Cestovky se bouří – ministerská definice zájezdu legalizuje černé podnikání
Na téma novely zákona 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu toho bylo vyřčeno i napsáno hodně. Však už se taky připravuje nějaký ten pátek. Na konci srpna se zdálo, že se zástupci profesních sdružení i Ministerstva pro místní rozvoj konečně shodli na oboustranně přijatelném znění novely. Pak ale došlo k výměně vedení na MMR a situace se změnila. Nová vrchní ředitelka sekce cestovního ruchu Mgr. Ivana Hanačíková totiž předložila meziresortní komisi návrh, který na obě asociace cestovních kanceláří zapůsobil jak červená na býka. Rozhodli jsme se dát oběma stranám prostor, aby se k problému vyjádřily a ještě „zatepla“ si vše vyříkaly.
Zástupci Asociace cestovních kanceláří ČR i Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, v našem článku reprezentovaní prezidentem „malé“ asociace, jsou přesvědčeni, že tato nová verze zásadně mění smysl celé novely, vznikla bez jejich přičinění a neměli prý ani možnost se k ní vyjádřit v připomínkovém řízení. Mají pocit, že je nové vedení MMR obchází a do návrhu novely prosazuje změny, které v konečném důsledku umožní i nadále černé podnikání odborových organizací, škol, tělovýchovných jednot a dalších nekompetentních subjektů. „Poté, co nejméně k sedmnácti verzím jsme se mohli coby pracovní tým společně s kolegy ze druhé asociace vyjádřit, verze osmnáctá nám nebyla – přestože došlo k zásadním změnám – z nepochopitelných důvodů poskytnuta. Tato verze již byla vypracována bezdůvodně,“ tvrdí RNDr. Ladislav Havel, prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur.
„V návrhu novely došlo k jediné změně,“ snaží se tlumit vášně profesních svazů Ivana Hanačíková. „Do návrhu novely, na kterém se shodly profesní svazy, jsme doplnili pouze ustanovení o tom, že ‘zájezdem podle tohoto zákona není kombinace služeb cestovního ruchu, jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky podnikání.’ Tato definice, kterou z návrhu vypustilo minulé vedení MMR, se do textu vrátila na můj popud, protože chci, aby zákon byl v souladu se závaznou směrnicí Rady ES o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy, která umožňuje, aby kombinaci služeb cestovního ruchu nabízel i subjekt, který tuto činnost nevyvíjí za účelem podnikání. Doslova říká, že ‘organizátorem (zájezdu) je osoba, která jinak než příležitostně organizuje souborné služby a prodává je nebo je nabízí k prodeji, přímo nebo prostřednictvím prodejce’.“ Podle Hanačíkové by vynechání této definice poškodilo „jinak poctivé“ organizátory dětských táborů nebo školy vypravující děti na výlety.
Na tábor s cestovkou?
Touroperátoři oponují, že k poškození již došlo – jenže poškozenými byli klienti jistého organizátora letního dětského tábora. „Během uplynulých dvou let práce na textaci jsme přece dospěli ve shodě s MMR k závěru, že každý pořadatel zájezdu musí být bezpodmínečně pojištěn. Jedná se totiž nejen o zamezení neoprávněnému podnikání, ale zejména o ochranu klienta. Nejedná se o žádnou ‘kompatibilitu se zněním Rady ES’,“ kroutí rezolutně hlavou prezident AČCKA, „ale o nedůslednost, o jasné a ‘zákonné’ umožnění černého podnikání. Nekompetencí a odbornou nezpůsobilostí takovýchto ‘pořadatelů’ zájezdů hrozí klientům přímá škoda. Vzpomeňte třeba na letošní dětský tábor v Sedlici u Blatné, kde byla částka placená rodiči jednoduše zpronevěřena organizátorem a tábor byl předčasně ukončen. Při nekompetentní organizaci a bez pojištění hrozí i řada dalších, závažnějších problémů, například při podobných ‘zájezdech’ do zahraničí.“
„Kdyby se měly dětské tábory, studentské a podnikové výlety nebo zájezdy sportovních oddílů organizovat přes cestovní kanceláře, jak si představují zástupci asociací, vše by se pravděpodobně prodražilo a například děti ze sociálně slabších rodin by si účast na táboře nebo výlet nemohly dovolit,“ trvá na svém Hanačíková.
CK Odbory s.r.o.
