Statistiky řadí Italy k jedněm z nejvíce cestujících národů na světě. Po mnoho let se Italové nacházejí v pomyslné desítce zemí podle celkových výdajů na cestování v zahraničí (Itálie je dlouhodobě na 6. místě z hlediska výdajů na výjezdový cestovní ruch). Skutečnost, že se italští turisté ve stále větším počtu odebírají na dovolenou do zahraničí, podporuje i fakt, že je v Itálii ve srovnání se sousedními zeměmi po vstupu do eurozóny poměrně draho.
Na druhou stranu sužují posledních několik let Itálii hospodářské potíže a problémy. Italové proto začali obecně méně utrácet a rozmýšlejí se nad svými útratami. To se projevuje i ve výdajích na cestování v absolutním vyjádření, které nijak nerostou a zůstávají spíše neměnné. Na druhou stranu jsou výdaje na cestování dokonce na třetím místě v žebříčku hodnot a přání. Italové se jen stěží dokážou svých dovolených dobrovolně vzdát.
Dovolená je pro Italy převážně rodinná záležitost, cestuje se proto nejčastěji po dvojicích nebo ve skupinách. Individuálně se vydává na cesty do zahraničí pouze omezený počet italských turistů. Nejčastěji cestují Italové ze severozápadu země, který je zároveň nejvíce prosperující oblastí Apeninského poloostrova. Podle odhadů budou v budoucnu jezdit Italové spíše na krátkodobé dovolené nebo prodloužené víkendy. Je však třeba zmínit, že jeden z šesti Italů cestuje do zahraničí každý rok. Nové trendy v cestování jsou ovlivněny omezenou kapacitou volného času a slabšími finančními prostředky. Mladí Italové v poslední dekádě začali často pro své cesty také využívat nízkonákladové letecké společnosti. Novým trendem turistů z Itálie je včasná rezervace ubytovacích služeb, která byla ještě donedávna takříkajíc raritou. Italové byli ve světě vyhlášení pozdním bookingem ubytování. Letní dovolenou proto neplánují nikdy dříve než po Velikonocích.
Italové nejvíce cestují na zahraniční dovolenou do zemí Evropské unie. Dále v pořadí následují destinace africké, americké a na závěr asijské a oceánské. Mezi nejvyhledávanější evropské destinace italských turistů patří Francie, Španělsko, Chorvatsko a Řecko.
Z mimoevropských destinací byly nejvyhledávanější africké destinace: Rudé moře a Tunisko, do nichž směřuje téměř polovina příjezdů. Dovolená v Americe je jedním z nejžádanějších zámořských cílů italských turistů. V posledních letech navíc stále častěji přibývají exotické destinace jako Maledivy, Izrael, Indonésie, Indie nebo Nepál.
Italští turisté jsou považováni za poměrně náročné, mají však jisté jazykové bariéry při cestování. Na svých zahraničních cestách preferují služby all-inclusive. Obezřetně při svých výjezdech hodnotí kvalitní kuchyni, výhodné nákupy, čistotu a hygienu. Ovšem nejvíce jsou Italové pozorní na kvalitu nabízených služeb. Růstovým segmentem italských turistů cestujících do zahraničí budou v budoucnu určitě senioři a kongresoví turisté. Počty seniorů na cestách a jejich výdaje porostou kvůli stárnutí italské populace. Kongresová a business turistika skrývá také jistý nevyužitý potenciál.
Česká republika má poměrně dobré jméno a povědomí z hlediska podnikání. Italští obchodníci a podnikatelé přijíždějí do České republiky za novými podnikatelskými záměry a příležitostmi. Italské byznysmeny zajímá hlavně trh s nemovitostmi a cestovní ruch.
Vývoj návštěvnosti italských turistů
Vývoj počtu italských turistů v České republice kopíruje od počátku 90. let trend, který je obdobný i pro návštěvnost ostatních zahraničních turistů u nás. Pozvolný nárůst v příjezdech italských turistů trval až do roku 1999. Rok 2000 znamenal dramatický pokles návštěvnosti. Tento propad byl překvapivě dokonce větší než během roku 2002, kdy Českou republiku, a především Prahu zasáhly ničivé povodně. Poté nastal opětovný nárůst v návštěvnosti, který kulminoval v roce 2005, kdy do České republiky zavítalo rekordních více než 400 tisíc italských turistů. V současnosti se počty těchto jihoevropských turistů dle Grafu 1 pohybují konstantně kolem zmíněné hranice 400 tisíc turistů za rok. Naprostá většina italských turistů přijíždějící do České republiky se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních. Pouze velmi omezená část využije možnosti ubytovat se v soukromí nebo u známých a příbuzných.
