Skandinávie je tvořena čtyřmi severskými zeměmi – Dánskem, Norskem, Švédskem a Finskem. Geograficky se do Skandinávie řadí i Island, který však do analýzy nezahrnujeme z důvodu malého počtu turistů navštěvujících ČR (dlouhodobě se počty turistů z Islandu pohybují kolem hodnoty 5 000). Vývoj počtu hostů ze Skandinávie navštěvujících ČR se od vzniku samostatné ČR (1993–2006) pohyboval v rozmezí 130–400 tisíc hostů. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány na počátku 90. let. Příjezdy skandinávských turistů se však postupně až do roku 1999 zvyšovaly. Ve zmiňovaném roce 1999 do Česka přijelo nejvíce turistů ze severní Evropy. Propad v příjezdech nastal v roce 2002, kdy počet turistů poklesl pod hranici 250 tisíc.
V současné době přijíždí do Česka ze Skandinávie v součtu více hostů než ze Spojených států amerických, Francie, Polska nebo ze sousedního Slovenska. Jedná se o jedny z bonitních turistů představující poměrně zajímavou klientelu, která si zaslouží samostatnou analýzu.
Graf 1 – Vývoj počtu hostů ze Skandinávie
v HUZ v ČR v letech 1993–2006 (v tis.)
|
Graf 2 – Vývoj počtu přenocování hostů ze Skandinávie
v HUZ v ČR v letech 1995–2006 (v tis.)
|
Vývoj počtu přenocování skandinávských hostů v ubytovacích zařízeních (viz graf 2) kopíruje obdobné trendy jako v celkovém vývoji počtu hostů. Lze pouze konstatovat, že počet přenocování v roce 1999 nevykazoval tak výrazný boom jako v případě počtu příjezdů. Tuto skutečnost můžeme vysvětlit kratší průměrnou délkou přenocování v roce 1999 ve srovnání s dneškem. Průměrná délka přenocování se zvýšila u turistů ze všech skandinávských zemí.
Tabulka 1 Průměrný počet přenocování v ČR v HUZ
| 1999 | 2006 | |
| Švédsko | 2,6 | 2,7 |
| Norsko | 2,6 | 3,0 |
| Finsko | 2,8 | 3,0 |
| Dánsko | 2,7 | 3,2 |
Nejvíce hostů ze Skandinávie přijíždí do ČR tradičně z Dánska, z něhož je do naší země nejsnazší dopravní dostupnost. V roce 2000 dosáhl počet dánských turistů v ČR dokonce téměř 200 tisíc, a země se tak dostala do první desítky zemí s nejvyšším podílem hostů v HUZ v ČR. Pro srovnání to znamená, že v tomto roce převýšil počet dánských turistů počty ubytovaných hostů pocházejících z Francie, Rakouska, Slovenska nebo Španělska. Po roce 2000 nastal propad v příjezdech dánských turistů, který již nikdy nedosáhl obdobně vysokých čísel jako v rekordním roce 2000. V současné době se počet dánských turistů ustálil nad hranicí 100 tisíc za rok.
Graf 3 – Vývoj počtu hostů z Dánska, Norska, Švédska
a Finska v HUZ v ČR v letech 1993–2006 (v tis.)
|
Graf 4 – Vývoj počtu přenoc. hostů z Dánska, Norska, Švédska
a Finska v ČR v letech 1995–2006 (v tis.)
|
V posledních letech jsme svědky trvalého nárůstu příjezdů hostů z Norska do ČR. V první polovině 90. let tvořili turisté z Norska a Finska minoritu v porovnání s Dány i Švédy, kteří do ČR cestovali velmi hojně. Norští turisté již však v minulém roce předstihli své švédské sousedy v počtech ubytovaných hostů v naší zemi. Tento trend je patrný i v letošním roce 2007. Lze jen konstatovat, že Norové si ČR, a především Prahu v posledních třech letech velmi oblíbili. V současnosti se v ČR ubytovává více hostů z Norska než například z Belgie.
