|
Podzemní prostory patří bezesporu k nejatraktivnějším záležitostem jižní Moravy – a teď nemám na mysli vinné sklípky, i když o nich to platí také. Nejvýznamnější turisticky zpřístupněné jeskyně Moravského krasu navštíví ročně 350 tisíc návštěvníků.
Nejvyhledávanějšími jsou Punkevní jeskyně. Svou oblibu si získaly díky tomu, že návštěvníkům umožňují dostat se na dno propasti Macocha a zároveň podniknout plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě. Je o ně takový zájem, že v sezoně je nutné se na prohlídku objednávat dopředu nebo vystát několikahodinovou frontu na zařazení do prohlídkové skupiny.
Svá tajemství vytvářená přírodou po miliony let nabízejí i další jeskyně. Kateřinská jeskyně je známá unikátními hůlkovými stalagmity, jeskyně Balcarka bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou a neméně zajímavé jsou i Sloupsko-šošůvské jeskyně, které jsou tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi.
Podle slov vedoucího správy jeskyní Moravského krasu Jiřího Hebelky se letos pro milovníky krápníkového podzemí připravuje několik novinek.
Kateřinská jeskyně nabídne lepší zázemí i podívanou na krápníky
Lepší podívanou i zázemí turistům nabídne v budoucnu Kateřinská jeskyně. Již letos z ní zmizí zbytečná zábradlí, počítá se s očištěním krápníků a také se zahájením stavby nové správní budovy. Tu původní v roce 1996 zničil mohutný balvan, který se ze skalní stěny zřítil na její střechu. V objektu, který bude stát v bezpečné vzdálenosti, bude prodejna suvenýrů, toalety a také občerstvení. Jeho stavba začne na podzim.
Do konce letošního roku budou hotovy také úpravy uvnitř jeskyně. Zmizí stará a zbytečná zábradlí, která zužují prostor a brání ve výhledu na krápníkovou výzdobu. V místech, kde hrozí její poškození, budou nainstalovány fotobuňky. Počítá se i s očištěním krápníků a opravou betonových chodníků v podzemí.
Největší atrakcí jeskyně je její Hlavní dóm, který je 40 metrů široký a 90 metrů dlouhý. Jde o vůbec největší podzemní prostoru v Česku, v níž podle legend kdysi zahynula pasačka Kateřina. Po ní je jeskyně pojmenována. V Dómu chaosu je pak další známá zajímavost – vápencový balvan připomínající čarodějnici.
Macocha |
Chystá se otevření páté jeskyně – Výpustek
Na srpen letošního roku se připravuje otevření již páté pro veřejnost zpřístupněné jeskyně z názvem Výpustek. Ta ve svých útrobách ukrývá protiatomový kryt velení bývalé československé armády. Objekt byl tajný až do roku 2001, kdy si armáda odvezla nejdůležitější zařízení a celý objekt odtajnila. Na záměru zpřístupnit jeskyni včetně krytu návštěvníkům pracuje správa jeskyní již bezmála čtyři roky. Nejprve vedli dlouhá jednání s armádou o převodu jeskyně s krytem do své péče, pak složitě hledali peníze na úpravu Výpustku a jeho okolí. Celý projekt si podle Hebelky vyžádá minimálně 10 mil. korun.
Vojenský komplex je ukrytý v lesích a ani lidé z nejbližšího okolí neměli dlouhá desetiletí ponětí, co v něm všechno je. Jeskyně ukrývá 170 metrů dlouhý objekt se sály a zázemím pro posádku, která by v něm byla chráněna v případě atomového útoku. Podzemní komplex tvoří ložnice, jednací místnosti, zařízení na čištění vzduchu a také technika na výrobu elektřiny. V případě války socialistických zemí se státy západní Evropy měly být z Výpustku řízeny operace československé armády.
Mimo samotné jeskyně patří do areálu i devět budov, z nichž některé zůstanou zachovány pro turistické využití. Část venkovních vojenských budov ale bude nutné strhnout a na jejich místě postavit parkoviště pro turisty.
Expozice v jeskyni bude věnována vojenské historii a také tomu, jak lidé v minulosti využívali podzemní prostory. Například ve Výpustku se kdysi těžily fosfátové hlíny, které jsou kvalitním hnojivem. Za druhé světové války v něm Němci vytvořili továrnu na výrobu součástek do leteckých motorů.
Výpustek se stane čtrnáctou veřejnosti přístupnou jeskyní v České republice a pátou jeskyní určenou k turistickému ruchu v Moravském krasu.
Veřejnosti se (po)otevře i Tišnovský dóm
Po sedmi letech úmorného kopání a vytěžení velkého množství zeminy pod vrchem kopce Květnice u Tišnova propojili v červnu speleologové starou část Královy jeskyně s Tišnovským dómem, mohutným prostorem dlouhým 35 a širokým 20 metrů. Do dómu, který je bohatě zdoben krápníky, se tak teprve od letošního roku dostanou i turisté. Lidé, kteří budou chtít vstoupit do majestátního dómu, se už nebudou muset plazit úzkými chodbičkami. Ale i tak to nebude úplně jednoduché. Králova jeskyně, která nese jméno tišnovského rodáka a objevitele slovenských Demänovských jeskyní Aloise Krále, není běžně přístupná, lidé se do ní podívají jen po předchozí domluvě a za přísných podmínek. Navíc musí jít o opravdu fyzicky zdatné turisty.
Nádhera Tišnovského dómu – kouzelné skvosty fantastických tvarů různých krápníků – je podle odborníků srovnatelná s nedalekým Moravským krasem (jeskyně není jeho součástí). Brčková výzdoba dosahuje délky až 160 cm. Některé části jeskyně jsou tak pozoruhodné, že jsou uzavřeny i pro jeskyňáře.
Text: Jiří G. Souček a ČTK
Foto: archiv společnosti Management destinace Moravský kras a okolí, o.p.s.