Růst počtu nízkonákladových letů je v posledních letech velice významným posunem v komerčním letectví. Nabídka leteckých spojení do destinací v daném regionu a s ní spojené rychlé přizpůsobování cen letů je hlavní myšlenkou nízkorozpočtových letů. V budoucnu se očekává růst počtu společností provozujících nízkorozpočtové lety a posilování jejich pozice na trhu. Letecké společnosti, které provozují tyto lety, si na trhu udržely velice dobrou pozici i v období oslabování globální ekonomiky, a dokonce i po teroristických útocích v září 2001, kdy měly vysokonákladové letecké společnosti ekonomické problémy.
První koncept návrhu nízkonákladových letů vznikl v roce 1977, kdy Freddie Lakec uskutečnil svůj první levný let společnosti Skytrain mezi Londýnem a New Yorkem. V 90. letech minulého století se nízkorozpočtové lety rozšířily i do Evropy, kde je začala provozovat společnost Eire-registered ve Velké Británii. Nízkorozpočtové lety se později rozšířily i do západního Německa, jižní Evropy a dále do Kanady, Austrálie, Japonska a Brazílie. Nízkonákladové lety jsou zákazníky stále vyhledávané, a to i přes napjatou mezinárodní politickou situaci (teroristické útoky, válka v Iráku…) a stále častější výkyvy počasí a klimatu (povodně, hurikány…).
Jedním z důvodů, proč síla leteckých nízkonákladových společností pravděpodobně poroste i nadále, je, že společnosti provozující vysokonákladové lety se v posledních letech nedostatečně rychle přizpůsobily změnám na trhu. Letecké společnosti v Evropě se rychleji vzpamatovaly z teroristických útoků v září 2001 než USA, v Evropě byl zaznamenán pokles letecké dopravy jen o 5,8 % na rozdíl od USA, kde byl pokles až o 14,1 %. Přesto například belgická letecká společnost Sabena of Belgium ukončila v roce 2001 svou činnost.
Růst počtu nízkonákladových letů se očekává hlavně ve Velké Británii. Odhaduje se, že britské aerolinie přepraví v roce 2030 501 mil. cestujících (pro porovnání v roce 2000 přepravily 181 mil. cestujících). Velká Británie se na tuto expanzi leteckých společností připravuje rozšiřováním odbavovacích kapacit letišť.
Počet leteckých společností provozujících nízkonákladové lety se stále rozrůstá, v jednotlivých evropských státech vznikají nové společnosti nebo již existující letecké společnosti vstupují na nové trhy.
Proč jsou nízkonákladové letecké společnosti tak úspěšné
Jedním z hlavních faktorů snižujících náklady provozu leteckého spojení je, že společnosti provozující nízkonákladové lety nakupují malá dvoumotorová letadla a létají na krátké a středně dlouhé vzdálenosti.
Mezi další faktory, které snižují náklady provozu letů, patří:
– na palubě letadla se nepodává jídlo ani pití, čímž klesají náklady na personál letadla,
– letadla nabízejí maximální možný počet sedadel,
– společnosti provádějí pečlivý výběr destinací, mezi kterými létají, kde je relativně slabší konkurence, společnosti zde mohou lehce vstoupit a ovládnout trh (velké letecké společnosti většinou nespojují malé regiony), podmínkou je, že v těchto regionech musí být dostatečně velká poptávka po letecké přepravě,
– letadla létají pravidelně (tam a zpět) každý den,
– letadla létají, jak nejčastěji je možné,
– letecké společnosti přijímají jen kvalifikovaný a zkušený letecký personál,
– objednávky letů jsou přijímány jen telefonicky nebo přes internet, čímž se snižuje počet pracovníků a papírování,
– cena letu se odvíjí také od toho, kdy je let zákazníkem objednán a zaplacen: čím dříve, tím je cena nižší, čím později, tím cena letenky stoupá.
Nízkonákladové letecké společnosti se snaží využívat i menších letišť, které nabízejí nižší ceny za pronájem, také umožňují bližší přístup k letecké dopravě i menším regionům.
Nízkorozpočtové letecké společnosti působí a expandují na trzích, na kterých dosud nebyla uspokojena poptávka po krátkých nebo střednědlouhých letech. Tyto společnosti se soustřeďují na vnitroregionální přepravu, vytvořily svou vlastní leteckou síť a jsou velkými konkurenty vysokonákladových leteckých společností. Dokonce i vlády jednotlivých zemí, ve kterých nízkonákladové letecké společnosti působí, nevěřily, že koncept nízkonákladových letů může být tak úspěšný.
Největší společností na světě provozující nízkonákladové lety je americká Southwest Airlines, která přepraví ročně okolo 60 mil. cestujících. Létá do 60 amerických destinací a úspěšně odolává zhoršující se ekonomické situaci země a negativnímu postoji k létání po teroristických útocích ze září 2001. V Kanadě vznikla roku 1996 WestJet v Calgary, která následovala model společnosti Southwest, a dnes spojuje 22 měst v Kanadě. V Evropě první společností, která provozovala nízkorozpočtové lety, byla irská společnost Ryanair, která vstoupila na trh v roce 1990.
Výhled do budoucna
Evropské aerolinie budou nadále posilovat svou pozici na trhu a s nimi i nízkorozpočtové lety. Tento růst se neočekává jen ve Velké Británii, ale ovlivní i celou Evropu.
Nyní mají společnosti z Velké Británie velký podíl na evropském trhu a ostatní letecké společnosti by jim rády konkurovaly. Nové evropské letecké společnosti vstoupí nejen na trh, kde se již nachází konkurent z Velké Británie, ale hledají také ještě neobsazené destinace (např. Turecko).
V Evropě je stále mnoho kombinací a obměn destinací, na které by nízkonákladové letecké společnosti mohly vstoupit. Ovšem ne ve všech destinacích mohou být tyto společnosti úspěšné. Evropské nízkorozpočtové společnosti vytvářejí novou leteckou síť, ve které chtějí spojit města, jako je Berlín, Bonn, Frankfurt a Mnichov, s destinacemi ve východní Evropě, na Balkánu, v západním Rusku a s některými městy v Severní Africe.
Nízkonákladové letecké společnosti v České republice
Praha je přitažlivá destinace pro nízkonákladové letecké společnosti. První nízkonákladové letecké společnosti vstoupily na český trh před čtyřmi lety v roce 1999. V současné době na pražském letišti působí 7 nízkonákladových společností: BMI Baby East Midlands, EasyJet, German Wings, Sky Europe Airlines, Snowflake, Volareweb a Jet2. V minulém roce domácí nízkonákladové letecké společnosti přepravily 5 % ze všech pasažérů, kteří byli odbaveni na českých letištích.
Zdroj: Mintel – Travel and Tourism Analyst, č. 6/2002
Správa českých letišť
Zpracovala: Hana Fojtáchová, odbor analýz CzechTourism
www.czechtourism.cz