O NFHR ČR mají novináři jasno

Program semináře byl rozdělen do tří základních bodů. V prvním se prezident NFHR ČR Roman Vacho zabýval otázkou poslání federace po vstupu ČR do EU. Informoval o tom, že NFHR ČR je spolu s Maďarskou hotelovou asociací členem – pozorovatelem HOTREC (Konfederace národních asociací hotelů, restaurací, kaváren a obdobných zařízení v EU a evropském ekonomickém prostoru). Z tohoto titulu se zástupci NFHR ČR v dubnu zúčastnili 47. valného shromáždění HOTREC v Catanii, z kterého přivezli řadu zajímavých postřehů.

Hotely a restaurace v EU se podle slov Romana Vacho zabývají podobnými otázkami jako jejich české protějšky, zejména výší DPH, hygienickými předpisy pro přípravu pokrmů, ekologickými standardy v ubytování, ochranou spotřebitelů, hotelovou klasifikací, autorskými právy a dalšími body. Na semináři se detailněji hovořilo pouze o několika.

V EU a přistupujících státech probíhá v současné době průzkum zaměřený na bezpečnost veřejného stravování a zjišťující, kolik osob bylo hospitalizováno v jednotlivých zemích s otravou způsobenou podáním a požitím závadných pokrmů v restauracích a obdobných zařízeních. Národní federace se k průzkumu hodlá připojit a zároveň bude požadovat od Ministerstva zdravotnictví k připomínkovému řízení připravované novely vyhlášky 107/2001 Sb. Jídlo v restauracích je podle NFHR ČR velmi bezpečné a potřeba novelizace vyhlášky je sporná. Na otázku, zda po vstupu do EU nedojde k potlačení tradic české kuchyně, odpověděl Roman Vacho záporně. Je podle něj spíše otázkou, zda vůbec budou mít příští generace k tradiční české kuchyni vztah. Pozastavil se i u problematiky označování potravin kalorickými a dalšími hodnotami. Požadavek, aby těmito údaji byla označována i jídla v restauracích, hodnotil jako nepřiměřený. „Restaurace podávají jídlo, obchody prodávají potraviny!“ lakonicky shrnul zásadu, kterou by se podle něj měla problematika označování potravin řídit.

Za další téma „společného a vrcholového zájmu“ označil Roman Vacho problematiku DPH ve směru k EU. V této části semináře se též pokusil odpovědět na otázku vydavatelky COT business Evy Frindtové, která seminář moderovala, zda v ČR před vstupem do EU nebují „euroalibismus“, tedy zda některé nepopulární kroky vláda tendenčně neobhajuje požadavky EU. Zasedání HOTREC podle prezidenta NFHR ČR jasně ukázalo, že snahy po harmonizaci sazby DPH v EU skončily. Osm z patnácti zemí EU uplatňuje na restaurační služby redukovanou sazbu DPH nepřesahující 10 %, v dalších se ke snížení sazby schyluje. Dokonce i ve Francii, dosud stojící na opačné straně pomyslné barikády, si uvědomili pozitivní efekt nižší sazby daně – po uvažovaném snížení ze 16,5 % na 5,5 % předpokládají nárůst zaměstnanosti ve veřejném stravování o 40 tisíc pracovních míst. „Česká vláda nemá důvod čekat na souhlas Bruselu. Odborná veřejnost musí v této věci vyjádřit své potřeby u své národní vlády, která je plně odpovědná za řešení této daně,“ tak zní jasné poselství z Catanie.

Na úrovni národních vlád je třeba řešit i další ožehavé téma – problematiku autorských a z nich plynoucích práv. Průzkum HOTREC přitom podle zástupců NFHR ukázal, že poplatky za televizory a rozhlasové přijímače v hotelových pokojích se neplatí v Rakousku, Estonsku, Německu, Irsku, Portugalsku a Velké Británii, bezvýhradně jsou poplatky vybírány v Belgii, Dánsku, Maďarsku, Nizozemsku, Španělsku a Švédsku, rozdílnosti v platbách a podmínkách jsou ve Finsku, Francii, Itálii a Norsku. Roman Vacho znovu zopakoval postoj NFHR ČR, která bude usilovat o to, aby hotelový pokoj byl vyjmut z poplatků a aby byl počet kolektivních správců minimalizován na jednoho. „Pokud by nedošlo k radikálnímu naplnění požadavků, uchovává NFHR ČR v rezervě ještě jedno opatření, které by pomohlo v současné situaci majitelům a provozovatelům malých a středních hotelových podniků,“ varoval Vacho.

Na přetřes přišla pochopitelně i stále častěji skloňovaná klasifikace ubytovacích zařízení. S její jednotnou evropskou variantou EU nesouhlasí, s ohledem na rozdílné podmínky v jednotlivých zemích musí být klasifikace řešena na národní úrovni. Podobně je tomu i s „ekoznačkami“. NFHR ČR podporuje iniciativy směřující k vytvoření jednotné klasifikace v rámci ČR.

