Poprvé jsem vám o tomto městečku na jihozápadní Krétě povídal v říjnu.Teď nastíním, jaké úžasné výlety se odtud dají podnikat. Pominu cykloturistiku,protože ať se vydáte z Paleochory kamkoliv, dříve nebo později pojedetedo strašného kopce. Pěšky je to lepší.
Avůbec nejlepší je, když se necháte vyvézt autobusem do hor a odtud se spustíterůznými soutěskami dolů k moři. Převýšení za vás zvládne stroj a pak užsi jen můžete vybrat, jestli projdete věhlasnou, nejhlubší a nejdelší soutěskuSamarii, která je ale hodně navštěvovaná, nebo Agiu Irini, kde naopak potkátetak leda horské kozy. Soutěsek je v dosahu samozřejmě více a některé aninemají jméno. Potoky na jejich dnech najdete většinou vyschlé – kdyby nebyly,museli byste brodit. K průstupu budete potřebovat pevné boty, žádné sandály.A důkladnou zásobu vody – osvědčilo se mi nechat přes noc důkladně zamrznoutPET láhev s čajem…
Soutěsky voní pryskyřicí a horskými květinami a mezi skalními stěnamije příjemně chladno. Před ústím projdete zpravidla olivovými háji, ucítítehorký dech afrických větrů a hukot moře. Strháte ze sebe šaty a vrhnetese do příboje smýt prach vyprahlé cesty. Do Paleochory vás před večeremdoveze trajekt.
Jindy se necháte odvézt lodí o jeden přístav dále na východ nebo nazápad a budete se vracet podél pobřeží – není to žádná cesta po rovině!Potkáte trosky starověkého města, osamělé kostelíky v horách, zbytky dávnýchbudov. Cestou zpět najdete kouzelné zátoky právě tak na koupání pro dvazamilované. Nebo se vydáte do hor, objevíte jeskyni 99 svatých, pod skalouv Azogires se zastavíte u bělostného kláštera, minete rozbořenou tureckouvesnici, sejdete po pichlavých úbočích mezi pokroucené kmeny olivovníkůa dál opět soutěskou k moři…
K večeru je už pláž skoro prázdná a slunce se kutálí kamsi za skály.Doma si dáte sprchu a otevřete láhev vychlazené retsiny.
Dean Valášek