Nelegální zaměstnávání v cestovním ruchu? Hlavně v pohostinství!

Práce na černo trápí českou ekonomiku. Jedním ze segmentů trhu, kde se můžeme setkat s tímto jevem, je také cestovní ruch. Podle statistik Státního úřadu inspekce práce se nelegálně zaměstnává především v oblasti pohostinství.

V České republice se podle odborníků můžeme poměrně často setkávat s nelegálním zaměstnáváním a švarcsystémem. V době, kdy stát bojuje s hospodářskou krizí, je přitom práce na černo dalším důvodem, jenž ekonomiku ještě víc sráží ke dnu. Jedním ze segmentů trhu, který Česku může vydatně pomáhat při boji s recesí, by měl být i cestovní ruch. Představitelé Státního úřadu inspekce práce a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR však upozorňují na to, že právě tato oblast je dlouhodobě náchylná na výskyt nelegálního zaměstnávání. „Nelegální práce je nejčastější u sezonních, krátkodobých a nárazových prací, kdy zaměstnavatelé musí řešit výkyvy v poptávce po službách, a tedy i rozdílnou potřebu pracovních sil v závislosti na roční době, dovolených, školních prázdninách, počasí a dalších proměnných faktorech. Cestovní ruch patří právě mezi obory s vysokým podílem sezonních a nárazových prací, které se často řeší brigádně, což může nahrávat právě i nelegálnímu zaměstnávání," říká tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.

Zástupci cestovního ruchu však odmítají, že by v této oblasti práce na černo nějak výrazně bujela. Jedním z nich je například Pavel Hlinka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR): „Pokud je v cestovním ruchu nějaké nelegální zaměstnávání, pak ve stejné míře jako v jiných oborech. Hotely využívají některé služby dodavatelsky, hlavně v oblastech housekeepingu a technických služeb, protože se jim nevyplatí, aby je provozovaly sami. Navíc jsou tak mnohem flexibilnější v regulaci stavu pracovníků s ohledem na sezonnost. To však neznamená, že se musí jednat o práci na černo, protože většina dodavatelů těchto služeb již má své vlastní zaměstnance a v tomto případě se jedná o outsourcing."

Problém zejména v pohostinství

Pokud se podíváme na oficiální statistiky, které nám zaslalo ministerstvo práce a sociálních věcí, musíme připustit, že práce na černo v cestovním ruchu zkrátka existuje. A v některých jeho oblastech dokonce v poměrně vysoké míře. V roce 2012 odhalily kontroly Státního úřadu inspekce práce zaměřené na nelegální zaměstnávání v tomto segmentu podnikání celkem 920 nelegálně pracujících u 600 zaměstnavatelů. Drtivá většina z těchto případů se týká oblasti pohostinství, kde inspekce odhalila 866 nelegálně zaměstnaných osob. U zaměstnavatelů provozujících hotely a obdobné ubytování se v loňském roce objevilo 52 nelegálně zaměstnaných. A u cestovních kanceláří a agentur byly shledány pouze dva prohřešky tohoto typu. V loňském roce pak uložila inspekce dohromady 350 pokut za nelegální zaměstnávání v celkové výši 62 298 900 korun.

Je patrné, že se nelegálnímu zaměstnávání v oblasti pohostinství daří. Majitelé barů, restaurací a hospod dávají svým zaměstnancům práci často i bez jakékoli smlouvy. Důvodem je zejména to, že zaměstnanci se v takovýchto podnicích rychle mění a u jednoho zaměstnavatele pracují třeba jen pár měsíců. „Odhaduji, že v tuhle chvíli v pražských barech a restauracích pracuje kolem 15 procent lidí na černo. Samozřejmě platí, že čím je úroveň daného podniku nižší, tím je výskyt nelegálního zaměstnávání častější. Pokud to ale srovnám s tím, jak to tady chodilo nejen v devadesátých letech, ale třeba i před deseti lety, tak se situace hodně zlepšuje. Nezbývá než doufat, že bude tento trend pokračovat," vysvětluje majitel pražského baru, který si nepřeje být jmenován. Příčinou tohoto stavu podle něj není jen snaha provozovatelů ušetřit a odvádět státu méně finančních prostředků na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců, ale také zbytečná byrokratická zátěž a nedostatečné možnosti flexibilních pracovních úvazků.

Agenturní zaměstnanci pracují často na černo

Nelegální zaměstnávání se často týká zaměstnanců, kteří se na nové pracoviště dostanou přes zprostředkovatelské agentury. Podle odhadů, které byly zveřejněny na loňské konferenci Agenturní zaměstnávání, může až polovinu celého trhu agenturního zaměstnávání v České republice tvořit černý trh. Důvodem je v tomto případě zejména přidělování pracovníků do firem na základě dohody o provedení práce nebo smlouvy o dílo či přes švarcsystém. Také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček poukazuje na to, že se na trhu nachází množství personálních agentur, které se nechovají korektně, zároveň ale zdůrazňuje, že snaha o redukci počtu agentur a zpřísnění podmínek pro jejich podnikání má negativní dopad na poctivé zaměstnavatele i zaměstnance.