Celková návštěvnost Švédů v ČR je ze všech skandinávských zemí během sledovaného období nejméně rozkolísaná. Jejich počty jsou však od roku 2005 nižší než počty hostů z Norska. ČR nicméně navštíví každoročně více než 75 tisíc švédských turistů.
Návštěvnost Finů v ČR nedosahuje ani hranice 50 tisíc hostů. Tato hodnota byla překonána pouze v roce 1999.
Ubytování v hotelech vyšších tříd
Především Norové vyhledávají v ČR luxusnější třídy ubytování (4* a 5*). Tento fakt je dán i skutečností, že drtivá většina Norů, kteří ČR navštíví, se ubytovává v Praze (90 %). Ze statistických propočtů vyplývá, že v roce 2006 se každý desátý Nor v ČR ubytoval v 5* hotelu, a dokonce každý třetí Nor se ubytoval ve 4* hotelu. Druhá skupina, která v relativním vyjádření vyhledává komfortnější ubytování, jsou hosté ze Švédska, jejichž celkové počty jsou však ve srovnání s norskými turisty nižší. Z tabulky 2 je jasně patrné, že z Dánska upřednostňují nižší třídy ubytování. V 5* a 4* hotelech se jich ubytovává pouze zlomek ve srovnání s ostatními skandinávskými turisty, kteří do ČR zavítají.
Počet hostů a počet přenocování v ČR v 4* a 5* hotelech
v roce 2006 (v tis.)
Graf 5 – Hotely třídy 4*
|
Graf 6 – Hotely třídy 5*
|
Ubytování v ostatních hotelech, penzionech a kempech
Z výše uvedených grafů vyplývá, že jsou to zejména hosté z Dánska, kteří vyhledávají ubytování v nižších kategoriích. Tento fakt je ovlivněn skutečností, že téměř 40 % dánských turistů navštěvuje mimopražské destinace a do ČR cestuje za jinými druhy turistiky, než je městská. V ČR si podobně jako Holanďané oblíbili kempování v karavanech. Ve srovnání s ostatními skandinávskými turisty představují Dánové zřetelnou výjimku. Norové, Švédové a Finové disponují ve svých domovských zemích lepšími a příznivějšími podmínkami pro kempování, a upřednostňují proto městskou turistiku v Praze.
Ubytování v lázeňských zařízeních
Česká lázeňská zařízení vyhledávají hosté ze Skandinávie ve velmi omezené míře. Jistou výjimku tvoří švédští turisté, kteří pobyt v lázeňských zařízeních spojují s golfovou turistikou. Oblíbený je mezi skandinávskými golfovými turisty především golf ve Františkových Lázních. Již na začátku sezony 2007 sem jen ze Švédska a Dánska přijelo více než tisíc golfistů. Finských a norských turistů jezdí do lázní minimum.
Počet hostů a počet přenocování v ČR v ostatních hotelech a penzionech
a kempech v roce 2006 (v tis.)
Graf 7 – Ostatní hotely a penziony
|
Graf 8 – Kempy
|
Návštěvnost v krajích
Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, hosté ze Skandinávie navštěvují zejména Prahu, a to za účelem městské turistiky. Tento fakt můžeme vysledovat z následujícího grafu, který jasně vystihuje nastolený trend. Ve srovnání s Prahou je návštěvnost v ostatních krajích téměř zanedbatelná. Příhraniční kraje: Královéhradecký, Ústecký a Liberecký jsou navštěvovány především turisty z Dánska, kteří je vyhledávají pro individuální turistiku na českých horách, kde si pronajímají chaty a chalupy. Středočeský kraj zase profituje z blízké pozice vůči Praze. Zbytek českých a moravských krajů nevykazuje atraktivnost, která by si žádala bližší komentář.
Ve Skandinávii je tradičně silná pozice sociálního státu, který důkladně řeší i problematiku délky dovolené nebo počtu státních svátků. V porovnání s okolním světem disponují Skandinávci dostatečným fondem volného času, který můžou využít v oblasti cestovního ruchu (viz tabulka 2). Ve Finsku a Švédsku dokonce není ničím neobvyklým 6týdenní dovolená v jednotlivých firmách.
