Zisky rostou nejenom světoznámým módním tvůrcům, jako jsou firmy Louis Vuitton, Dior nebo Gucci. Do kurzu opět přišla vysoká krejčovina, ale i enormní poptávka po luxusních produktech v cestovním ruchu. Popravdě řečeno, byl to snad jediný sektor, který nebyl hlouběji postižen 11. zářím, epidemiemi, přírodními katastrofami, teroristickými útoky a jinými protivenstvími, kterými byl cestovní ruch na začátku tisíciletí tak štědře obdařován.
Na vývoj luxusního cestování tak nejvíce působil vznik a rozmach nízkonákladové letecké dopravy a s tím související trend individuálního cestování. Zákazníci si s pomocí internetu raději sestavují své dovolené sami. Zatímco v roce 2000 takto postupovalo 35 % cestovatelů, v roce 2005 jich bylo už 46 %. To vede spoustu cestovních kanceláří k tomu, aby i ony nabízely dovolené po částech. Znamená to konec balíčků? Ne tak docela. K vlastnímu plánování se uchylují spíše ti, kterým jde o kvalitu a o zážitky, po kterých baží. Po balíčcích sáhnou ti, kteří jsou pohodlnější a jde jim především o ten luxus – bez ohledu na to, co obnáší.
Není to tak dávno, co německý zdrojový trh vypadal poněkud vyschle. Němce vyděsily nejenom útoky na Dvojčata a na nejrůznější turistické cíle po světě, ale oslabila je i vlastní nevábná ekonomická situace. Ta ovšem postihla toliko střední třídu. Bohatší individuálové cestovali do Oceánie, Asie, Latinské Ameriky nebo Afriky vesele dál.
Pokles zájmu po skupinových luxusních produktech zaznamenal i francouzský zdrojový trh. Typický francouzský klient je většinou v důchodu a má zájem o objevování nových destinací, zážitky a přiměřenou dávku dobrodružství, na druhé straně ale také rád odpočívá a lenoší. Co do počtu mírně převládají dámy. Tato klientela má široké pole působnosti hlavně díky rozsáhlému výběru frankofonních destinací počínaje Karibikem přes Mauritius a Seychelly v Indickém oceánu až po stále přitažlivější Maroko. Oblíbená je i Polynésie nebo africké safari.
Rakušané využívají nabídku luxusních produktů jen tu a onde. Jsou citliví na různé výkyvy, jako jsou nepříznivé předpovědi počasí, nebezpečí onemocnění, napjatější politická situace v destinacích a samozřejmě zprávy o nejrůznějších živelních katastrofách. Nicméně cestovní kanceláře doufají, že se tento trh zmátoří, takže nabízejí lenošivé pobyty na Mauritiu, Seychellách nebo Réunionu a aktivnější dovolené s rybařením v Karibiku nebo s potápěním v Rudém moři. Rakušané tíhnou spíše po něčem solidnějším, takže se častěji objevují v luxusních rezortech v Ománu, Kataru nebo v Dubaji.
Aby se z šoku z 11. září trochu oklepali, trvalo nejdéle Američanům. Není ostatně divu, když si uvědomíme, jak dlouho na ně předtím na jejich vlastním území nikdo nezaútočil. Američané už tedy odhodili ostych a i luxusní cestování pojímají v americkém stylu – baží po pronájmech vil celebrit, derou se do letovisek s vlastním šéfkuchařem, chtějí apartmány se služebnictvem, zálety soukromým tryskáčem nebo i přepych nejpřepychovatější: ocitnout se sám na ostrově. Specializované americké agentury připraví prakticky cokoliv, zákazník pak platí jen výslednou cenu, ve které je zahrnuto všechno, včetně spropitného personálu.
A co Češi?
O Češích se stále nedá říci, že by se vrhli na holdování bezbřehému luxusu, i když i taková nabídka tu existuje. Spíše se dá konstatovat, že ti movitější si více vybírají, nechávají si zařizovat dovolenou na míru svým požadavkům a zhusta cestují do nepříliš frekventovaných končin. Přesto se takové zájezdy u nás považují za luxusní a cestovní kanceláře jich ročně zajišťují kolem čtyřiceti tisíc. Poptávka po produktech v ceně za 100 000 korun na osobu a více roste každým rokem zhruba o deset procent.
Na letošním veletrhu Holiday World byl například k vidění speciální katalog Čedoku pro náročné cestovatele – Exclusive Travel, který nabízel tipy na různá zajímavá místa a pobyty v hotelích s orientačními cenami. Čedok tvrdí, že podíl zájezdů na míru stoupá meziročně o 20 – 30 procent, Fischer referuje o 200 procentech. Jsou to údaje nerelevantní, protože chybí objemy a srovnání s předchozím vývojem, nadto ani jedna z těchto cestovních kanceláří se na tento segment dříve nespecializovala. Specialisté, jako je například Eso Travel, ale opravdu potvrzují strmý nárůst.
