Nizozemci velmi rádi a často cestují, což je také dáno jejich bohatou obchodní minulostí. Právoplatně se řadí k nejvíce cestujícím národům v Evropě i na světě a cestování mají takříkajíc „v krvi“. Pro mnoho Nizozemců je dovolená „posedlostí“ číslo jedna. V relativním vyjádření vydávají Nizozemci průměrně 7 % ročních příjmů na svou prázdninovou rekreaci, což je mnohem více peněz, než kolik nizozemský stát investuje do školství či do národní obrany.
Dovolená pro Nizozemce znamená prakticky vždy cestu do zahraničí. Mezi jejich tradičně oblíbené letní destinace patří státy kolem pobřeží Středozemního moře: Francie, Španělsko, Itálie nebo Řecko. Dle posledních statistik jezdí na zahraniční dovolenou minimálně jednou do roka každý občan Nizozemska. V zahraničí utratí Nizozemci více než 18 miliard amerických dolarů, což je více, než kolik cizinci utratí v Nizozemsku. Dlouhodobě je tak příjezdový nizozemský cestovní ruch pasivní ve srovnání s výjezdovým.
V zahraničí vyhledávají Nizozemci to, co sami doma nemají. Především se jedná o hory, nenarušenou přírodu nebo přímořské resorty. Nizozemci jsou v zahraničí vyhlášení svou spořivostí a zároveň velkou slušností. Nizozemci upřednostňují především ubytování za nižší cenu, typickým příkladem je časté přenocovávání v kempech. Rádi cestují individuálně s částečnou přípravou pobytu před zahájením. Po Evropě většinou cestují svým vlastním automobilem nebo luxusním karavanem, protože si potrpí jak na pohodlí, tak na domácí prostředí.
Obecně platí, že Nizozemci nemají na svém území příliš možností pro rekreaci. Vysoká hustota zalidnění a stále více se přibližující vidina zatopování nizozemského území vede Nizozemce k hledání útočiště někde jinde. Nizozemsko je už přeplněné, pevnina je z větší části zastavěná a zbytek zaujímají pastviny a kanály. Dalším motivem je také nepříznivá důchodová politika Nizozemska. Starší lidé si proto hledají místa v zahraničí, kde by mohli dožít spokojené stáří na úrovni.
Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie disponují Nizozemci pouze 10 státními svátky za rok, což je v pomyslném srovnání řadí na poslední místo mezi členskými zeměmi. Délka dovolené daná zákonem trvá v Nizozemsku celkem 4 týdny a nepřekračuje evropský průměr.
Povahové rozdíly mezi Čechy a Nizozemci nejsou vzhledem ke společné evropské kultuře nijak markantní, obecně jsou Nizozemci mnohem více individualističtí a v případech konfliktu upřednostňují vyjednávání. Velmi si cení svého volného času, pracují především proto, „aby žili“. Oproti české kultuře zde panuje více rovnosti mezi muži a ženami. Pokud se Nizozemce zeptáte na Českou republiku, vybaví se mu především Václav Havel, značky Škoda Auto či Baťa, české sklo a samozřejmě pivo.
Mezi oblíbené formy cestovního ruchu Nizozemců patří městská turistika, cesty do Středomoří a kempování, resp. cesty s karavany.
Nizozemci v Česku
Mezi východoevropskými a středoevropskými postkomunistickými zeměmi zaujímá Česká republika v návštěvnosti nizozemských turistů bezkonkurenčně první místo, do ostatních postkomunistických zemí jezdí Nizozemci mnohem méně. Důvodem je fakt, že v Česku je mnoho atraktivních míst, která chtějí Nizozemci při svých cestách vidět (nikoliv jen Praha, ale i Český Krumlov nebo Karlovy Vary). Česká republika má také oproti ostatním zemím z regionu výhodu ve své poloze, z Nizozemska je dosažitelná automobilem během jednoho dne. Česko navíc nabízí i aktivní zimní dovolenou, během níž Nizozemci hojně navštěvují Krkonoše – především Špindlerův Mlýn. Nelze nezmínit, že Češi Nizozemcům mentálně velmi vyhovují v roli hostitelského národa, a proto k nám jezdí rádi. S Čechy se nejčastěji domlouvají anglicky nebo německy.
Nizozemci v Česku také tradičně masivně investují, což dokládá Graf 1. V 1. pololetí letošního roku se nizozemské investice umístily na prvním místě dle zemí původu.
