Týden před Vánoci jsme se krátce sešli s ministrem pro místní rozvoj Ing. Rostislavem Vondruškou. A jelikož konec roku bývá často obdobím bilancování úspěchů a neúspěchů uplynulých měsíců, požádali jsme ministra o zamyšlení nad aktivitami jeho úřadu od května loňského roku.
Pane ministře, jak zpětně hodnotíte oněch osm měsíců, které jste prožil v ministerské funkci? Co se podle vás ministerstvu podařilo a kde naopak musíte ještě přidat?
Začal bych s dovolením evropskými fondy. Myslím si totiž, že to je oblast, v které se nemáme vůbec za co stydět. A to nejen my, ale všechny spolupracující řídící orgány, tedy jak ostatní ministerstva, tak kraje. Když jsme v květnu přebírali agendu, peníze na evropské projekty se čerpaly pouze ze záloh, průběžné financování nebylo žádné. Z osmnácti programů, pro které jsme řídícím orgánem, neměl ani jeden schváleny řídící a kontrolní mechanismy, což bylo překážkou průběžného financování. Dnes jich je již sedmnáct schváleno a průběžné financování u nich funguje, což mimo jiné zapříčinilo nárůst proplacených peněz na účty žadatelů až do výše 84 miliard korun. V době, kdy jsme tuto problematiku přebírali, šlo o pouhých osm miliard. Tam si myslím, že bez ohledu na to, co kdo píše, došlo k jednoznačně pozitivnímu posunu. Na druhou stranu je pravda, že v tomto směru není zatím žádný velký důvod k oslavám, šlo pouze o dílčí cíl. Důležité je, aby se podařilo vyčerpat alokované prostředky pro léta 2007 – 2013, a hlavně aby se tato alokace vyčerpala takovým způsobem, aby se následně nemusely prostředky vracet. To je naše velká ambice a na to připravujeme projekty z technické pomoci, které se jmenují Absorpční kapacita, Organizování kontrol na místě a Prevence auditních nálezů.
Nyní také probíhá vyhodnocení předchozího programovacího období 2004 – 2006, kde nám bylo nabídnuto při prvních jednáních plošné pětiprocentní krácení alokace bez toho, že by komise cokoli zkoumala. To zástupci našeho ministerstva i ministerstva financí odmítli, protože jsou přesvědčeni o tom, že projekty jsou na národní úrovni tak dobře zauditované, že pokud budeme něco vracet, bude to rozhodně méně než oněch pět procent. Na jakékoli plošné nabídce tohoto typu bychom pravděpodobně prodělali.
V současné době vedeme první diskuse s Evropskou komisí na téma budoucnosti kohezní politiky a z toho se odvíjejících programů na léta 2014 – 2020. Švédské předsednictví toto téma oficiálně nemělo, diskuse probíhají neformálně, kuloárovým způsobem. O to důležitější ale možná jsou. Řekl bych, že se budeme muset velmi snažit, aby kohezní princip byl v budoucnu opět na regionálním základě. Srovnávání regionálních disparit je totiž pro Českou republiku výhodnější než princip sektorový, který by nás jako méně industriální zemi poněkud diskvalifikoval.
A co oblast cestovního ruchu, která naše čtenáře zajímá asi nejvíce?
V uplynulých týdnech jsme zahájili proces restrukturalizace odboru cestovního ruchu ministerstva. S ohledem na to, že máme k dispozici CzechTourism jako servisní organizaci, jsem názoru, že na ministerstvu by se měly řešit spíše koncepční věci. Proto tady proběhly i některé personální změny, které by měly být příslibem a zárukou koncepčních změn.
Zmíním ještě další novinku. Kromě toho, že administrujeme Integrovaný operační program, který je zaměřen na cestovní ruch, zejména pak na certifikaci, klasifikaci a standardizaci služeb a na příspěvek do Satelitního účtu cestovního ruchu, jsme pro příští rok znovu naplnili penězi národní program na podporu cestovního ruchu. Ještě jej musí schválit ministerstvo financí, já ale věřím, že se to podaří. Pro tento program, který je určen výlučně podnikatelům, jsme vyčlenili sto milionů korun. Předpokládáno je přitom padesátiprocentní kofinancování ze strany žadatelů, což v praxi znamená, že do cestovního ruchu by díky tomuto programu mělo přitéct celkem dvě stě milionů korun.
Je nějak specificky zaměřen?
Jmenuje se Sociální cestovní ruch a je orientován hlavně na domácí turistiku. Smyslem je zpřístupnění turistických produktů finančně či fyzicky handicapovaným skupinám obyvatel.
