„Zdravíme z třetího dne XXXVI. světového kongresu výrobců naftalínových kuliček a přikládáme pár fotografií ze včerejšího jednání (ooops, kdopak nám to tam ve třetí řadě vlevo usnul?J) a hlavně z večerní party. Jak vidíte, moth killers (jak si žertem říkají) nejsou žádní suchaři. Na jejich tah noční Prahou jen tak nezapomeneme a upřímně se divíme, že je dnes kongresový sál skoro z poloviny zaplněn.“
Ne, takový post si na Facebooku asi opravdu jen tak nepřečtete. To, co běžně funguje v osobním životě, je pro pracovní účely téměř tabu. Zvlášť pokud se jedná o kongresový průmysl. Jak se můžete dočíst v příslušném článku v hlavní tematické rubrice tohoto vydání, jsou účastníci kongresových akcí obvykle velmi citliví na vše, co se týká jejich soukromí, z čehož vyplývá, že sociální sítě jsou pro marketing v MICE jen obtížně použitelné. To ale neznamená vzdát se jich úplně, protože podle některých odborníků jejich role i v kongresovém průmyslu poroste. Jen to chce zamyslet se a případně si nechat poradit od odborníků.
A jsou to také odborníci, kdo se v daném článku vyjadřuje i k dalším marketingovým nástrojům používaným v sektoru MICE. Některými názory budete možná trochu překvapeni. Pokud si například myslíte, že veletrhům zvoní hrana, jste podle expertů na omylu. Veletrhy jen tak nezajdou na úbytě, jejich role se ale definitivně změní.
Co se ale nemění, to je na jedné straně potřeba kvalitních statistických dat, na straně druhé bohužel i situace v této oblasti. Bez kvalitních statistik lze jen těžko vyhodnocovat efektivitu marketingového snažení, ovšem těch subjektů, které jsou ochotny potřebná data v náležité kvalitě poskytovat, je jako pověstného šafránu. Ten, komu se podaří tento bludný kruh přerušit, by měl být automaticky povýšen do šlechtického stavu, nošen na rukou, opěvován oslavnými písněmi a i jinak veleben. Obávám se ale, že obdivné výkřiky napříč kongresovým průmyslem asi ještě dlouho nezaznějí…