Tabulka 2 Délka placené dovolené a státních svátků (ve dnech)
| Placená dovolená | Státní svátky | Celkem | |
| Dánsko | 30 | 13 | 43 |
| Švédsko | 25 | 15 | 40 |
| Finsko | 25 | 12 | 37 |
Dánsko
V Dánsku jsou velmi oblíbené krátkodobé dovolené 1–3 dny nebo prodloužené víkendy. Do zahraničí cestují Dánové zejména letadlem a o něco méně autem. V zahraničí se ubytovávají Dánové v hotelech nebo u známých a příbuzných. Celkem se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovává na 90 % dánských turistů, 10 % turistů se ubytovává u příbuzných, známých a v soukromých bytech.
Do ČR dlouhodobě vycestovává 3 % dánských turistů, kteří se rozhodnout vyjet do zahraničí. Je to mnohem více než třeba do sousedního Polska (pouze 1 % Dánů). Ze skandinávských zemí se Dánsko umisťuje vždy na prvních příčkách podle počtu hostů ubytovaných v HUZ v ČR. Nejvíce Dánů přijíždí v červenci a září. V minulých letech jezdili do ČR ve velké míře především mladí Dánové do 26 let. V současnosti sem míří zejména starší generace Dánů – více než 50 %. Dánové jezdí do ČR individuálně (70 %) nebo s cestovními kancelářemi (20 %).
Graf 9 – Počet hostů a počet přenocování v lázeňských zařízeních
v ČR v roce 2006 (v tis.)
|
Graf 10 – Hosté ze Skandinávie v ČR dle krajů
v roce 2006 (v tis.)
|
Graf 11 – Podíl hostů ze Skandinávie navštěvujících Prahu
v roce 2006 (v %)
|
Hlavní důvody návštěvy:
1) Dovolená, rekreace, poznání
2) Nákupy zboží
3) Obchodní, služební cesty
Norsko
Norové nejvíce cestují do sousedních zemí. Švédsko je mezi norskými turisty dlouhodobě nejvíce oblíbené. Nejčastěji pak Norové cestují vlastním dopravním prostředkem nebo letadlem. Norové nezaujímají přední příčky v příjezdech turistů do ČR. Při svých návštěvách ČR směřují především do Prahy, kde vyhledávají vyšší standard ubytovacích služeb. Nejoblíbenější měsíce, během nichž sem přijíždějí, jsou červenec a září. Nejčastěji směřují do naší země Norové ve věku 30–49 let.
Švédsko
Nejoblíbenější destinací švédských turistů je Finsko, v případě obchodních cest pak Norsko. V posledních letech výjezdy Švédů do zahraničí neustále stoupají. Nejvyužívanějším dopravní prostředkem turistů je letadlo, u soukromých cest pak automobil.
Švédští turisté cestují do Česka především v květnu a červenci. Vyhledávají vyšší standard poskytovaných služeb. Jako častý motiv návštěvy uvádějí návštěvu známých a příbuzných.
Finsko
Oblíbenou destinací Finů je jižní Evropa, kam se vydávají často na okružní plavby. Nejvíce finských turistů však na krátkodobé cesty míří do blízkého Estonska a Ruska (nákupy alkoholu).
Do ČR cestují Finové více než např. do Polska či Švýcarska, přesto se však v českých statistikách umisťují na spodních místech. Nejvíce Finů navštěvuje ČR v květnu a v červenci.
Cestovní kanceláře a agentury
Cestovní kanceláře a agentury specializující se na příjezdový cestovní ruch ze Skandinávie.
Na příjezdový cestovní ruch z Dánska se zaměřuje 11 kanceláří a agentur.
Na příjezdový cestovní ruch z Norska se zaměřuje 8 kanceláří a agentur.
Na příjezdový cestovní ruch ze Švédska se zaměřuje 14 kanceláří a agentur.
Zdroj:
Český statistický úřad http://www.czso.cz / 31. 8. 2007
CzechTourism http://www.czechtourism.cz / 31. 8. 2007
Připravila agentura Mag Consulting