„Co je důležité vědět o situaci po vstupu do EU?“ tázali se sami sebe zástupci NFHR ČR v další části semináře. A sami si i odpověděli: „Všechny země EU poukazují na potřebu prosazování a dosažení lepšího postavení průmyslu cestovního ruchu u svých národních vlád. Vstup do EU na situaci nic nemění. Požadavky je nutné uplatňovat u jednotlivých národních vlád. I když bude nutné posílit postavení průmyslu cestovního ruchu i v Bruselu, pak požadavky budou přenášeny prostřednictvím národních vlád. Tak je tomu i s financováním všech projektů. Finanční podpora projektů cestovního ruchu bez podpory národní vlády je nedosažitelná.“

Za neopodstatněné označili představitelé NFHR ČR obavy ze skokového růstu cen v ČR po vstupu do EU. Poznatky ze zasedání HOTREC hovoří mj. o tom, že v členských zemích došlo k průměrnému zvýšení cen jen o 2-3 %. Zkušenosti z členských zemí hovoří i o tom, že se nemusíme bát ani důsledků volného pohybu pracovních sil a z něho plynoucích sociálních problémů.

Bez větru v zádech

Druhý bod programu shrnuli protagonisté semináře pod heslo „NFHR ČR a hotelové obchody bez větru v zádech a jejich řízení v rychle se měnících časech“. Roman Vacho nejprve stručně shrnul vliv mezinárodní situace na cestovní ruch. Kromě jiného řekl: „Mezinárodní hotelový průmysl je soustavně se rozvíjejícím odvětvím, ve kterém rychle rostoucí nabídka soustavně převyšuje poptávku a žije s malými přestávkami konjunktury již několik desetiletí pod tlakem. Vždy v minulosti však našel dostatek sil k překonání důsledků zrychlených a na sebe navazujících změn. Je tomu tak nyní a bude tomu tak i v budoucnosti.“ Své tvrzení dokumentoval několika statistickými údaji z posledních dvou let, které ukázaly, že ani teroristické útoky na USA, válka v Iráku či SARS neubraly lidem na chuti cestovat. „Lidé rádi cestují, a proto cestovní ruch léčí své rány rychle. Je však potřebné umět ovlivnit směry cestování. Dosahuje-li Evropa vývojově příznivých čísel, neznamená to, že tomu bude tak i u nás,“ připomněl Vacho. Hoteliéři se musejí stát skutečně zkušenými manažery, kteří dokážou efektivně reagovat v každé situaci. V této souvislosti zmínil Vacho potřebu celoživotního vzdělávání výkonných pracovníků i senior managementu v hotelových provozech.

Jak na stagnaci

Třetí část semináře, ve které se Roman Vacho zabýval srovnávacími statistikami u ukazatelů procent využití ubytovacích kapacit členských hotelů NFHR ČR, průměrné ceny za prodaný pokoj a inovativní funkcí ukazatele příjmu na hotelový pokoj, se mohla některým účastníkům semináře jevit jako méně záživná, tyto údaje ovšem lépe než cokoli jiného pomohly dokumentovat současnou stagnaci českého hotelového průmyslu. O kvalitě a úrovni řízení hotelů v ČR svědčí fakt, že s úrovní prodeje přes 3 miliony Kč na zaměstnance by se řada pražských hotelů dostala do seznamu TOP 100 hotelů v Německu. Zajímavá byla i informace, že průměrný výkon členských hotelů NFHR ČR přesahuje 1560 tis. Kč na zaměstnance, zatímco v průmyslových podnicích je tato hodnota třetinová.

Méně potěšitelné již ovšem byly statistiky obsazenosti pražských hotelů v 1. čtvrtletí letošního roku. Index obsazenosti dosáhl ve srovnání s předchozím rokem 94,57 %, průměrné využití ubytovacích kapacit členských hotelů NFHR ČR bylo 59,77 %. Mezi hotely jednotlivých kategorií jsou rozdíly, statistiky ukazují, že ztíženou pozici měly u zákazníků nezávislé hotely. Hlubší rozpory ukázaly statistiky příjmu na pokoj – meziročně tento příjem poklesl o 12,32 procentních bodů, průměrná cena i za nevyužité pokoje dosáhla necelých 2 150 Kč. Ve snaze o zlepšení procenta využití kapacit přišly hotely s výraznými slevami. „Široce uplatňovanými slevami však nelze dosáhnout vyšších příjmů,“ řekl Roman Vacho. Jen pro srovnání: hotely stejné kategorie vykázaly v 8 z 15 zemí EU shodnou průměrnou cenu za prodaný pokoj ve výši 185 EUR, tedy cca 5 750 Kč, pražská zařízení nedosáhla ani poloviny. K tomu prezident NFHR ČR dodal: „V souvislosti s přechodem na společný trh EU dojde ke zvýšení tlaku na cenovou strategii všech služeb hotelového a restauračního sektoru. Provozovatelé budou muset překonat řadu překážek hlavně v oblasti kvality, aby zákazník byl ochoten zaplatit vyšší cenu za požadovaný produkt.“

Podobná situace panuje v brněnských hotelích, které dosáhly 40 % využití ubytovacích kapacit a i průměrná docilovaná cena za prodaný pokoj je zhruba o 10-15 % nižší než u srovnatelných pražských hotelů, příjem za pokoj byl zhruba poloviční oproti ceně za prodaný pokoj. Pokles o 7 % v 1. čtvrtletí letošního roku byl způsoben nižší návštěvností brněnských veletrhů a výstav.

