V naší redakční poště se v červenci objevila obálka se zajímavým obsahem – tedy s publikací nazvanou Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Podívejme se, co toto dílo, za kterým stojí kolektiv autorů z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, obnáší.
Má-li se cestovní ruch v destinaci úspěšně rozvíjet, musí ti, kteří tento rozvoj řídí, znát podmínky daného území pro takový rozvoj. Tedy jeho přírodní, kulturní a historický potenciál, stejně jako stav základní i doprovodné infrastruktury. Zřejmý musí být také význam cestovního ruchu pro ekonomiku destinace a popsán způsob, jakým je cestovní ruch v destinaci řízen. V této oblasti měla Česká republika od 80. let minulého století určitý dluh, který se pokusil napravit tým ve složení RNDr. Jiří Vystoupil, CSc., Ing. Andrea Holešínská, RNDr. Josef Kunc, Ph.D. a Ing. Martin Šauer. Na rozdíl od minulosti přistoupili tito autoři k rajonizaci z geografického hlediska s přihlédnutím k územně-plánovacím potřebám.
Nová publikace je dělena do tří částí. V první je analyzován a hodnocen potenciál cestovního ruchu u nás. Autoři nejprve hodnotili dílčí předpoklady pro cestovní ruch, tedy přírodní a kulturně historický potenciál, stejně jako základní a doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu. Zabývali se také profilem domácích i zahraničních návštěvníků a hostů hromadných ubytovacích zařízení. Dále se pokusili ozřejmit ekonomický význam cestovního ruchu a jeho dopad na zaměstnanost. V publikaci nechybí ani popis systému organizace a řízení cestovního ruchu u nás.
Druhá část publikace je věnována samotnému návrhu nové rajonizace. V něm se autoři na území podívali jednak z pohledu homogenních geografických celků, ale také prostřednictvím středisek cestovního ruchu. Území České republiky se v návrhu dělí na horskou krajinu, velkoplošné pískovcové skalní útvary, urbanizované prostory a venkovskou krajinu. Z pohledu typologie cestovního ruchu pak autoři pracují s kategoriemi městský cestovní ruch, veletržní a kongresový cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, zimní rekreace, letní rekreace u vody, venkovský cestovní ruch a vinařská turistika. Definovali také devět základních funkčních typů středisek cestovního ruchu u nás. Jejich pozornosti neušla ani turisticko-rekreační funkce obcí a z toho vyplývající zatížení.
Ve třetí části materiálu jsou popsány profily jednotlivých krajů České republiky. A to jak textově, tak pomocí přehledných tabulek. V přílohové části je publikace doplněna sadou výstižných map ilustrujících jednotlivé kapitoly. Součástí každého výtisku je také CD s doplňujícími databázemi a s kartogramy. Publikace vyšla v nákladu 100 ks a je neprodejná. Volně je ovšem ke stažení také na stránkách Ekonomicko–správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zajímavým čtením by měla publikace být pro zpracovatele programů rozvoje cestovního ruchu v destinacích, pro žadatele o podporu z příslušných tuzemských národních i regionálních zdrojů či fondů EU, stejně jako pro zástupce státní a veřejné správy. Lze ji využít i jako studijní text pro výuku na středních a vysokých školách zaměřených na cestovní ruch a regionální rozvoj.
-pmu-
www.econ.muni.cz/katedry/katedra-regionalni-ekonomie-a-spravy/315-rajonizace