Ten nejkrásnější je samozřejmě ze hřbetu koně. Rostoucí síť jezdeckých stezek a stanic přináší možnost využití nové atraktivní formy aktivní a přitom šetrné turistiky. Turistika na koni je ideální možností propojení myšlenek rozvoje cestovního ruchu, rozvoje venkova, zdravého využití volného času a budování vztahu k přírodě.
Stále vzrůstá počet majitelů koní, kteří se jezdectví věnují jen rekreačně a plní si svou touhu toulat se krajinou v sedle. Zvyšující se zájem o využití jezdeckých stezek u nás zaznamenáváme i ze sousedních zemí. V České republice přibývá těch, kteří by rádi dali před klasickou dovolenou přednost dovolené v sedle, ale vlastního koně nemají. Ani pro ně však nemusí být týden „nejkrásnějšího pohledu na svět“ nesplnitelnou touhou. Vedle sportovního zážitku přináší turistika na koni i krásné zážitky z cesty přírodou, možnost navštívit historické památky a další zajímavosti kraje a může znamenat i zajímavá setkání s místními lidmi či ostatními turisty.
Historie projektů jezdeckých stezek se v Jihočeském kraji začala psát na přelomu let 2003 a 2004. Tehdy v rámci podpor Jihočeského kraje vznikla první úvaziště pro koně, začaly být mapovány stanice vhodné pro pobyt s koňmi a byla vytvořena studie o turistice na koni, obsahující potřebné know-how. Rok 2005 byl přelomovým ve smyslu získání potřebných finančních prostředků ze SROP za pomoci Jihočeského kraje, který byl žadatelem a realizátorem projektu s názvem „Turistika na koni“. Projekt trval do poloviny roku 2006 a podařilo se během něj zmapovat stanice v kraji, vyškolit první značkaře jezdeckých stezek a zejména vytypovat a následně v terénu vyznačit prvních asi 300 kilometrů vhodných tras.
|
V současné době pokračuje projekt pod názvem „Turistika na koni, rozvoj atraktivní novinky v oblasti cestovního ruchu v Jihočeském kraji“. Je financován Evropskou unií programem INTERREG III a Jihočeským krajem, žadatelem a realizátorem je tentokráte již Turistika na koni – odbor Klubu českých turistů Jihočeského kraje. Spolu s tímto odborem se o podporu jezdecké turistiky, vytváření jezdeckých stezek a propagaci stará také Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky se sídlem v Moravských Budějovicích a organizačními jednotkami v Jindřichově Hradci a Bulharech. V kraji bylo do práce na projektu zapojeno několik desítek spolupracovníků, kteří aktivně vyhledávají a značí stezky. Evidováno je již více než 120 stanic jezdecké turistiky, podařilo se vyznačit přes 500 km tras a je vybudováno přes padesát úvazišť pro bezpečné uvázání koní na trasách a u stanic.
Díky snaze těchto subjektů i dalších nadšenců vzniká postupně propojená síť tras vhodných pro putování na koni a stanic, kde je možné ustájit koně a ubytovat jezdce. Počet koní i počet vyznavačů výletů v sedle v České republice postupně roste. Účelem jezdeckých stezek je zejména vytvořit síť tras vhodných pro putování s koněm, tras zajišťujících bezpečný pohyb všech zúčastněných. Takovéto trasy jsou výhodné i z dalšího hlediska, zmírňují totiž nebezpečí neorganizovaného pohybu jezdců a koní v terénu. Vyznačené trasy jsou zárukou bezpečného pohybu všech, pouze v nutných případech vedou společně s jinou trasou, např. pro pěší, nebo využívají krátkých úseků silnic.
Trasy jsou navržené s přihlédnutím na různé památky a pamětihodnosti a na hranicích kraje se napojují či budou napojovat se stezkami v Rakousku, na jižní Moravě a Vysočině, středních Čechách a na Plzeňsku. Značení stezek je realizováno ve spolupráci s Klubem českých turistů. Až tedy při svých cestách narazíte na barevné kolečko v bílém terči, vězte, že stojíte na jezdecké trase.
Informační materiály vznikají postupně. K dispozici je zatím mapa celého kraje, kde zájemci najdou stezky vyznačené k červnu roku 2006 a kontakt na stanice. Mezi novější publikace se řadí mapy a prospekty vydané Občanským sdružením pro podporu jezdecké turistiky; zejména mapa mezinárodní stezky Lichtenberg – Telč je pěkným příslibem do budoucna. Své materiály si také vydávají některé stanice.
Turistika na koni se může stát mimořádně atraktivním způsobem využití volného času pro nejširší vrstvy milovníků přírody. S ostatními typy turistických aktivit ji lze velmi vhodně kombinovat. Turistika na koni přímo nabízí propojení s dalšími turistickými produkty. Můžeme zde zmínit např. projekt „Lipensko bez stresu“ či „Jižní Čechy pohádkové“. Možné je také kombinování dovolené v sedle a na kole či po vodě, například pro rodiny, které chtějí trávit dovolenou společně, ale na koni všichni nejezdí. Různými trasami dojedou na stanici, která uvítá i cyklisty či vodáky.
