Kdo vyplácí od Nového roku nemocenskou? Jak je to s ošetřováním člena domácnosti? A za jakých podmínek může vystřídat otec matku na rodičovské dovolené? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky dostali členové Asociace cestovních kanceláří České republiky na únorovém Klubovém dnu. A díky pohostinnosti provozovatelů nově vznikajícího divadla Piková panna odcházeli také bohatší o něco kulturních zážitků.
Fakt, že od 1. ledna letošního roku došlo ke změnám v systému nemocenské, ušel asi jen málokomu. A málokdo je se zákonem 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, již obeznámen tak dokonale, aby jako zaměstnavatel neudělal nějakou tu chybu. To byl jeden z hlavních důvodů, proč vedení Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) svěřilo hlavní roli na únorovém Klubovém dnu JUDr. Františku Vlasákovi z oddělení nemocenského pojištění a pojistného ministerstva práce a sociálních věcí, jednomu z autorů nového zákona o nemocenském pojištění. A dlužno podotknout, že nemohli zvolit lépe. Pravda, na začátku mohl JUDr. Vlasák některé z přítomných trochu vylekat informací, že se během následující hodiny a půl pokusí o rychlý pohled na systém nemocenského pojištění, v závěru však nezbylo než konstatovat, že jeho více než devadesátiminutový příspěvek byl nejen zajímavý, ale místy také zábavný. Nebyla v něm totiž nouze o příklady ze života – a ten bývá občas přinejmenším úsměvný.
Zaostřeno na novinky
František Vlasák se ve své přednášce zaměřil zejména na novinky v systému nemocenského pojištění (pozor, nezaměňovat za pojištění zdravotní!). U osob samostatně výdělečně činných proto upozornil na fakt, že jejich pojištění není nově vázáno na pojištění důchodové a na povinnost platit zálohy na pojistné, zvolit si mohou jakýkoli základ pojistného (dolní hranice byla stanovena na 4 tisíce korun). Od ledna se jim také snížila pojistná sazba z dřívějších 4,4 % na 1,4 %, na což by měly pamatovat zejména ty osoby, které mají na platbu pojistného zaveden trvalý platební příkaz. Pojistné se nově platí od 1. do 20. dne v měsíci za měsíc minulý, přičemž platí zásada „neplatíš, vyletíš“. Tedy kdo nezaplatí pojistné, není pojištěn. Díky tomuto nastavení systému neexistují nedoplatky pojistného, a tudíž ani žádné penále.
 Člen představenstva ACK ČR Stanislav Zíma jako moderátor Klubového dne (vlevo) a František Vlasák z MPSV coby hlavní host |
Pokud jde o zaměstnance a jejich účast na systému nemocenského pojištění, řídí se zákon podmínkou místa výkonu práce, podmínkou minimální doby trvání zaměstnání a podmínkou rozhodného příjmu. Na systému jsou účastni všichni zaměstnanci s místem výkonu práce na území České republiky, přechodný výkon práce v zahraničí není na překážku – to je důležité například u delegátů cestovních kanceláří. Podle českého zákona je rovněž účastníkem systému nemocenského pojištění ten zaměstnance, který má místo výkonu práce trvale v cizině, ovšem za podmínky, že zaměstnavatel sídlí na území České republiky, dotyčný není v dané zemi povinně důchodově pojištěn a má trvalý pobyt na území České republiky či některého ze států Evropské unie. Zákon pamatuje i na zaměstnance zahraničních zaměstnavatelů – jedná-li se o zahraniční zaměstnance pracující přímo pro zahraničního zaměstnavatele, nejsou účastníky tuzemského systému nemocenského pojištění. Tedy pokud se sami dobrovolně nepřihlásí.
Podmínka minimální doby trvání zaměstnání spočívá v tom, že zaměstnání musí trvat déle než 14 dní, aby byl zaměstnanec účastníkem systému. Podmínka se přitom nevztahuje na zaměstnání, jež mělo trvat déle, ale bylo zrušeno během prvních dvou týdnů – tedy například zaměstnanec, který dostal po týdnu výpověď ve zkušební době, musí být nemocensky pojištěn. Pokud zaměstnavatel opakovaně přijme zaměstnance na krátkodobé zaměstnání (a mezi nimi uběhlo méně než 6 měsíců), je třeba jej nemocensky pojistit. Podmínka rozhodného příjmu pak říká, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění. Ta je v současnosti dva tisíce korun. Jedná-li se o zaměstnání malého rozsahu, účast na systému nemocenského pojištění vzniká zaměstnanci pouze v tom měsíci, kdy si vydělal alespoň dva tisíce korun.
Dávky nemocenského pojištění
Další část prezentace věnoval František Vlasák dávkám nemocenského pojištění. Účastníci Klubového dne se díky němu dozvěděli, kdo a za jakých podmínek má nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvky v těhotenství a mateřství.
Asi největší změna se od Nového roku objevila u nemocenského. Nárok na tuto dávku má zaměstnanec až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, za 4. – 14. den mu přísluší eventuální náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, kterou vyplácí zaměstnavatel. Nemocenské se od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti přiznává ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, od 31. do 60 dne ve výši 66 % a od 61. dne pracovní neschopnosti ve výši 72 % denního vyměřovacího základu.
Největší změnou u peněžité pomoci v mateřství je fakt, že v nároku na tuto dávku se po skončení šestinedělí mohou vystřídat matka dítěte s jeho otcem nebo manželem, četnost těchto střídání přitom není omezena.
Ošetřovné, lidově zvané „paragraf“, může pobírat ten zaměstnanec, který musí ošetřovat nemocného člena domácnosti nebo pečovat o zdravé dítě do deseti let věku – to v případech, kdy onemocněla osoba, která o dítě jinak pečuje, dítěti byla nařízena karanténa nebo bylo z technických či jiných důvodů uzavřeno školské či dětské zařízení, které dítě navštěvuje. Ošetřovné se neposkytuje v situaci, kdy z důvodu péče o dítě má nárok na dávky někdo jiný – ošetřovné tedy například není přiznáno manželovi, pokud onemocní dítě, s kterým je matka na rodičovské dovolené. Podobně jako u peněžité pomoci v mateřství se mohou oprávněné osoby v nároku na tuto dávku vystřídat, ovšem jen jednou.
Méně známou dávkou je vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, který je určen ženám, jež byly z důvodu těhotenství, mateřství či kojení převedeny na jinou práci, za niž jim přísluší nižší mzda.
Práva a povinnosti
V závěrečné části svého vystoupení JUDr. Vlasák popsal kompetence jednotlivých subjektů zainteresovaných na systému nemocenského pojištění. Základním orgánem jsou okresní správy sociálního zabezpečení. Od ledna došlo ke změně v postavení zaměstnavatele – nově jsou všichni postaveni na úroveň někdejších malých organizací, což v praxi znamená, že žádný zaměstnavatel již nevyplácí dávky nemocenského pojištění, ale pouze náhrady mzdy. Zaměstnavatel má povinnost oznamovací, evidenční a při přijímání žádostí o dávky. U posledně jmenované povinnosti je důležité vědět, že zaměstnavatel je povinen přijmout od zaměstnance žádost o dávku nemocenského pojištění a předat ji OSSZ, avšak není povinen kontrolovat správnost a úplnost této žádosti.
Pokud jde o prvních čtrnáct dní pracovní neschopnosti, nemá zaměstnanec nárok na nemocenské dávky, ale pouze na náhradu mzdy. Tu mu nově vyplácí zaměstnavatel, a to jen za čtvrtý až čtrnáctý den pracovní neschopnosti. Práce neschopného zaměstnance může zaměstnavatel během prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti kontrolovat, zda se zdržuje na udaném místě a zda dodržuje plán vycházek. O kontrolu může v případě pochybností požádat Okresní správu sociálního zabezpečení, která je povinna ji do sedmi dnů vykonat a o výsledku informovat. V případě nedodržení povinností práce neschopného zaměstnance je povinností kontrolora sepsat písemný záznam, jehož jednu kopii musí dostat zaměstnanec. Sankcí za takovéto porušení povinností může být zkrácení nebo odejmutí nemocenské, eventuálně náhrady mzdy.
Jak už je u ACK ČR zvykem, informace z Klubového dne jsou členům k dispozici prostřednictvím sekretariátu i v písemné formě. Nečlenové se musí spokojit třeba s plným a nekomentovaným zněním zákona, případně s velmi stručnou „kuchařkou“, která je k dispozici na www.mpsv.cz/cs/7 .
Piková panna plná čar a kouzel
V samém závěru Klubového dne zhlédli jeho účastníci výběr písní a kouzelnických výstupů z repertoáru nově vznikajícího divadla Piková panna. To začne již co nevidět naplno fungovat v suterénu Hudebního divadla Karlín. Jeho představení by měla potěšit jak tuzemské milovníky kabaretu, tak zahraniční návštěvníky Prahy a o víkendech také děti. O tom, že prostory divadla je možno pronajmout pro různé incentivní akce, se ani netřeba rozepisovat…
Text a foto: Petr Manuel Ulrych