Podle Tomáše Ervína Dombrovského, mluvčího společnosti LMC a vedoucího obsahu portálů Jobs.cz a Prace.cz, je jednou z příčin tohoto stavu fakt, že v České republice chybí lepší ukotvení a podpora flexibilních pracovních úvazků. „V situaci, kdy pracovněprávní legislativa nepřeje žádným výraznějším alternativám, část zaměstnavatelů ve specifických situacích hledá náhradní řešení – někdy na hraně, v jiných případech dokonce i za hranou zákona. V tuto chvíli jim to usnadňuje také vyšší ochota lidí přistoupit na nelegální zaměstnávání, daná nedostatkem pracovních příležitostí a v některých případech i holou nezbytností, kterou způsobila dlouhodobá nezaměstnanost spojená s velkou finanční tísní," vyjmenovává hlavní problémy Dombrovský, který také upozorňuje, že právě v oblasti cestovního ruchu je nyní přetlak zájemců o práci celkem výrazný, zatímco dostupných pracovních pozic v důsledku krize ubylo, což tento aspekt dále umocňuje.

Změny při kontrolách nelegálního zaměstnávání

Předchozí ministři práce a sociálních věcí se rádi zviditelňovali siláckými řečmi o vyhlášení války švarcsystému a nekompromisním boji s nelegálním zaměstnáváním. Například během úřadování ministra Jaromíra Drábka nabral Státní úřad inspekce práce několik stovek nových kontrolorů, kteří se vydali do terénu zjišťovat, kde se pracuje na černo. Brzy se ale začali ozývat majitelé firem, ale také někteří poslanci, kteří upozorňovali, že se úředníci při kontrolách chovají arogantně a udělují zbytečné a nepodložené pokuty. Současná ministryně se ve srovnání s jejími předchůdci drží při zemi. „Soustředíme se daleko více na kontroly nelegální práce jako takové, ne na švarcsystém. Důležité je také to, aby kontroly byly efektivní, a tedy maximálně kvalitní a současně fungovaly jako prevence, případně rada, jak podnikat správně," uvedla v červnu někdejší ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Přístup, který by se snažil najít skutečné jádro problému a ten následně řešit místo toho, aby ministerstvo a inspekce jen bezhlavě zvyšovaly počet kontrolorů, by přitom mohl představovat cestu k úspěchu.

Přísnější přístup státu nic nevyřeší ani podle Tomáše Ervína Dombrovského: „Nastavení příliš úzkých mantinelů a tvrdá opatření při vymáhání jejich dodržování tento problém neodstraní. Firmy, které budou chtít sáhnout po ‚výhodnějším řešení‘ za hranou zákona, to neodradí. Pro zaměstnavatele, kteří zákony respektují, jsou pak dané restrikce bariérou, která jim jen komplikuje činnost a ve výsledku snižuje jejich ochotu zaměstnávat kohokoliv, kdo je jen trochu zbytný. Lepším řešením by podle mého názoru bylo odstranění tvrdých restrikcí a zpružnění pracovního práva jako celku." Viceprezident SOCR ČR Pavel Hlinka volá po větší efektivitě inspektorátů práce: „Domnívám se, že naše ekonomika má úplně jiné starosti. Bylo by lépe zajistit efektivní výběr daní, než je neustále zvyšovat těm, kteří je platí. V oblasti personalistiky pak Generální inspekce práce spíše přihlíží černé zaměstnanosti a vymlouvá se, že není schopná prokázat, pokud někdo část mzdy bere ‚na černo‘ mimo výplatní pásku. Přitom by stačilo porovnat mzdy například kuchařů celorepublikově a zaměřit se na ty, jejichž oficiální plat se vymyká republikovému průměru. Stejně tak by někoho mělo zajímat, že například podnikatel, který má tři provozovny, má dle informace úřadu práce pouze dva zaměstnance."

Bez zefektivnění pracovního trhu se situace nezlepší

Oslovení odborníci se shodují na tom, že se v případě nelegálního zaměstnávání nedostaneme ze začarovaného kruhu bez patřičného zefektivnění pracovního trhu a omezení byrokratické zátěže zaměstnavatelů. Především zpružnění pracovní legislativy, ukotvení a širší podpora alternativních forem zaměstnávání by mohly tuzemskému pracovnímu trhu výrazně pomoci. Dopad konkrétních kroků – včetně nastavení daňového systému – by bylo nutné důkladně zvážit, ovšem celkový výsledek pro veřejné finance by měl být pozitivní.

Text: Ondřej Tůma (autor je redaktorem internetového magazínu Peníze.cz)
Foto: Thinkstockphotos.com