Návštěvnost turistů z Číny

Číňané v posledních letech objevili kouzlo cestování a jsou po něm takříkajíc lační. Ještě poměrně nedávno byly hranice „říše středu“ téměř neprodyšně uzavřené. Čína povolila cestování do zahraničí až v roce 1992. Do té doby bylo pro obyčejné občany, kromě služební cesty do zahraničí, cestování do jiných zemí takřka nemožné. Čína i přesto přísně reguluje, do které země se mohou její občané vydat. V posledních 15 letech však více a více Číňanů dostává šanci cestovat do zahraničí a jejich obzor se postupně rozšiřuje.

Podle statistických analýz a propočtů ekonomika Číny každý rok skokově roste. Poslední údaje hovoří o tom, že v roce 2005 předstihla čínská ekonomika Francii, v roce 2010 dožene svým objemem Německo. Čína prošla během posledních 25 let silným hospodářským rozvojem, po mnoho let růst HDP dosahoval dvouciferných čísel. S růstem domácího produktu a sílící čínskou ekonomikou rostly i příjmy domácností. Ve městech se vytvořila i vrstva bohatých Číňanů, kteří mají dostatek volných finančních prostředků na cestování. Strávit dovolenou v Evropě si mohou dovolit jen příslušníci čínských středních a vyšších společenských vrstev. Ze statistik vyplývá, že 4 % čínské městské populace se vydávají do zahraničí. Dobře situovaní Číňané naspořené peníze neváhají použít na zahraniční dovolenou. Mimoto se miliony bohatých čínských podnikatelů dravě vydávají do celého světa, aby nalákaly nebo rozšířily zahraniční investice. Vláda Čínské lidové republiky pokračuje v politice rozšiřování seznamu zemí, kam mohou její občané cestovat.

Po mnoho let čínské úřady striktně rozhodovaly o každodenním životě občanů včetně cestování. Dnes je však cestování mimo hranice Číny stále jednodušší a dostupnější. Číňané povětšinou omezují své cestování na blízký asijský kontinent. Mezi nejvýznamnější čínské zdrojové regiony patří tři ekonomicky nejvyspělejší oblasti Peking, Šanghaj a Guangzhou. Podle National Bureau of Statistic of China vycestovalo z Číny loni 42 milionů turistů.

TOP 10 – Nejvyhledávanější destinace
čínských turistů v roce 2007

Hongkong
Macao
Japonsko
Thajsko
Jižní Korea
Rusko
USA
Singapur
Vietnam
Malajsie

Někteří odborníci předpokládají, že v následujících letech bude Čína čelit problému masivního stárnutí populace. V tomto případě však bude dopad na oblast cestovního ruchu veskrze pozitivní. Starší věkové skupiny cestují častěji, jelikož disponují dostatečnými finančními prostředky. Obdobný trend v cestování starších věkových skupin byl zaznamenán například v Japonsku. Budoucí vyhlídky čínského výjezdového cestovního ruchu jsou proto více než příznivé. O této skutečnosti svědčí i poslední odhady nejrůznějších organizací a společností zabývajících se cestovním ruchem ve světě. Podle statistik Světové turistické organizace vycestovalo v roce 1995 za hranice Číny pouze 5 milionů turistů. Pro rok 2020 předpokládá tatáž organizace nárůst až na neuvěřitelných 100 milionů čínských zahraničních turistů. Některé jiné organizace zabývající se sledováním trendů v oblasti cestovního ruchu (viz CLSA) neváhají jít ještě dále a odhadují pro rok 2020 nárůst dokonce na 115 milionů čínských turistů. Čína bude pravděpodobně podle Světové turistické organizace po Německu, Spojených státech a Japonsku čtvrtou největší světovou zdrojovou zemí výjezdového cestovního ruchu. Zjednodušeně řečeno, svět se v současnosti nachází na počátku období boomu čínských turistů, kteří vyrážejí ve velkém do celého světa. Bohatnoucí čínská populace má být v budoucnu jedním z největších tahounů světové turistiky.