Do funkce ministra jste vstupoval s tím, že jste si vytyčil sedm priorit v oblasti cestovního ruchu. Jak se vám daří plnit úkoly, které jste si v souvislosti s nimi stanovil?
Ty priority samozřejmě platí dál, jsou dlouhodobého charakteru. Bohužel musím konstatovat, že jedna z nich skončila neúspěchem celé fronty, která se o to snažila, a sice přeřazení restauračních služeb do snížené sazby DPH. Na dalších pracujeme. Mezi zmiňovanými sedmi prioritami bylo také zřízení podvýboru pro cestovní ruch. Ovšem zřizovat jej na půl roku do parlamentních voleb nemá smysl a ani by se to nepovedlo, protože by musel vzniknout místo některého současného podvýboru, což je do května nereálné. Předběžně mám ale ze strany poslanců přislíbeno, že při novém ustanovování výborů a podvýborů bude jeden z podvýborů věnován cestovnímu ruchu. Ať už to bude v rámci výboru hospodářského či výboru pro veřejnou správu, který by nám asi vyhovoval více, protože to je náš „domácí“ výbor, do kterého chodíme s největším počtem témat, a atmosféra v něm je nejen přátelská, ale i velmi dělná.
Ministerstvo pro místní rozvoj, to není zdaleka jen cestovní ruch či evropské fondy. Jak se vám dařilo v ostatních oblastech?
Pokud jde o územní plánování, za zmínku jistě stojí fakt, že se nám podařilo nechat vládou schválit dokument Politika územního rozvoje. Velmi k tomu přispěla dobrá spolupráce s ministerstvem životního prostředí. Tento dokument byl v minulosti zablokován do značné míry nesmiřitelnými postoji našich ministerstev. Rád konstatuji, že už byly vyřešeny všechny rozpory kromě průplavu Dunaj – Odra – Labe. Ten byl odsunut na další období.
Co se týká stavebního zákona, ten i po složitém připomínkovém řízení vykazuje určité nedostatky vůči praxi, proto jsme založili širokou konzultační skupinu, jež by měla ještě v tomto volebním období zákon novelizovat.
Důležitou oblastí naší činnosti je politika bydlení. Zde musím zmínit dvě věci. Jednak podle mého názoru úspěšnou likvidaci škod z léta loňského roku. Z celkové sumy 3,6 miliardy korun, které vláda uvolnila na likvidaci škod pro náš resort, tedy na obecní a krajský majetek, jsme doposud vyplatili 800 milionů, likvidace dalších faktur bude probíhat v průběhu celého letošního roku. Komise na svém posledním zasedání schválila další projekty zhruba za miliardu korun, dalších 180 milionů korun doporučila. A za druhé jsme dosáhli toho, že vláda schválila dotační program podpory výstavby sociálních bytů a garanční program na podporu výstavby nájemních bytů. Oba tyto nástroje jsou poskytovány prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení, který ale možná po prosincovém prezidentském vetu zákona, jenž měl zajistit jeho příjmy, skončí. Budeme tedy hledat jinou formu podpory státní politiky bydlení.
Při bilancování aktivit v uplynulém období nesmím zapomenout na program obnovy venkova, respektive jeho podprogram Vesnice roku, v rámci kterého je soutěžní formou zvelebováno venkovské prostředí. Dále jde o revitalizaci bývalých vojenských prostorů a jejich přeměnu na civilní účely, programy směřující k zapojení mládeže do života na venkově a program cílený na romskou komunitu a její zapojení do venkovského prostoru.
A jako poslední uvedu, že jsme dopřáli sluchu starostům a rozhodli se aktualizovat seznam regionů, které si zaslouží soustředěnou podporu státu. Jde o bývalé okresy a obce s rozšířenou působností. U některých to bylo zákonem ošetřeno do roku 2013, u některých podpora skončila v roce 2007 či 2008. My jsme nechali znovu posoudit výši jejich daňových příjmů, počet podnikatelů či hustotu osídlení a další parametry. Vznikl aktualizovaný seznam, který budeme předkládat vládě a navrhovat, aby se regionům na něm uvedeným dostalo soustředěné podpory státu. My na to máme v rozpočtu vyčleněno padesát milionů korun, což samozřejmě není mnoho. Počítali jsme totiž s tím, že poslaneckou iniciativou bude v rozpočtu umožněno přidat do tohoto titulu dalších dvě stě milionů korun, ovšem tento návrh byl před hlasováním stažen… Oněch padesát milionů nám trochu svazuje ruce, pokud jde o masivnost naší podpory regionům, v rámci našeho rozpočtu proto budeme hledat další zdroje, které by mohly tuto částku navýšit.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR