Německo – tradiční zdrojová země pro ČR

Spolková republika Německo je nejen pro ČR významnou a tradiční zdrojovou zemí. Podle odhadů WTTC dosáhne v roce 2008 podíl průmyslu cestovního ruchu na německém HDP 2,4 % a podíl průmyslu CR na zaměstnanosti 26 %. Německo je tradičně typickou vysílající zemí, jejíž výdaje na zahraniční cestovní ruch představují přibližně 2,5násobek příjmů z incomingu. V roce 2006 dosáhly podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) výdaje SRN na zahraniční cestovní ruch částky 74,8 mld. USD, což byla nejvyšší hodnota na světě. V roce 2008 vytvoří podle WTTC němečtí turisté až 20 % poptávky na evropském trhu a 5,4 % poptávky na trhu světovém (viz Graf 1).

Mezi nejoblíbenější destinace německých turistů patří např. Španělsko, Řecko, Rakousko, Itálie či Turecko. Tyto destinace jsou zpravidla typické pro konkrétní segmenty německých turistů. Zatímco věkové skupiny turistů starších 40 let upřednostňují dovolenou v Rakousku, mladí turisté mezi 20 až 30 lety dávají přednost Turecku či Itálii. Významná část Němců však také tráví dovolenou ve své zemi – zpravidla se jedná o starší páry či jednotlivce z nižších příjmových skupin.

V roce 2007 odbavila německá letiště do zahraničních destinací o 6,1 % cestujících více než v roce předchozím. Podle německého Federálního statistického úřadu v roce 2007 letecky vycestovalo do zahraničí 69,7 mil. obyvatel SRN. Z tohoto počtu 11,2 % pasažérů zamířilo do Španělska nebo na řecké ostrovy. Samotný španělský trh vzrostl o 3,4 % na 11 mil. cestujících. Do Itálie zamířilo z Německa letecky 5,5 mil. cestujících, což představovalo mírně podprůměrný růst oproti předchozímu roku (jen 2,8 %). Nejvyšší nárůst zaznamenaly letecké společnosti u letů do Rumunska (45,4 %), na Maltu (17,8 %) a do Finska (17,4 %). Turecko zaznamenalo po propadu v roce 2006 nárůst o 7,2 % a stalo se tak druhou nejvýznamnější destinací německé letecké dopravy. Nejvýznamnější mimoevropskou leteckou destinací německých aerolinek byl egyptský rekreační resort Hurghada, kam zamířilo na 700 tis. Němců, tj. o 7,3 % více než v roce 2006 (viz Graf 2).

Graf 2: Vývoj počtu cestujících odbavených do vybraných destinací
z letišť SRN – meziroční nárůst (07/06, %)

Němečtí turisté v ČR – statistiky a trendy

Němečtí turisté představují pro český příjezdový cestovní ruch jednoznačně velmi specifický segment. Českou republiku navštěvuje každoročně na 1,5 mil. německých turistů, což představuje přibližně pětinu všech zahraničních turistů přijíždějících do hromadných ubytovacích zařízení v ČR. Německo je s ohledem na svou geografickou polohu, délku společné hranice s ČR, životní úroveň a tradiční postavení vysílající země bezkonkurenčně nejvýznamnější zdrojovou zemí příjezdového cestovního ruchu v ČR.

Bylo by však chybou spatřovat jediný význam Německa jako zdrojové země pouze ve vysokém objemu příjezdů. Segment německých turistů se na českém trhu vyznačuje ještě jednou výraznou odlišností od ostatních zdrojových zemí, která je dána právě délkou společné hranice, a tou je výrazně rovnoměrnější distribuce příjezdů německých turistů v regionech. Je logické, že nejvyšších hodnot dosahují v segmentu německých turistů regiony přímo sousedící se SRN. Ovšem ve srovnání s ostatními zdrojovými zeměmi navštěvují němečtí turisté daleko méně hlavní město a více se zajímají o ostatní regiony České republiky (viz Graf 3).

Jestliže ze všech zahraničních turistů necelé dvě třetiny zamíří do Prahy a jedna třetina se rozptýlí na zbytku území České republiky, pak v případě německých turistů je tento poměr téměř opačný – v roce 2007 přijelo do hlavního města pouhých 36,1 % německých turistů, kteří v daném roce navštívili ČR. Kumulace zahraničních turistů na relativně malém území hlavního města Prahy, která vede k dlouhodobému turistickému přetížení tohoto území na úkor regionů, je všeobecně vnímána jako jeden z nejzávažnějších problémů českého příjezdového cestovního ruchu. A jsou to právě němečtí turisté, kteří tyto disproporce pomáhají kompenzovat (viz Graf 4).

Nebereme-li v potaz hlavní město, kam přijelo v roce 2007 na 555 tis. německých turistů, přijíždí pravidelně nejvíce německých turistů do Karlovarského kraje (275 tis. v roce 2007). Následují kraje Královéhradecký, Liberecký a Ústecký. V těchto regionech představují němečtí turisté vysoce stabilní a dominantní segment (viz Graf 5).

Vysoký podíl německých turistů v daných regionech se promítá i do vývoje meziročních změn, kdy zejména v Karlovarském a Královéhradeckém kraji je dobře patrná korelace mezi vývojem příjezdů zahraničních a německých turistů (např. v Karlovarském kraji byly v posledních třech letech meziroční změny příjezdů zahraničních a německých turistů téměř totožné). Naopak např. v Jihomoravském kraji, kde je podíl německých turistů na příjezdech zahraničních turistů poměrně nízký, probíhá vývoj meziročních změn příjezdů německých a zahraničních turistů bez zjevné vzájemné závislosti (viz Grafy 6 a 7).

Průměrnou délkou pobytu se němečtí turisté pohybují mírně nad průměrem zahraničních turistů. V roce 2007 činila u německých turistů 3,65 přenocování na jeden příjezd, zatímco průměrná délka pobytu zahraničního turisty bez ohledu na zdrojovou zemi činila 3,09 přenocování na příjezd.

Němečtí turisté mladších věkových skupin vyhledávají v České republice převážně cesty za poznáním, zábavou a originálními zážitky. Mladá generace německých turistů představuje dynamický a flexibilní segment, který velmi dobře reaguje na inovativní typy produktů, zejména v oblasti adrenalinových sportů, zážitkové turistiky a podobně. Střední generace německých turistů (rodiny s dětmi či bezdětné páry) zpravidla vyhledává kombinaci zábavy a odpočinku, navštěvují hrady, zámky a ostatní památky. Němečtí turisté starší generace pak cestují převážně za kulturou, poznáváním a zábavou přiměřenou svému věku.

Formami cestovního ruchu typickými pro německé turisty jsou gastroturistika, poznávací turistika a pěší turistika, kterou němečtí turisté v posledních letech pod vlivem svých severních sousedů stále častěji kombinují s moderní formou pohybu, tzv. nordic walking. V posledních dvaceti letech se v Německu velmi intenzivně rozvíjí industriální turistika, využívající k rozvoji cestovního ruchu staré průmyslové objekty (továrny, ocelárny, doly a podobně). Němečtí turisté se velmi zajímají o historické průmyslové expozice a v rekonstruovaných areálech tak vznikají jakási specifická zábavní centra s komplexní nabídkou poznávacích, zážitkových, adrenalinových a gastronomických produktů. Je pravděpodobné, že dříve či později si potenciál tohoto trendu uvědomí i čeští podnikatelé, což povede k dynamickému rozvoji této formy cestovního ruchu, přičemž jejím nosným segmentem budou němečtí turisté z mladších a středních věkových skupin.

Statistiky letecké dopravy i stagnace či pokles příjezdů německých turistů v klíčových cílových regionech ČR naznačují, že němečtí turisté, zejména mladší věkové segmenty, mají tendenci reagovat na srovnávání cenové hladiny a přesouvají svou pozornost dále na východ (Rumunsko, Maďarsko, Ukrajina), popř. do exotických destinací. Česká republika pro německé turisty přestává být destinací levnou, což má za následek změny ve struktuře přijíždějících německých turistů. Zvyšuje se podíl turistů z vyšších příjmových skupin, rostou nároky na kvalitu poskytovaných služeb (ubytovacích, stravovacích), ale v neposlední řadě také nároky na originalitu a autenticitu prožitku. V dohledné době tak pro výběr České republiky jako cílové destinace přestanou být rozhodujícím kritériem finance, místo kterých bude německý turista klást důraz na kvalitu, dobrodružství a neopakovatelný zážitek. Bude si chtít své peníze v pravém slova smyslu užít – a Česká republika by na to měla být připravena.

Připravila agentura Mag Consulting

www.magconsulting.cz