Když se Moravská Ostrava v polovině 20. let minulého století sloučila s šesti okolními obcemi, vzniklo moderní velkoměsto, jehož vedení potřebovalo dostatečně velké a reprezentativní sídlo. Při výstavbě Nové radnice se výrazně angažoval jeden z nejvýznamnějších Ostravanů, starosta Jan Prokeš, který již měl zásluhu na vzniku takzvané Velké Ostravy. Nová reprezentativní budova, jejíž dominantou je téměř 86 metrů vysoká ocelová věž, byla slavnostně otevřena 28. října 1930.
Zrod radnice na levém břehu Ostravice nebyl jednoduchý; projekt, prosazovaný sociálnědemokratickým vedením města, kritizovala zejména opozice. V tisku se tehdy objevila například slova o tom, že se město dalo „zlákati do nákladné stavby paláce, jenž by co do své rozlohy mohl pojmouti Poslaneckou sněmovnu a Senát“. V architektonické soutěži navíc dali ostravští radní přednost nepříliš zajímavému návrhu před poutavou modernistickou budovou Pavla Janáka. Pod vítězným projektem byl podepsán profesor Vladimír Fischer z Brna a ostravští architekti František Kolář a Josef Rubý. Návrh byl během výstavby, kterou vedle soudních tahanic o výběr stavební firmy komplikovalo i nestabilní podloží, podstatně změněn. Místo plánované železobetonové věže totiž nakonec nad Prokešovým náměstím vyrostla věž ze železa, pokrytá měděnými pláty, jejíž komponenty dodaly Vítkovické železárny a konstrukce. Stavba vysoká 85,6 metru se rychle stala jedním z nepřehlédnutelných symbolů Ostravy.
 Výhled na Ostravu z radniční věže |
Nová radnice byla v době otevření největší budovou svého druhu v Československu. Přestože navenek působí poněkud těžkopádně, může se pochlubit i jinými zajímavostmi. Za zmínku stojí například půltunový hodinový stroj, který je spojen s ciferníkem o průměru tři a půl metru. Nad hodinami je na věži, která během let získala zelenkavý nádech, umístěn vyhlídkový ochoz. Na něj se návštěvníci dostanou pohodlně výtahem a za dobrého počasí mohou dohlédnout až k vrcholkům Beskyd a Jeseníků. Milovníky techniky pak v budově zaujme funkční oběžný výtah, takzvaný paternoster, který pochází z roku 1928 a před šesti lety se dočkal citlivé rekonstrukce. Poněkud jednotvárnou fasádu mohutné stavby (která měla podle původních představ sloužit rovněž jako sídlo župní správy) zdobí nad vchodem čtveřice alegorických soch, které symbolizují činnosti typické nejen pro prvorepublikovou Ostravu – dobývání uhlí, hutnictví, vědu a obchod.
Během uplynulých osmdesáti let se ukázalo, že původní obavy o užitečnost Nové radnice nebyly opodstatněné. Kromě ostravského magistrátu v ní dnes mimo jiné sídlí knihovna a spořitelna a ve vstupní hale funguje galerie. V budově je také restaurace s dlouhou historií. Původně byla uvedena do provozu pět měsíců před otevřením samotné radnice, když navázala na činnost někdejšího podniku Nová střelnice, jenž musel v polovině 20. let radnici ustoupit. Do povědomí lidí se Radniční restaurace dostala jako místo, odkud se v 80. letech vysílal pořad Divadélko pod věží, uváděný Marií Rottrovou. Není se proto co divit, že 28. října 2010 přišly oslavit 80. narozeniny ostravské radnice stovky lidí. Návštěvníci mohli spatřit reprezentativní prostory, běžně nepřístupné, setkat se s primátorem Petrem Kajnarem nebo zdarma vyjet na radniční věž. Vyvrcholením oslav výročí slavné stavby byl velkolepý ohňostroj.
Text: -čtk-
Foto: CzechTourism