V současnosti podle China National Tourism Organization cestují do zahraničí Číňané ze 42 % poprvé. To jen svědčí o rostoucí zálibě Číňanů v cestování. Čínští turisté by v budoucnu mohli napodobit Japonce, kteří se od šedesátých let 20. století proslavili svou chutí cestovat. Evropa plná pamětihodností i obchodních příležitostí se díky obrovskému turistickému potenciálu stane jistě vyhledávaným cílem turistů z bohatnoucí Číny. Již dnes miliony čínských turistů přijíždějí do Evropy a představují velmi lukrativní klientelu. Zveřejněné statistiky ukazují, že průměrný výdaj na hlavu jednoho čínského turisty a na jednu cestu do Evropy je přibližně 1400 dolarů, což je jeden z nejvyšších výdajů na světě. Evropa je navíc pro čínské turisty velmi exotickou a atraktivní destinací. Příjezdy čínských turistů, kteří jsou již dnes v Evropě velmi oblíbení, začnou podle odhadů a prognóz postupně masivně narůstat (viz Grafy č. 1, č. 2 a č. 3).

Čínští turisté = nákupy a nešvary

Číňané při svých zahraničních cestách především po Evropě vydávají nemalé finanční částky za luxusní a exkluzivní zboží nebo kosmetiku. Číňané jsou obdobně jako Japonci považováni za turisty, kteří v zahraničí utrácejí obrovské peníze. Turisté z Číny mají pověst movitých klientů, kteří rádi utrácejí za evropské zboží a spí v luxusních čtyř- a pětihvězdičkových hotelech. Mnohdy čínské turisty víc než památky lákají přeplněné obchodní domy s výběrovým zbožím.

Nešvary čínských turistů v zahraničí:

• plivání na pokojové podlahy (podle Číňanů se jedná o způsob pročištění plic),
• kouření v postelích,
• hrubost a hlučnost.

Příjezdy čínských turistů do České republiky

Česká republika získala status povolené destinace pro čínské turisty až v roce 2004. Pro Číňany je tak Česká republika poměrně novou a nepoznanou destinací. Navíc v loňském prosinci vstoupila Česká republika do schengenského prostoru, což zásadně zjednodušilo vízové procedury pro Číňany. Tato skutečnost jistě v budoucnu povede k výraznému nárůstu čínských turistů u nás. Pokud totiž Číňan získá schengenské vízum, může procestovat téměř celou Evropskou unii. Číňané většinou chtějí v Evropě navštívit více zemí najednou. Statistiky čínských turistů se v České republice začaly pozorně sledovat až od roku 2005. Číňané zatím nepatří k největším skupinám turistů v České republice, v meziročních nárůstech však již dnes zaujímají přední pozice. Podle dat ČSÚ přijelo v loňském roce do České republiky více než 38 000 čínských turistů. Zatímco počty japonských turistů v České republice v posledních třech letech mírně klesaly, počty čínských turistů od roku 2005 rostou. Čínských turistů však do České republiky přijíždí mnohem méně než Japonců nebo Jihokorejců (viz Graf 4). Je jen otázkou času, kdy se počty čínských turistů postupně vyrovnají ostatním dvěma zmíněným skupinám asijských turistů navštěvujícím hojně Českou republiku (viz Graf č. 4).

Turisté z Číny jsou obdobně konzervativní jako Japonci, kterým se přibližují i ve výši výdajů na zahraniční cesty. Číňané cestující za hranice své země patří v České republice, ale i ve světě k finančně bonitním turistům. S tím, jak se rozšiřuje spektrum služeb vycházejících vstříc čínským turistům, zvyšují se postupně i počty Číňanů u nás. Příkladem může být významné zjednodušení výběru peněz pro Číňany v českých bankomatech prostřednictvím platebních karet od asociace China UnionPay, které se doposud používaly pouze v Číně.

Turisté z Číny přijíždějí do České republiky nejčastěji v letních měsících. Mezi červnem a zářím jejich počty významně narůstají. Nejslabší jsou naopak zimní měsíce na počátku roku. Rozložení návštěvnosti podle kalendářních měsíců se v průběhu posledních tří let zásadně neměnilo, což dokládá Graf 5.

Dalšímu rozvoji příjezdového ruchu čínských turistů chce napomoci státní agentura pro podporu cestovního ruchu. CzechTourism bude během olympijských her v Číně lákat do České republiky turisty z Asie. České cestovní kanceláře poskytly v roce 2004 své služby prvním turistům z Číny. Dohoda mezi EU a Čínou, která umožňuje čínským cestovním kancelářím vysílat zájezdy, začala platit v září 2004.