Nabídka pro Čechy obsahuje pobyty v luxusních lázeňských místech ve Španělsku, golfové týdny s ubytováním v prvotřídních stylových hotelech i pobyty v pověstných dubajských hotelích, kde za jednu noc zaplatí klienti kolem 40 000 korun. K nim se dá doletět i soukromým tryskovým letadlem.
Dalším luxusním dopravním prostředkem je jachta, nebo ještě lépe zaoceánský parník. Taková okružní plavba je tou nejpropracovanější formou poznávací turistiky. Z hlediska pohodlí je jejím nejvýraznějším rysem to, že ráno nemusíte balit a cpát se do nějakého autobusu nebo do letadla. Velké vzdálenosti mezi jednotlivými destinacemi se řeší noční přeplavbou a k dispozici jsou i různé vzdělávací, udržovací a omlazující procedury, bazény, posilovny, salony krásy a další promyšlená zařízení, v nichž se dají utratit nemalé peníze. Týden na takové lodi čítá od 100 tisíc výše. Bez cesty k lodi a zpět, samozřejmě.
Už na konci předminulého století byly turistickým hitem cesty s ubytováním v salonním vlaku. Jednou z nejstarších tradic tohoto druhu se pyšní 14denní cesta vlakem z Bombaje do Kalkaty, bez letenky přijde bezmála na 400 000 korun. Otrlejším lze doporučit transsibiřský expres. Milovníci vyhlídkových jízd se mohou v původních rekonstruovaných vozech Pullman a Wagon Lits sedmnáctivozové soupravy Orient Expressu vydat na cestu z Benátek přes Vídeň, Prahu, Frankfurt a Paříž do Londýna. Vlak jezdí čtyřikrát do roka a jednosměrná jízdenka pro jednu osobu přijde na více než 80 000 korun.
Luxusní dovolená ale nemusí být jen o pasivních zážitcích. Může to být i docela slušná dřina. Vezměme například heliskiing, tedy případ, že se klient – milovník lyžařského free stylu rozhodne pro dopravu na vrchol hory vrtulníkem (většinou to bývá proto, že lanovka tam nevede). Podobně zajímavým, i když neskonale bezpečnějším produktem je výlet ledoborcem na zamrzlé moře a následná koupačka v arktických vodách. Luxusně si lze užívat i docela normální aktivity – třeba si jen tak zajet na fotbal na utkání Chelsea s noclehem ve čtyřhvězdičkovém hotelu v areálu stadionu Stanford Bridge.
Další trend: Chceme být sami
Ti, kteří nehledí na nějaký ten statisíc, dávají často přednost dovolené v soukromí. V Americe jsou oblíbené pronájmy vil na pobřeží a výjimkou nejsou ani pronájmy soukromých ostrovů. Tento trend – i když ne v tak hutné formě – se projevuje i u Čechů, i u nich existuje touha odstranit od sebe z blízkého nebo i ze vzdálenějšího okolí ostatní lidi. Stále více jich totiž dává o letní dovolené přednost ubytování v pronajatém apartmánu před hotelovým ubytováním. Novinkou je poptávka po pronájmech celých domů nebo vil. Ubytování v soukromí volí desítky tisíc českých turistů, celý dům nebo vilu by si letos mohlo pronajmout až několik tisícovek z nich. Proti loňsku je poptávka vyšší až o 30 procent. Naprostá většina z nich přitom cestuje bez využití služeb cestovních kanceláří a apartmány nebo celé vily k pronájmu si hledá na internetu.
Na tento vývoj musely zareagovat i cestovní kanceláře a nyní nabízejí ubytování v apartmánech nebo pronájmy vil u moře téměř kdekoliv. Apartmánové ubytování má největší tradici v Chorvatsku, ale pronájmy celých objektů jsou poměrné novum. Celé domy si pronajímají velké rodiny nebo několik rodin dohromady. Na internetu nebo prostřednictvím cestovních kanceláří se dá zařídit pronájem vil a domů v Itálii, Španělsku, Francii nebo i v Turecku či na Floridě. Pokud jde o evropské země, přijíždějí klienti většinou vlastním vozem. Do vzdálenějších míst nabízejí cestovní kanceláře k samotnému pronájmu také letenky. Jedničkou v pronájmech vil a domů v Evropě a v Americe je CA Interhome.
Ubytování v soukromých domech, chatách a chalupách je samozřejmě rozšířené i v České republice. Ne všichni mají vlastní chatu, a tak je o jejich pronájem velký zájem. Objekty nabízejí ve svých katalozích cestovní kanceláře například Atis, Čedok nebo Régio. Vybírat se dá také na internetu. Ubytování na týden pro šest lidí v horské chatě vyjde podle standardu na 8 000 až 10 000 korun. Stravování si klienti zajišťují sami a zvlášť se platí také spotřebovaná energie. V zimě jsou celkem logicky dražší horské chaty, v létě zase objekty v blízkosti vodních ploch.
Z podkladů ČTK zpracoval Dean Valášek
Foto: © isifa / Ablestock