Spolupráce
Postupně tedy vzniká potřebná infrastruktura systému stanic a stezek pro turistiku na koni. Je ale zapotřebí, aby začala být využívána nejen jednotlivými koňáky, kteří si svoje putování vyhledají v mapě a obvolají sami. Musí se vytvořit i hotové produkty cestovního ruchu, např. víkendová nebo týdenní putování pro ty, kteří si chtějí koupit už hotový balíček. To mohou být jak zájemci s vlastním koněm, tak zájemci, kteří potřebují koně půjčit, proto je třeba vytvořit více variant putování.
Zájem je také ze zahraničí, ale zahraniční jezdci se bohužel na řadě stanic nedomluví. I zahraniční cestovní kanceláře by stály o hotové produkty, které by prodávaly ve svých katalozích. Jednou z cest je cesta odspodu. Místní organizátoři turistiky na koni v krajích by našli cestovní kancelář, které by pomohli po odborné stránce produkt vytvořit.
Hipostezky by ale měly pomoci i místním podnikatelům. Příležitost mají nejen majitelé stájí, jezdeckou stanicí se může stát jakékoliv zařízení, které může nabídnout ubytování pro jezdce či pro koně, ať se již jedná o zemědělskou usedlost či např. bývalý mlýn. Profitovat mohou např. i dodavatelé krmiva pro koně či sedláři.
Anketa
V roce 2005 a následně v roce 2006 byla uspořádána anketa pro veřejnost, kde cílovou skupinou byli jak majitelé koní a provozovatelé stanic, tak především veřejnost se zájmem o trávení volného času formou turistiky na koni. Údaje do ankety byly získány od respondentů z České republiky i ze sousedních zemí (Rakouska a Německa) v rámci akcí k prezentaci výsledků projektu Turistika na koni.
Celkem bylo shromážděno 198 správně vyplněných anketních lístků. Výsledky této ankety posloužily také jako podklad k další realizaci projektu. Vyberme několik nejzajímavějších údajů.
49 % dotázaných se již někdy putování s koňmi zúčastnilo, z nich 63 % s vlastním koněm. 81 % dotazovaných uvedlo, že má ovšem nedostatek informací o stezkách a možnostech putování. Nejpreferovanějším typem ubytování byla chatová osada (28 %) a stan či přístřešek (25 %), následovány turistickou ubytovnou a ubytováním v soukromí (shodně 15 %). Zde může hrát svoji roli i předpokládaná cena, na druhou stranu jde často jen o jedno přenocování. Co se týče preferovaného typu stravování, zvítězila varianta vlastního stravování (31 %), následována polopenzí (24 %) a vlastním prostorem k vaření (23 %).
Na otázku, o jaké služby by měli turisté zájem, se nejčastěji objevila odpověď týkající se připraveného popisu s mapou (23 %), dále katalogu stanic (20 %), půjčení koně (16 %) a průvodce a dopravy zavazadel (shodně 11 %). Nejpreferovanějším ustájením je z pohledu potenciálních turistů box či samostatný výběh (71 %). 87 % respondentů chce také samo o svého (či půjčeného) koně během cesty pečovat. Turisté preferují navštívit a zhlédnout během putování zejména přírodní památky a přírodu jako takovou (63 %), památky pak preferuje 27 % dotazovaných.
55 % uvedlo jako optimální vzdálenost mezi stanicemi 15–20 km, 27 % považuje za optimální délku 20–35 km. 40 % turistů by preferovalo návrat na původní stanici, odkud vyjeli.
Ohledně délky putování byla nejčastější odpověď 3 až 7 dní (43 %) a 2 až 3 dny (27 %), 15 % jezdců by nejraději vyjelo na 7 až 14 dní.
Mezi nejčastějšími problémy, které brání uskutečnění putování na koni, byly zmiňovány neznalost jízdy na koni (14 %), finanční stránka (13 %), pracovní vytížení a studium (10 % a 6 %), nedostatek informací (8 %) a fakt, že lidé nemají vlastního koně (7 %). 17 % dotazovaných nevidělo žádné překážky.
55 % respondentů také uvedlo, že si cestu raději naplánují sami, 45 % by si raději koupilo již hotový a připravený produkt.
Hledáme touroperátory
Prostor pro balíčky služeb vytvořené cestovními kancelářemi tu tedy existuje. Důvodem, proč však zatím nabídku jezdecké turistiky nenajdeme v katalozích cestovních kanceláří, je skutečnost, že putování s koněm vyžaduje mnohem více než např. cykloturistika. Zatímco na kole umí jezdit téměř každý a kolo není živý tvor, s koněm je vše o něco složitější. Majitelé cestovních kanceláří sami nemají s tímto typem turistiky zkušenosti a neví, co všechno vyžaduje a s jakými riziky je třeba počítat. Na přípravu těchto zájezdů si tedy netroufají, neboť problematika koní je pro ně neznámá.
|
První zkušenosti s pořádáním zájezdů s tematikou putování na koni však již některé cestovní kanceláře mají. Zjišťovali jsme u jedné z nich, jaké jsou dosavadní zkušenosti s nabídkou programů jezdecké turistiky.