Důvody, proč je Česko pro Nizozemce atraktivní:
- Praha – hlavní destinace (od roku 1989 ji navštívily 4 miliony Nizozemců),
- nízká cenová hladina ve srovnání s nizozemskou,
- zvědavost, jak vypadá východní Evropa po pádu komunismu (zvědavost – hlavní nizozemský národní rys),
- cenová dostupnost zahraničních výletů nizozemských středních škol do Prahy, které do té doby každoročně organizovaly pro své žáky výlety do Londýna nebo Říma,
- touha poznat, jak vlastně vypadá Česká republika, která je v Nizozemsku známá díky fotbalu,
- blízkost – pouze 800 km (ČR leží pro Nizozemce „na druhém konci“ Německa),
- automobilové zácpy v jižních či západních Čechách, kam Nizozemci nejčastěji směřují, skoro neexistují,
- klid, pohoda, dostatek prostoru a nedotčená příroda,
- důstojné stáří nizozemských seniorů na českém venkově,
- hornatá krajina, která v Nizozemsku chybí,
- velké kulturní bohatství.
Nizozemcům v Česku vadí:
- nepoctiví taxikáři,
- obtěžující veksláci,
- kapesní zloději v centru Prahy,
- chybějící úsměv Čechů, který je v Nizozemsku dobrým zvykem.
Česko dlouhodobě přitahuje skupiny Nizozemců, kteří dávají přednost individuální aktivní prázdninové rekreaci před masovým pasivním cestovním ruchem. Mezi nejoblíbenější místa, která Nizozemci rádi při svých cestách po Česku navštěvují, patří Praha a okolí, Český Krumlov, Terezín, Kutná Hora, Karlovy Vary, Krkonoše.
Mezi roky 1993 a 2007 přijíždělo do Česka 200 až 300 tisíc Nizozemců ročně. Dramatický propad v roce 2002 byl ovlivněn ničivými povodněmi v Česku, které zasáhly silně Prahu i Jihočeský kraj. Informace o povodni se dostaly do všech nizozemských médií – novin, časopisů, hlavních večerních televizních zpráv apod. Přirozená reakce nizozemských touroperátorů a individuálních cestovatelů na vzniklou situaci měla podobu stornování zájezdů nebo odkladu dalších cest. Zklidněnou atmosféru a obraz Česka zkomplikovala nepřesná zpráva v nizozemských denících o havárii v neratovické Spolaně, která byla přirovnána k havárii v ukrajinském Černobylu. Tato zpráva měla minimálně stejně negativní dopad na cesty nizozemských turistů do Česka jako informace o srpnových povodních v roce 2002 a zapříčinila další storna a odklady turistických cest do celého Česka. Po povodních se situace začala zlepšovat a až do roku 2005 docházelo k růstu počtu nizozemských návštěvníků, v následujících dvou letech ale začal počet nizozemských turistů přijíždějících do České republiky klesat a podle údajů za první pololetí roku 2008 lze očekávat další pokles i v tomto roce (viz Graf 2).
za 1. pololetí roku 2007 (v mld. Kč)
 |
v Česku mezi roky 1993 a 2007 (v tis.)
 |
Vývoj kurzu eura k české koruně (mezi roky 1999 a 2007) však měl na návštěvnost Nizozemců v Česku minimální vliv (viz Graf 3). Během posledních devíti let dochází k postupnému oslabování eura vůči koruně, nelze však prokázat, zda tento vývoj v měnové oblasti zásadním způsobem ovlivňuje příjezdy turistů z Nizozemska, přestože v roce 2007 přijelo do ČR Nizozemců méně než v předchozích letech. Navíc během roku 2008 dochází k velmi silnému posilování české koruny, avšak významný odliv nizozemských turistů zatím nebyl zaznamenán. Nizozemci dle počtu návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) zaujímali několik let 5. místo v žebříčku zahraničních hostů, v roce 2007 se ale propadli až na 9. místo (viz Graf 4).
Výstavba nových objektů pro rekreaci a druhé bydlení
Čechy se postupně staly velmi oblíbenou destinací, a proto začali nizozemští investoři nakupovat pozemky a stavět zde nové domy a chalupy. Tyto stavby měly podle investorů architektonicky zapadat do prostředí českého venkova, ale zároveň splňovat požadavky na standardní nizozemské vybavení. Ve skutečnosti se jedná zpravidla o honosné chalupy ve stylu rádoby roubenek, které do české krajiny příliš nezapadají.
 |
V Česku existuje několik hlavních oblastí, kde si turisté z Nizozemska hromadně pronajímají nebo kupují moderní domy pro venkovskou rekreaci. Těmito lokalitami jsou především Podkrkonoší a Broumovsko, ale například i jižní Čechy, kde najdeme tzv. „nizozemské“ kempy (komplex Marina Lipno), Krumlovsko, Novohradské hory, oblast Železných hor a další, už méně známé. Všechny tyto lokality slouží i jako destinace pro cenově dostupnou zimní turistiku a letní aktivní dovolenou. Pro Nizozemce je to v Česku díky hornaté krajině v Podkrkonoší skoro jako v Alpách. V Rakousku nebo ve Švýcarsku jsou nemovitosti ovšem mnohem dražší, proto volí levnější variantu u nás. Celé nizozemské vesničky v minulých letech vznikly v Čisté nedaleko Vrchlabí, ve Stárkově, na Lipně, ve Stupné u Nové Paky na Jičínsku, dále rekreační park Javorek u Jilemnice nebo Lučany nad Nisou. Zahraniční turisty do těchto oblastí láká především pestrá krajina, klid a životní styl místních obyvatel. Dalším důvodem jsou i spekulace s nemovitostmi. A to všechno je podpořeno ještě velmi příznivými cenami. Hlavním objektem zájmu jsou lesy a hory.