Se zástupci cestovních kanceláří a agentur se představitelé MMR shodují pouze na jednom – problémem jsou odborové zájezdy. „AČCKA již delší dobu sleduje a upozorňuje na desítky konkrétních případů a odboráři stále vozí nečleny svých organizací,“ bezmocně krčí rameny Ladislav Havel, „přičemž nemáme dosud pozitivních zpráv o represi a zamezení takovýchto akcí. Disponujeme však ‘přihláškami’ na zájezdy, kde naleznete i kolonku ‘člen/nečlen’ odborů. A pojištění? Výsměch!“ „Odbory skutečně pořádají každoročně šňůry zájezdů pro své členy i nečleny, což je i podle stávající úpravy černé podnikání. Bohužel jsou natolik silné, že není nikdo, kdo by se jim odvážil postavit,“ přiznává vrchní ředitelka sekce cestovního ruchu Hanačíková. Podle Mgr. Marcely Pröllerové, ředitelky odboru práva a státního dohledu Ministerstva pro místní rozvoj, ale není kvůli odborům nutné postihovat všechny příležitostné pořadatele zájezdů: „U odborů jde jednoznačně o podnikání za účelem zisku, a zdaleka ne o příležitostnou činnost, takže by byly postihnutelné i na základě onoho sporného ustanovení v novele.“
„Nekalému podnikání odborů a dalších subjektů se dá zabránit důslednou kontrolou. Nelze ą priori namítnout, že kontrola nebude fungovat, a organizaci zájezdů svěřit monopolně cestovním kancelářím. V návrhu novely je proto ustanovení, že kontrolu nad podnikáním v prodeji zájezdů by měla nově vykonávat Česká obchodní inspekce, zatím měly tuto pravomoc živnostenské úřady. Jenže ty žádné kontroly nevykonávaly a pokud ano, postihy byly tak směšně malé, že hříšníci zaplatili pokutu a činnost vyvíjeli dál. Pokud ale bude hrozit pokuta až do milionu korun, většina si jich asi něco takového řádně rozmyslí. A já věřím, že by ČOI tuto činnost vykonávala lépe. Alespoň její zástupci tvrdí, že jsou schopni a ochotni takové kontroly zabezpečit,“ obhajuje názor ministerstva Pröllerová. Pro ČOI podle ní hovoří i fakt, že funguje na bázi krajů, takže její zaměstnanci nemívají k podnikatelům obvykle osobní vazby. Na rozdíl od pracovníků živnostenských úřadů, kteří pak bývají při kontrolách shovívavější.
O cestovkách bez cestovek?
Kromě zmiňované definice zájezdu vadí zástupcům ACK ČR i AČCKA fakt, že s nimi nová ředitelka sekce cestovního ruchu svoji verzi předem nekonzultovala. „Dřívější verze byly s námi vždy, zejména zásluhou bývalého náměstka Hartmanna a paní ředitelky Pröllerové, důsledně konzultovány. Poslední verze však byla vytvořena bez nás,“ stěžuje si prezident AČCKA. Ivana Hanačíková je však jiného názoru: „Obě asociace měly a mají možnost se k navrhovanému znění novely vyjádřit a zaslat nám svoje připomínky. Nebyly pouze z kapacitních důvodů přizvány na jednání meziresortní komise. Ta je složena výhradně ze zástupců resortů, tedy ministerstev. Není v ní dokonce ani zástupce naší vlastní agentury CzechTourismu. Představte si, že by si každý z dvaceti členů komise pozval ještě další poradce. To by nás tam sedělo 150, a jak by taková diskuse vypadala, asi není třeba líčit.“ „Je překvapující, že přestože se komise skládá jen z úředníků, byli do ní přizváni zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu,“ poznamenává Havel. Překvapující o to víc, že SOCR se na přípravě novely významněji nepodílel a na konkrétních jednáních neparticipoval.
Podle Hanačíkové je problémem českého cestovního ruchu zbytečně velké množství profesních sdružení, která by teoreticky měla zastávat stejné hodnoty, ale prakticky nejsou schopna se dohodnout. „Komunikaci s profesními sdruženími se ale v žádném případě nebráním,“ dušuje se Hanačíková, „jelikož ale nemohu tušit, které všechny subjekty v branži existují, je pro mě lepší být v kontaktu s jedním partnerem, který zabezpečí komunikaci s dalšími. Tímto partnerem je pro mne Svaz obchodu a cestovního ruchu, s kterým má MMR uzavřenu smlouvu o spolupráci. Jeho prezidentku Helenu Pískovskou jsem požádala, zda by s naším návrhem seznámila i zástupce ostatních profesních sdružení. Přesto dál komunikuji i se zástupci obou asociací a jak ACK ČR, tak AČCKA od nás nový návrh novely dostaly.“ „Nikdo nemůže tvrdit, že jim nevycházíme vstříc,“ přidává se Marcela Pröllerová. „nemohou si ale myslet, že novelu napíšou za nás!“ Argument o velkém množství sdružení a jejich nejednotnosti ovšem podle Ladislava Havla neobstojí – při práci na novele byly obě asociace reprezentovány dvěma lidmi a postupovaly ve stoprocentní shodě.
Kudy dál?
Která verze novely nakonec zvítězí, nedokáže v tuto chvíli nikdo odhadnout. „Jsme si vědomi všech pozitiv i negativ námi navrhovaného znění novely. Budu jen ráda, když se na toto téma rozvine veřejná debata. A nechť jsou to poslanci, kdo rozhodne, která úprava je spravedlivější. Jestliže asociace v parlamentu svými cestami prosadí, že se ona věta škrtne, svět se nezboří. My jsme ale v každém případě schopni zdůvodnit, proč za touto formulací stojíme,“ uzavírá problém Hanačíková. Správně tušíte, že svůj boj nevzdávají ani zástupci cestovních kanceláří a agentur. „Pochopitelně podnikáme různé kroky, abychom prosadili svůj názor. Jen jsme trochu zklamáni, že je nutné vynaložit další zbytečné úsilí na to, co již bylo v souladu s evropským právem dohodnuto a mělo jediný cíl: ochránit klienta, který se vrátí ze své dovolené vždy s jistotou,“ roztrpčeně konstatuje prezident AČCKA Ladislav Havel.
Petr Manuel Ulrych
Stalo se po uzávěrce:
Dříve, než předložilo MMR návrh novely Legislativní radě vlády, dostaly přeci jen obě asociace i SOCR šanci jej připomínkovat. O výsledku schůzky, naplánované na 2. prosince, i o dalším vývoji schvalovacího procesu novely, vás budeme samozřejmě informovat.