Programy, nabízené v roce 2006, byly koncipovány jako okruhy, kdy se po několikadenním putování jezdci navrátili do výchozí stanice. Oba programy (jak se zapůjčeným, tak i s vlastním koněm) byly připraveny tak, aby je zvládli i méně trénovaní jezdci, u delších programů byl vždy jeden den plánován jako odpočinkový. Program bylo možno kombinovat s cyklistikou; pokud se chtěla zúčastnit celá rodina, mohla část jet na koni a část absolvovat trasu na kole.
S vlastní realizací programu byly však spojeny spíše rozpaky. Objevily se problémy např. jak na straně jednoho dohodnutého ubytovacího zařízení, které změnilo majitele a ten od původní smlouvy odstoupil, tak i na straně samotných jezdců, kteří si daný program během jízdy změnili a zcela vynechali např. jedno ubytovací zařízení, jež pro ně mělo blokovanou kapacitu.
Dalším problémem, který brání většímu využití zejména v letní sezoně, se ukázala být vytíženost koní pro dětské tábory. A nejvíce zájemců se přitom hlásilo právě v době letních prázdnin, kdy se chtěli účastnit i s dětmi. V současné době existuje stále ještě poměrně málo míst, kde si lze koně k putování zapůjčit. Na druhou stranu, jezdecká turistika by měla přinést prodloužení sezony jak o jarní, tak i podzimní měsíce a v malém měřítku také během zimních měsíců. Zdá se však, že tomu tak bude spíše u jezdců s vlastními koňmi nebo případně skupinek dospělých, toužících po atraktivní turistice mimo hlavní sezonu.
Jistou nevýhodu těchto programů, opět zejména v hlavní sezoně, bylo krátkodobé ubytování na jednotlivých stanicích. Mnoho ubytovatelů má připraveny týdenní pobytové programy a přespání na jednu či dvě noci jim v některých případech narušuje jejich týdenní cykly.
Velkým problémem stále zůstává také standard ubytovacích zařízení. Ne všechny ubytovací kapacity, kde je možnost ustájení koní, nabízejí odpovídající standard ubytování (a mnohokrát se nejedná jen o ubytování pro jezdce, také kvalitní ustájení koní je mnohde spíše přáním než realitou). Zejména zahraniční klienti očekávají určitý standard služeb, na který jsou zvyklí doma, a ten jim některé stanice nedokážou zatím nabídnout.
Následující problém je obecnější. Provozovatelé ubytovacích a dalších souvisejících služeb nejsou zvyklí spolupracovat s cestovními kancelářemi, nechápou princip a potřebu provizí z pultových cen, ceny mají většinou nastavené špatně, takže pro ně není možné ani z ekonomického hlediska provizi poskytnout. Zde chybí mimo jiné patřičná osvěta a větší navázání spolupráce mezi jednotlivými subjekty, které si nemají být konkurenty, ale spolupracovníky, podle známého sloganu „vydělávej a nech vydělávat“.
Do budoucna s optimismem
Jaké poznatky tedy plynou z dosavadních zkušeností zainteresovaných subjektů? Je zapotřebí rozšiřovat ubytovací kapacity s možností ustájení koní přes noc a zlepšovat standardy ubytování a ustájení. Jako potřebná se ukazuje spolupráce na různých projektech zaměřených na tematiku jezdecké turistiky, zejména spolupráce jednotlivých poskytovatelů služeb, farem, stájí. Jednotlivé subjekty by měly poznat výhodnost své účasti na takových projektech i výhodu spolupráce s dalšími subjekty. Ukazuje se také jako nutné navázat fungující spolupráci mezi cestovními kancelářemi na straně jedné a subjekty typu stanic půjčujícími koně a ubytovateli na straně druhé. Až na výjimky zatím mají tyto subjekty k sobě daleko. Zapotřebí je také provádět osvětu majitelů farem, poskytovatelů souvisejících služeb, penzionů apod. o potřebách cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že se často jedná o podnikatele v zemědělství, které turismus přímo neživí a sami nemají dostatek času věnovat se vyhledávání možností spolupráce a propagace, měla by jim být ze strany fungujících destinačních managementů aktivně nabízena možnost spolupráce a také propagace v tematicky zaměřených publikacích.
I přes výše uvedené dílčí problémy, se kterými se zatím setkáváme, má jezdecká turistika nejen v Jihočeském kraji dobrý potenciál rozvíjet se. Přijeďte se přesvědčit do jižních Čech, rozhodně vám máme co nabídnout.
Text: Ing. Martin Musil, Občanské sdružení pro podporu jezdecké turistiky
Foto: Ing. Petr Stejskal a Ing. Martin Musil