 |
Do Česka jezdí Nizozemci vzhledem ke snadné dopravní dostupnosti (8 až 12 hodin autem) obvykle čtyřikrát do roka. Po zbytek roku domek pronajímají svým krajanům nebo Němcům. Pronájem domku vyjde na tři sta až šest set eur za týden. Pronájmy vyřizuje a zajišťuje nizozemská firma Happy Stay (http://www.vakantie-bungalowparken.nl), která působí i v dalších evropských zemích (Maďarsko, Rakousko, Německo, Chorvatsko a další). Objekty ale neslouží jen cizincům, jsou určeny i tuzemské klientele, která je však navštěvuje jen ojediněle. Pronájem takového domu v parku totiž není pro Čechy příliš finančně atraktivní.
Návštěvnost v krajích
Nizozemci na rozdíl od ostatních zahraničních turistů poměrně hodně a rádi cestují po celém Česku (viz Graf 5). Tradičně oblíbené Praze konkurují zejména Královéhradecký a Jihočeský kraj (letní aktivní dovolená – kempink, Marina Lipno) a Liberecký kraj (zimní aktivní dovolená – lyžování, ubytování v roubenkách v Podkrkonoší). Nizozemci během návštěvy Česka cestují po celé republice a nezdržují se pouze na jednom místě. Snaží se navštívit a poznat více lokalit a míst. Méně atraktivní je snad pro nizozemské turisty v rámci Česka Morava, kterou kromě Jihomoravského kraje navštěvují velmi ojediněle kvůli větší vzdálenosti a horší dopravní dostupnosti, velmi málo navštěvované jsou i kraje Pardubický, Ústecký a Vysočina.
přenocování v krajích v roce 2007 (v tis.)
 |
Graf 6 ilustruje vývoj návštěvnosti v nejnavštěvovanějších krajích Česka nizozemskými turisty mezi roky 2000 a 2007. Jak již bylo zmíněno, propad v příjezdech Nizozemců v roce 2002 byl způsoben katastrofálními povodněmi, které postihly především Jihočeský kraj a Prahu. Královéhradecký kraj a Liberecký kraj nebyly povodněmi v takové míře zasaženy, a proto se v nich neprojevil úbytek v příjezdech zahraničních hostů (viz Graf 6).
letech 2000 – 2007 (v tis.)
 |
Kempy
Kempování je mezi Nizozemci tradičně velmi oblíbené. V českých kempech patří dlouhodobě mezi nejčastější zahraniční návštěvníky (viz Graf 7). Jejich počty dokonce překračují i počty Němců, kteří se ubytovávají v kempech po celém Česku. Nizozemci do českých kempů přijíždějí s luxusními karavany. Navštěvují je často ve skupinách s přáteli. Z Nizozemska si přivážejí nebo si půjčují kola, s nimiž podnikají výlety po okolí.
 |
Na druhé straně významná část prázdninových rekreantů z Nizozemska preferuje v Česku kempinky s nizozemským managementem, přestože za to třeba více zaplatí. Mají však jistotu standardních služeb, na které jsou zvyklí z domova, zatímco v některých českých a moravských kempinkových táborech jsou sanitární zařízení stále poměrně nevhodná. A to je problém hlavně pro rodiny s malými dětmi. Nizozemci upřednostňují kempy, které jsou oplocené a dostatečně chráněné, jelikož se obávají častých krádeží. Nizozemci utrácejí především za předem objednané služby, na místě již tolik v Česku utrácet nechtějí.
Závěr
Zajímavou klientelu do budoucna možná začnou tvořit nizozemští senioři, kteří se v Česku začínají zabydlovat. Tato situace je způsobena skutečností, že dnešní nizozemští padesátníci začínají mít obavy z budoucnosti, jelikož sociální systém v Nizozemsku si obdobně jako v Česku vyžádá nutné změny. Nizozemci investují v Česku do nemovitostí i z důvodu vidiny možného budoucího prožití důstojného stáří v zemi s nižší cenovou hladinou. Nizozemce do Česka láká stabilní politické prostředí, poměrně nízká kriminalita a především zmíněné nízké ceny ve srovnání nizozemskými. Nizozemci tak i nadále budou významnou skupinou zahraničních návštěvníků mířících každoročně do Česka.
Zdroje dat
- Český statistický úřad, www.czso.cz
- CzechTourism, www.czechtourism.cz
- CzechInvest, www.czechinvest.org
- Česká národní banka, www.cnb.cz
Připravila agentura Mag Consulting
www.magconsulting.cz