Návštěvnost čínských turistů v krajích ČR

Turisté z Číny nenavštěvují pouze naši metropoli, ale cestují a ubytovávají se i v Jihomoravském, Karlovarském nebo Jihočeském kraji. Návštěvnost ostatních krajů je poměrně zanedbatelná. Navíc podíl návštěvnosti čínských turistů v Praze za poslední tři roky poklesl z původních téměř 70 % (r. 2005) na současných méně než 60 % (r. 2007). Česká metropole je pro mnoho čínských turistů lákavou destinací. Některým turistům, převážně obchodníkům, se však jeví jako zaostalá, protože zde není mnoho výškových budov a mrakodrapů. Jihomoravský kraj a Brno jsou pro čínské turisty relativně atraktivní díky pořádání nejrůznějších veletrhů a přehlídek. Čínští turisté mají zájem především o návštěvy stavebních i jiných veletrhů a výstav, na nichž získávají nové zkušenosti z oblasti technických oborů. V Číně se v posledních letech v souvislosti s ekonomickým boomem a letními olympijskými hrami masivně staví a buduje. V současné době máme data pouze za poslední tři roky, během nichž ČSÚ začal sledovat statistiky čínských turistů v České republice. Až budoucí vývoj ukáže, zda turisté z Číny chtějí objevovat nejenom krásy našeho hlavního města (viz Grafy č. 6 a č. 7).

Graf 6: Návštěvnost čínských turistů v HUZ v České republice
a v Praze mezi roky 2005 a 2007 (v tis.)

Tabulka 1: Návštěvnost čínských turistů v HUZ v krajích České republiky v roce 2007

Zdroj: ČSÚ

Letecká doprava a budoucí vývoj

Přímé letecké spojení mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou v současnosti stále neexistuje. Nejsnazší cesta vede přes Vídeň, odkud jsou vypravovány přímé lety do Pekingu. Let z rakouského hlavního města do této asijské metropole obvykle trvá 10 hodin. Přímý letecký spoj s budoucím obrovským potenciálem jen potvrzuje postavení vídeňského letiště jako nejvýznamnějšího leteckého uzlu ve střední Evropě.

Srovnatelné Rakousko navštívilo v loňském roce více než 170 tisíc čínských turistů, zatímco do Česka přicestovalo ve stejném roce pouze téměř 40 tisíc těchto turistů. Příjezdy japonských a především jihokorejských turistů do Rakouska a České republiky již nevykazují takový rozdíl, viz Graf 8. (Prahu spojuje přímý letecký spoj s jihokorejským Soulem). Budoucí potenciál příjezdů čínských turistů do České republiky je proto obrovský. Číňané navštěvují v Evropě hned několik destinací najednou (viz Graf č. 8).

Pokud by v budoucnu došlo k otevření přímého leteckého spojení mezi Českou republikou a Čínou, podpořil by jistě tento krok nárůst návštěvnosti čínských turistů v řádu až desítek procent. Získávání nových dálkových linek je navíc také jednou z priorit pražského letiště. Dálkové lety přivádějí do Prahy lukrativní přestupující pasažéry, kteří jsou na každém letišti motorem dalšího potenciálního rozvoje. Počty čínských turistů u nás by mohly předstihnout počty jihokorejských turistů, což by odpovídalo podobnému trendu v sousedním Rakousku. Česká republika by se především mohla stát jednou z bran pro čínské turisty směřující do schengenského prostoru, který je pro asijské turisty tak lákavý. Pro české podnikatele v oblasti cestovního ruchu je však zásadní navázat konkrétní spolupráci s asijskými partnery a proniknout na atraktivní čínský trh.

Zdroje dat

1) CzechTourism, www.czechtourism.cz
2) Český statistický úřad, www.czso.cz
3) Statistik Austria, www.statistik.at
4) Vienna International Airport, www.viennaairport.com
5) Čínský rozhlas pro zahraničí, http://czech.cri.cn
6) National Bureau of Statistic of China, www.stats.gov.cn
7) CLSA, www.clsa.com
8) China National Tourism Organization, www.cnto.org

Připravila agentura MagConsulting

www.magconsulting.cz