Rekordní čísla za loňský rok nehlásí jen Letiště Václava Havla Praha, ale i státní podnik Řízení letového provozu. Objem letového provozu v českém vzdušném prostoru loni významně překročil dosavadní rekord z roku 2014, když dosáhl celkový počet pohybů čísla 782 551. To představuje ve srovnání s rokem 2014meziroční nárůst o 7,8 procenta.
„I přes historicky nejvyšší objem letového provozu v českém vzdušném prostoru nedošlo v roce 2015 k žádné události, která by znamenala ohrožení bezpečnosti. Současně jsme naše služby poskytovali v požadované kapacitě a naši zákazníci tak nezaznamenali v českém vzdušném prostoru prakticky žádné zpoždění,“ komentoval provozní výsledky generální ředitel ŘLP ČR Jan Klas.
Právě hodnoty průměrného zpoždění na jeden provedený let, jako důležitý indikátor kvality a kapacity poskytovaných služeb, dosáhly minimálních hodnot (0,01 minuty na provedený let). ŘLP ČR se tak podle svého generálního ředitele pohybuje výrazně pod úrovní 0,15 minuty na provedený let, což je doporučená hodnota stanovená pro český vzdušný prostor Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (EUROCONTROL).
Z ekonomického hlediska je klíčová skutečnost, že v meziročním srovnání dochází v českém vzdušném prostoru k dynamickému nárůstu tzv. přeletových jednotek o 6 %. Dochází tedy jak k nárůstu počtu proletěných kilometrů (využívání delších letových tratí), tak i ke zvyšování maximální vzletové hmotnosti letadel, které se na českém nebi objevují. Největším zákazníkem podniku je i nadále Lufthansa, následují společnosti Emirates a Turkish Airlines.
Letečtí dopravci oceňují zejména bezpečnost, požadovanou kapacitu a zákaznicky nastavenou cenovou politiku, kdy podnik od roku 2009 nezvýšil ceny za svoje služby. Uvítali i zavedení tzv. konceptů volných tratí (Free Route Airspace), který významně zvýšil možnost plánování a využívání optimálních letových tratí z pohledu leteckých dopravců, což významně projevilo v úspoře nákladů za palivo.
Nárůst provozu v letní sezoně byl typický i pro Letiště Václava Havla Praha, kde celkový počet pohybů (startů a přistání) dosáhl hodnoty 127 831, což představovalo meziroční nárůst o 3,1 %. I v případě letištního provozu se tato skutečnost podle Jana Klase příznivě promítla do ekonomického měřítka. S ohledem na maximální vzletovou hmotnost nasazovaných letounů a frekvenci letů z a do Prahy došlo k nárůstu fakturovaných přibližovacích jednotek meziročně o 4 procenta.