Jedna z významných pražských dominant, památník na Vítkově, s jehož rekonstrukcí se započalo v roce 2006, je od konce října zpřístupněná veřejnosti. Podle generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše půjde zatím o zkušební provoz.
„Návštěvníkům nabízíme stálou expozici Křižovatky české a československé státnosti, v níž zachytíme významné zlomy v dějinách 20. století, kdy se výrazným způsobem měnila státnost i ideové pojetí státu,“ uvedl Lukeš. Upozornil také, že převzetím Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína a jezdeckou sochou Jana Žižky z Trocnova se muzeum zavázalo zajistit jeho rekonstrukci. „Chceme tento převážně uzavřený objekt rehabilitovat, revitalizovat a otevřít veřejnosti. Snažíme se udělat maximum, aby toto místo nebylo jen tichým symbolem naší státnosti, ale též moderním muzeem, kde se především mladší generace bude moci seznamovat s důležitými momenty novodobé historie,“ dodal Lukeš. Památník se může pochlubit řadou zajímavých architektonických prvků i nově vybudovanou vyhlídkovou terasou na střeše s impozantním výhledem na pražské panorama. Mimo terasu jsou prostory bezbariérové. Celkové náklady na rekonstrukci Vítkova podle Lukeše dosáhly částky 321 milionů korun, kterou poskytlo ministerstvo kultury. „Oprava monumentálního jezdeckého Žižkova pomníku je naplánována na léta 2010 až 2011 a celkové náklady jsou odhadovány na 30 milionů,“ řekl Lukeš. Po celý listopad bude do památníku vstup zdarma.
Až do 6. ledna si také mohou zájemci prohlédnout výstavu Košický zlatý poklad v budově bývalého Federálního shromáždění vedle Národního muzea. „17. listopadu bude navíc v přízemí budovy otevřena rozsáhlá a jedinečná výstava s názvem Za svobodu. Přiblíží atmosféru v Československu v 50., 70. a 80. letech dvacátého století a dotkne se i let šedesátých. Zaměří se na přístup ke svobodným informacím, na propagandu a různý výklad jednotlivých událostí té doby,“ charakterizoval expozici Lukeš. Potrvá až do 6. července a bude rozdělena do dvou částí. První bude věnována 50. létům – jejich temnějším stránkám, jakými byly politické procesy, neprostupnost hranice či změny ve struktuře společnosti. Představí pronikání informací zvenčí prostřednictvím poslechu zahraničního rozhlasu. Symbolizována bude balonem, z něhož se na území republiky shazovaly letáky Rádia Svobodná Evropa. Vystavena bude i soudní ohrádka z procesu s Miladou Horákovou a její poslední dopis. Druhá část přinese pohled na 70. a 80. léta, období normalizace. Připomenuta v ní bude stylizovaná „samizdatová dílna“, exilová literatura a vysílání Rádia Svobodná Evropa v 70. a 80. letech. Výstavu připravuje Národní muzeum s Vojenským historickým ústavem Praha.
Text: -čtk-
Foto: CzechTourism