Graf 1: Vývoj návštěvnosti italských turistů v HUZ v České republice mezi roky 1992 a 2007 (v tis.)
Zdroj: ČSÚ
Italští turisté patří podle návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních dle státní příslušnosti v České republice suverénně na třetí místo za Němce a Brity. Jak naznačuje Graf 2, zařazují se italští turisté na třetí místo i ve stejném srovnání v Praze. Italy je i přes množství turistů v Praze velmi snadné rozpoznat. Obvykle se ve městě pohybují v početnějších skupinkách, jsou hlučnější než jiní návštěvníci a nosí sluneční brýle za každého počasí. Průměrná délka pobytu italských turistů nepřekračuje čtyři dny.
Graf 2: Návštěvnost cizinců podle státní příslušnosti v HUZ v Praze v roce 2007 (v tis.)
Zdroj: ČSÚ
Při bližší analýze ubytovacích služeb, které italští turisté v České republice vy– užívají, lze vysledovat jejich nižší návštěvnost pětihvězdičkových hotelů. V loňském roce, kdy do České republiky zavítalo téměř 400 tisíc italských turistů, se v kategorii nejluxusnějších hotelů ubytovalo pouze 33 tisíc Italů. Občanů Spojených států amerických nebo Španělů se v pětihvězdičkových hotelech ubytovalo více, a to i přes jejich celkově nižší počty v návštěvnosti České republiky. V segmentu čtyřhvězdičkových hotelů však již italští turisté patří na odpovídající 3. místo za Němce a Brity.
Graf 3: Hosté podle státní příslušnosti v pětihvězdičkových hotelech v České republice v roce 2007 (v tis.)
Zdroj: ČSÚ
Graf 4: Hosté podle státní příslušnosti ve čtyřhvězdičkových hotelech v České republice v roce 2007 (v tis.)
Zdroj: ČSÚ
Velké množství italských turistů (téměř polovina) se tradičně ubytovává v ostatních kategoriích hotelů a penzionů. V praxi se jedná především o tří– hvězdičkové hotely, které na jaře navštěvují zájezdy italských středoškoláků, pro něž je atraktivní zejména cenová dostupnost ubytovacích služeb. Tento druh klientely není nijak bonitní a spokojí se s tímto druhem ubytovacích zařízení
Italští turisté již nejsou v českých kempech žádnou výjimkou nebo raritou. Cestují často v pronajatých karavanech napříč Evropou. Jedná se především o střední nebo starší klientelu, která má kempink v oblibě. V loňském roce vy– užilo služeb kempů přibližně na 10 tisíc turistů z Itálie a zařadili se za Nizozemce, Němce, Poláky a Dány na 5. místo v návštěvnosti podle státní příslušnosti. Italů je v českých kempech více než například Slováků nebo Rakušanů.
Graf 5: Hosté podle státní příslušnosti v ostatních hotelech a penzionech v České republice v roce 2007 (v tis.)
Zdroj: ČSÚ
Graf 6: Hosté podle státní příslušnosti v kempech v České republice v roce 2007 (v tis.)
Zdroj: ČSÚ
Italští turisté v krajích České republiky
Zahraniční cestovní ruch v České republice se obecně drtivou většinou zaměřuje jen na Prahu. Podle statistik 70 % návštěvníků ze zahraničí zůstává v českém hlavním městě. Nejinak si stojí turisté z Apeninského poloostrova, které stále více láká výhradně jen Praha. Ještě v roce 2000 se v našem hlavním městě ubytovávalo „pouze“ něco přes 70 % italských turistů navštěvujících Českou republiku. V současné době se ubytovává a zůstává v Praze více než 86 % všech Italů. Nabízí se proto otázka, zda hovořit o návštěvnosti italských turistů v České republice, nebo spíše o návštěvnosti italských turistů v Praze. Tuto skutečnost podporuje i fakt, že drtivá většina Italů má Českou republiku spojenu výhradně jen s Prahou.
