Po významu Celostátního kolegia cestovního ruchu jsme pátrali i u jednotlivých institucí, které se zatím k jeho zásadám přihlásily. Zajímalo nás mimo jiné, v čem konkrétně by mohlo kolegium těmto profesním svazům pomoci. A také jaké příležitosti či hrozby před kolegiem případně vidí.
ACK ČR
Asociace cestovních kanceláří České republiky spatřuje hlavní přínos kolegia v tom, že vzniklo tzv. „odspoda“. Tedy že se sdružily subjekty z vlastního zájmu a z potřeby řešit některé problémy, a ne že je někdo pozval ke kulatému stolu, kde je nechal vyslovit si své problémy, a pak je zase pozval příště, aniž by se cokoliv stalo. V onom „chtění“ něco změnit je právě velká myšlenka kolegia. Je-li řeč pouze o výměně dat a poznatků, může to vyznít vágně.
Pokud si ale uvědomíte, že třeba v současné době dva kraje hodlají uvést do života každý svoji certifikaci kvality v cestovním ruchu, je úkolem kolegia jejich představitelům vysvětlit, že bohatě postačí již existující certifikace kvality, navíc národně uznávaná, a že své prostředky plánované na certifikaci mohou smysluplněji investovat do cestovního ruchu. To samo o sobě je velkým úspěchem.
Pokud jde o příležitosti stojící před kolegiem, za asi největší považuji představení možné spolupráce mezi podnikateli a státní sférou. Podnikatel ví velmi dobře, kam by měly směřovat finance určené na podporu cestovního ruchu tak, aby byly investovány smysluplně. Úředník není zlý, prostě jen nezná praxi, a tak mnohdy netuší, kam prostředky správně nasměrovat, aby co nejvíce pomohly. Mnoho úřadů navíc prakticky dubluje svoji práci, a tak se utrácí mnoho peněz zbytečně. Pokud by se povedlo všechny dostat do jedné roviny a sloučit činnosti tam, kde to je možné, a úspory využít k dalšímu rozvoji, bylo by to skvělé.
Domnívám se, že nějakou dobu může trvat, než kolegium ukáže svoji opodstatněnost a než i ostatní subjekty pochopí jeho smysl a projeví svůj zájem přistoupit. V opačné poloze mám trochu obavy, aby nedošlo k situaci, kdy se členem kolegia bude snažit být každý jednotlivec, neboť v tom bude spatřovat možnost pomoci sám sobě ve svém podnikání, což samozřejmě není pravda.
Michal Veber, tajemník ACK ČR
AHR ČR
Kolegium chápeme jako seskupení, které by mělo mít jeden cíl: smysluplné využití finančních prostředků pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, výměna zkušeností a možnost vzájemného využití již existujících a vznikajících projektů.
Pro úspěšnost tohoto záměru je však nezbytné, aby se do projektu zapojily aktivně nejen profesní svazy a agentura CzechTourism, ale také zástupci krajských úřadů, kteří mají na starosti rozvoj cestovního ruchu v krajích, a představitelé destinačních společností.
Ambice této myšlenky jsou poměrně velké. Chtěli bychom dosáhnout navázání efektivní, otevřené a rovnoprávné komunikace mezi všemi aktéry. Domnívám se, že cestovní ruch absencí podobné komunikace, která by umožnila užší spolupráci, dosud velmi trpí. Některé projekty vznikají bez ohledu na svou udržitelnost a návaznost na další, již existující projekty.
Jako příklad jsem v Písku na zahajovacím zasedání uvedl vznik klasifikace ubytovacích zařízení v Libereckém kraji, který dle našeho názoru nejen nepřinese žádný užitek podnikatelům v kraji, ale nemá ani význam z pohledu turistů. Vychází z okleštěné již existující klasifikace ubytovacích zařízení a se systémem kvality služeb v cestovním ruchu má pramálo společného. Přičemž by stačilo málo – domluvit se a využít již stávající klasifikaci navazující na ostatní systémy klasifikace v Evropské unii a propagované v rámci celé České republiky agenturou CzechTourism.
Platforma kolegia cestovního ruchu by mohla pomoci lépe komunikovat tyto problémy a hledat společná řešení. První krok byl učiněn. Dalším by mělo být vytvoření jasných cílů a strategie společného postupu tak, aby se platforma stala zajímavou a akceptovatelnou z pohledu všech zainteresovaných stran včetně podnikatelské sféry a zástupců vyšších územněsprávních celků.
Ing. Václav Stárek, generální sekretář AHR ČR
A.T.I.C. ČR
Asociace turistických informačních center ČR vítá vznik kolegia, zejména pro možnost otevřeně diskutovat problematiku cestovního ruchu a tím i informačních center v jednom místě s ostatními subjekty, jako jsou například sdružení či asociace. Samotný fakt, že nezisková organizace mající relativně malý vliv na komerční sféru cestovního ruchu je brána vážně, vypovídá o posunu vnímání cestovního ruchu jako průřezového odvětví. Kolegium může být dobrou komunikační formou pro identifikaci hlavních problémů rozvoje cestovního ruchu v České republice a v jednotlivých regionech či krajích. Naše organizace v současné době řeší problematiku standardizace a certifikace služeb turistických informačních center a zajištění financování jejich provozu. Na těchto úkolech je nutné spolupracovat s MMR, agenturou CzechTourism, kraji, regionálními sdruženími, profesními organizacemi a dalšími subjekty. Očekáváme, že nám komunikace a spolupráce v rámci kolegia napomůže v řešení této problematiky. Současně je tu možnost pro ostatní subjekty, aby s námi komunikovaly a využily náš potenciál obdobným způsobem, například využitím sítě turistických informačních center pro prezentaci v rámci domácího cestovního ruchu.
Bez otevřené spolupráce se cestovní ruch v České republice neobejde. Je otázka, jak bude vypadat činnost kolegia po opadnutí ekonomické krize. V současné době jsme tak trochu všichni na jedné lodi. Čím víc dokážeme nyní spolupracovat, tím spíš bude spolupráce trvat i v budoucnu. Základem každého úspěchu bývá dobrá analýza. Vzhledem ke způsobu financování cestovního ruchu na všech úrovních je nutné vyhodnotit, jak je směrováno využití finančních prostředků pro potřeby cestovního ruchu ze strany měst, krajů a podnikatelů a zda se fakticky nerozchází naplňování státní koncepce cestovního ruchu s naplňováním strategií cestovního ruchu jednotlivých krajů. Toto srovnání v současné době chybí a analýza realizovaná z iniciativy kolegia je zatím částečná. Neřeší totiž soukromou sféru. Pro úspěch bude nutná kvalitní koordinace, kooperace a komunikace. Kolegium cestovního ruchu může být iniciátorem potřebných změn.
Miroslav Foltýn, prezident A.T.I.C. ČR
Text a foto: Petr Manuel Ulrych