Statistické údaje poskytnuté západočeskými členskými hotely dokladují složitost obchodních podmínek. Některé hotely s lázeňským programem vykazují obsazenost nad 70 % i při dosažení ceny nesrovnatelné s předními pražskými hotely, jiné naopak prokazují obtížnost hotelových obchodů.

Zástupci NFHR ČR se ovšem nespokojili s konstatováním, že cestovní ruch u nás stagnuje, pokusili se pojmenovat příčiny této stagnace. V této souvislosti řekli, že v principu souhlasí s výčtem překážek rozvoje cestovního ruchu tak, jak je formulovala Česká centrála cestovního ruchu, neztotožnili se pouze se zařazením problematiky hotelové klasifikace na tento seznam. Za hlavní příčinu stagnace považuje NFHR ČR kromě snižujícího se počtu turistů zejména klesající význam Prahy coby kongresové destinace. Pokles v kongresové turistice však kromě Prahy zaznamenaly i ostatní cíle. Účastníci proto volali po vyšší podpoře kongresové turistiky ze strany MMR, ČCCR i měst samotných, neboť ta hrají velkou roli v budování potřebné infrastruktury. „Zvláště na Moravě bychom v současné době našli řadu atraktivních míst s kvalitními hotelovými kapacitami, avšak s velmi sníženou dopravní dostupností jak po zemi, tak vzduchem. V těchto případech jsou možnosti hoteliérů a restauratérů vyčerpány,“ konstatoval Vacho. Bez zlepšeného přístupu vlády k otázkám cestovního ruchu nemůže být podle jeho slov dosaženo dlouhodobě udržitelného rozvoje tohoto segmentu. S vlastním návrhem na zlepšení neutěšené situace ale přišli samotní pražští hoteliéři. O jejich iniciativě, která by měla Praze pomoci dobýt zpět ztracené pozice na poli evropské turistiky, na semináři informoval 1. viceprezident NFHR ČR Klaus Pilz. Podrobnosti o projektu Prague 2006si můžete přečíst v samostatném materiálu nastraně 68.

Víra v lepší zítřky

Předposledním bodem programu (nepočítáme-li za samostatný bod oběd připravený na závěr semináře) byla pasáž nazvaná „NFHR ČR jako výzva k cestě za kvalitou“. Podle zástupců federace by bylo chybou automaticky spojovat stagnaci v cestovním ruchu s nespokojeností s úrovní poskytovaných služeb. V kvalitě služeb v ČR není ve srovnání se zeměmi EU podstatný rozdíl, členské hotely NFHR ČR ve svých tréninkových programech dbají na připravenost zaměstnanců v jednání a chování k hostům. Roman Vacho prohlásil, že „členské hotely a restaurace svou budoucnost spojují s překonáním současné stagnace a důvěrou ve vládou proklamované úsilí o dobrou budoucnost cestovního ruchu.“ Proto vynakládají velké částky na modernizace a rekonstrukce svých zařízení ve snaze zachovat srovnatelnost nabízeného produktu. Svá slova dokumentoval několika příklady. Dále vyjádřil potřebu stability vztahů a spolupráce státního a soukromého sektoru. Do programu všeobecné podpory podnikání se podle NFHR ČR musí před vstupem do EU dostat úkoly jako zachování redukovaných sazeb DPH na ubytovací a stravovací služby, vyřešení rovnoprávného postavení uživatele v oblasti autorských a s nimi spojených práv či vyřešení problematiky hygienických opatření při výrobě pokrmů. „Příklady z vyspělých zemí ukazují, že vládě a národní ekonomice se vyplatí věnovat dobrou pozornost podnikatelům, kteří vytvářejí pracovní místa, jež technologický pokrok v jiných odvětvích odbourává, podnikatelům, kteří dobrovolně přebírají sociální odpovědnost ve vztahu ke svým spolupracovníkům, slouží občanům a jsou prokazatelně disciplinovanými plátci daní. Nejen členové NFHR ČR, ale převážná většina podnikatelů v pohostinství, hotelech a restauracích takovými podnikateli určitě je. Proto také podobně, jako je tomu i v zemích EU, musíme na svou činnost a cíle upozorňovat, řídit a ovládat změny, které nám přináší vývoj společnosti,“ řekl na závěr svého vystoupení Roman Vacho.

V závěru semináře informoval Ing. Karel Rada, 2. viceprezident NFHR ČR, o sérii jednání federace se Sdružením pro mimosoudní urovnání spotřebitelských sporů (SPOR) a Sdružením českých spotřebitelů (SČS), která vyústila v memorandum o vzájemné spolupráci těchto tří subjektů. S jeho obsahem účastníky seznámil předseda SČS Ing. Daniel Toušek. Slavnostní podpis memoranda byl pak definitivně posledním bodem programu mediálního semináře.

Petr Manuel Ulrych

www.nfhr.cz