Tabulka 1: Návštěvnost Italů v HUZ v Česku podle krajů v roce 2007
Zdroj: ČSÚ
Graf 7: Zastoupení návštěvnosti HUZ v Praze mezi italskými turisty (v %)
Zdroj: ČSÚ
Pouze Jihomoravský a Jihočeský kraj představují jistou omezenou variantu k velmi dominantní Praze. Návštěvnost italských turistů v Jihomoravském kraji má podpořit otevření italského kulturního centra v Brně, jehož snahou je zajistit příliv turistů i obchodníků z Itálie. Jihomoravský kraj a jeho metropole mají na co navázat, například hrad Špilberk ztělesňuje stále živý pojem v italských dějinách a mohl by se stát atraktivním místem pro italské turisty. Známý italský spisovatel Silvio Pellico byl osm let vězněn ve špilberském žaláři. Své zážitky pak vylíčil v autobiografické knize Le mie Prigioni (Má vězení). V Itálii je autor všeobecně znám a větší propagace osudu spojeného s Brnem by v budoucnu mohla nalákat italské turisty i do Jihomoravského kraje. Návštěvnost ostatních českých a moravských krajů je takřka zanedbatelná.
Sezonnost návštěvnosti italských turistů
Sezonnost návštěvnosti italských turistů je značně rozkolísaná. Mezi nejoblíbenější měsíce k návštěvě České republiky patří stabilně březen a duben. V těchto jarních měsících přijíždějí do hlavního města skupiny italských středoškoláků. Tento trend je patrný již od poloviny 90. let, kdy mladí Italové začali hojně do Prahy jezdit. Pro italské středoškoláky se již organizované zájezdy do našeho hlavního města staly jistou tradicí. Středoškoláci si obvykle mohou vybrat mezi týdenním pobytem v Praze nebo Paříži. Praha často vyhrává díky jednoznačné cenové výhodnosti a dostupnosti. Navíc je pro italské školní výlety Praha příhodně na dosah. Mladí Italové se chtějí v Praze zejména bavit, což jim naše město díky nízkým cenám služeb a pohostinství dovoluje. Školní zájezdy se ubytovávají převážně v tříhvězdičkových hotelech na okraji metropole. V poslední době se však začaly množit případy drobných krádeží v obchodech se suvenýry, středoškoláci v nich nejčastěji kradou alkohol, čepice, trička, hračky nebo broušené sklo. Krádeže jsou pro ně spíše druhem adrenalinové zábavy v centru města. Provozovatelé ubytovacích zařízení a restaurací v centru hlavního města obvykle označují italské středoškoláky jako problémové turisty, kteří spíše než zvýšené zisky přinášejí škody na vybavení a zařízení provozoven. Hoteliéři však mnohdy obětují poničené vybavení, protože březen a duben představuje poměrně slabou sezonu, ve které hostů moc není, a alespoň částečně si tak kompenzují zisky.
Graf 8: Sezonnost návštěvnosti italských turistů v České republice v roce 2007 (v tis.)
Zdroj: ČSÚ
Tradičním kalendářním měsícem pro letní dovolenou je pro Italy srpen. Během tohoto měsíce se vydávají na prázdniny, které tráví na Apeninském poloostrově nebo v zahraničí. V prosinci přijíždí do Prahy také zvýšený počet italských turistů, aby v našem hlavním městě oslavili konec roku. Praha je v povědomí italských turistů spojena s poměrně kvalitní zábavou za malé peníze.
Letecká doprava
Velmi časté letecké spojení mezi Itálií a Českou republikou trvá přibližně 1,5 hodiny (Milán) až 2 hodiny (Řím). Praha je spojena 11 přímými lety, které geograficky pokrývají téměř celou Itálii. Nejfrekventovanější jsou spoje do severoitalského Milána a hlavního města Říma. Levné letecké spojení do Itálie zajišťují časté lety nízkonákladových leteckých společností. V loňském roce ještě navíc fungovaly přímé lety do Florencie, Turína a Verony, které byly z důvodu nižší vytíženosti po čase zrušeny.
Připravila agentura Mag Consulting
Zdroje dat
CzechTourism, www.czechtourism.cz
Český statistický úřad, www.czso.cz
Letiště Praha, www.prg.aero
World Travel & Tourism Council, www.wttc.travel
World Tourism Organisation, www.unwto.org