venkovský a poznávací turismus. Aktivitami s nejvyšším dlouhodobým potenciálem jsou sjezdové lyžování a lyžařská turistika, letní pobyt v horském prostředí, pěší turistika, pobyt na venkově, pobyt u termálních vod, vodní sporty, návštěva jeskyní a poznávání kulturního dědictví.

Městský cestovní ruch se rozvíjí zvláště v Liptovském Mikuláši. Hlavními cílovými oblastmi letního turismu jsou Západní Tatry, Nízké Tatry, Chočské vrchy a vodní dílo Liptovská Mara. Zimním cílovým územím jsou Žiarská dolina, Bocká a Demänovská dolina. Liptov je známý především díky Jasné, Tatralandii, Liptovskému Jánu, Bešeňové, muzeu Liptovské dědiny v Pribylině či folklornímu festivalu Východná. V regionu se nachází až deset lyžařských středisek, z toho dvě (Jasná a Maliné) v kategorii pěti hvězdiček a dále lyžařská střediska Jasná Nízké Tatry (Sever a Jih). Kromě toho má Liptovský region v nabídce i dva akvaparky (Aquapark Tatralandia a Thermal park Bešeňová) a dvě lázeňské obce (Liptovský Ján a Lúčky). Liptov v rámci kultury reprezentuje: Liptovská galerie Petra Michala Bohúňa v Liptovském Mikuláši, Liptovská knihovna Gašpara Fejérpataky-Belopotockého v Liptovském Mikuláši, Liptovské muzeum v Ružomberku a Liptovské kulturní středisko v Liptovském Mikuláši.
www.visitliptov.sk 

Text: Žilinský kraj
Foto: Gustav Pizano, František Smržík

www.regionzilina.sk