Více výsledků...
Dne 3. prosince 2009 vstupuje v platnost nařízení o právech cestujících v železniční přepravě, které bylo přijato Evropským parlamentem a Radou Evropy v říjnu 2007. Toto nařízení posiluje práva cestujících v železniční přepravě a navazuje na již plně aplikované nařízení o právech cestujících v letecké přepravě. V současné době zároveň probíhá legislativní proces přijetí dalších z právních norem EU regulujících práva cestujících, a to nařízení o právech cestujících v námořní a říční přepravě a důležité nařízení o právech cestujících v autobusové dopravě, které tak dohromady vytvoří kompaktní celek evropské legislativy regulující práva cestujících.
Nařízení o právech cestujících v železniční přepravě stanovuje mj. pravidla pro:
Nařízení se vztahuje na všechny vlakové spoje včetně všech dálkových a mezinárodních. Pouze v případě městských, příměstských a regionálních osobních železničních spojů mohou členské státy EU udělovat výjimky z uplatňování tohoto nařízení.
Nařízení stanovuje minimální informace, které železniční podniky a prodejci přepravních dokladů musí na požádání poskytnout cestujícímu před cestou a během jízdy. Před cestou jsou to např. informace o všeobecných podmínkách platných pro danou smlouvu, jízdních řádech a podmínkách pro nejrychlejší cestu, podmínkách pro nejlevnější jízdné, podmínkách přepravy, podmínkách přepravy jízdních kol, dostupnosti míst k sezení ve vozech pro kuřáky a nekuřáky, v první a druhé třídě, jakož i v lehátkových a lůžkových vozech, o všech činnostech, které mohou způsobit narušení nebo zpoždění dopravních spojů, o dostupnosti služeb ve vlaku, o postupech pro reklamaci ztracených zavazadel a postupech pro předkládání stížností. Během jízdy jsou to informace o službách ve vlaku, o příští stanici, zpoždění, hlavních přípojích a o otázkách bezpečnosti.
Nařízení zakotvuje odpovědnost dopravce za škodu vzniklou tím, že cestující byl usmrcen, zraněn nebo jinak postižen ve svém tělesném nebo duševním zdraví při úrazu, k němuž došlo během pobytu cestujícího v železničních vozech nebo při nastupování a vystupování. Při usmrcení cestujícího nebo jeho zranění musí železniční podnik provést neprodleně do 15 dnů po zjištění totožnosti fyzických osob, které mají nárok na odškodnění, zálohové platby ve výši potřebné k pokrytí okamžitých ekonomických potřeb a přiměřené utrpěné újmě. Výše zálohové platby v případě usmrcení cestujícího činí nejméně 21 000 eur.
Dopravce je této odpovědnosti zproštěn tehdy, pokud byl úraz způsoben okolnostmi, které nemají původ v železničním provozu nebo byl zaviněn cestujícím či vyvolán chováním třetí osoby a dopravce tomuto chování nemohl zabránit.
Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením cestovního zavazadla v době od jeho převzetí dopravcem až do vydání zavazadla. Způsob odškodnění, buď za každý chybějící kilogram, nebo za každý kus zavazadla, stanoví všeobecné přepravní podmínky.
V případě, kdy je důvodné očekávat, že zpoždění příjezdu do cílového místa bude delší než 60 minut, má cestující neprodleně možnost výběru mezi náhradou plné ceny jízdenky, pokračováním do cílové stanice při nejbližší příležitosti za srovnatelných podmínek přepravy nebo pokračováním do cílové stanice později podle přání cestujícího za srovnatelných podmínek přepravy.
V případě zpoždění mezi výchozí a cílovou stanicí, za které nebyla poskytnuta náhrada jízdného, může cestující požadovat odškodnění. Minimální odškodnění činí 25 % ceny jízdenky v případě zpoždění o 60 až 119 minut, resp. 50 % ceny jízdenky v případě zpoždění o 120 a více minut. Odškodnění za zpoždění spoje se vypočítá z ceny, kterou cestující skutečně zaplatil za zpožděný vlakový spoj. Odškodnění z ceny jízdenky musí železniční podnik vyplatit do jednoho měsíce od podání žádosti o odškodnění. Cestující nemá nárok na odškodnění, je-li o zpoždění informován dříve, než koupí jízdenku.
V případě zpoždění o více než 60 minut má cestující zároveň nárok mj. na:
Nařízení stanovuje pravidla pro nediskriminační přístup zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace k železniční přepravě. Železniční podniky a provozovatelé stanic mají povinnost zajistit, aby stanice, nástupiště, vlakové soupravy a další prvky přepravy byly těmto osobám přístupné. Železniční podnik musí poskytnout bezplatnou pomoc ve vlaku a při nastupování do vlaku a vystupování z něj. Cestující s omezenou pohyblivostí musí své případné požadavky na pomoc oznámit min. 48 hodin předem.
V nařízení se objevují nová, dosud jinde neaplikovaná ustanovení týkající se odpovědnosti vůči cestujícím. Jedná se jednak o odpovědnost železničního podniku za škodu vzniklou na duševním zdraví a jednak o povinnost úhrady zálohové platby v případě usmrcení cestujícího ve výši nejméně 21 000 eur. Vzhledem k tomu, že se EU snaží zharmonizovat legislativní rámec regulující práva cestujících ve všech druzích dopravy, objevují se tato nepřijatelná ustanovení i v návrhu nařízení o právech cestujících v autobusové přepravě, který byl již přijat v prvním čtení Evropského parlamentu a proti kterému AČCKA a ECTAA významně vystupují.
Ing. Roman Škrabánek, prezident AČCKA,
Strategic Committee ECTAA
V souvislosti s úpadkem cestovní kanceláře Tomi Tour, který je považován za největší za posledních 12 let, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) vystoupila s iniciativou zavést veřejně přístupné hodnocení důvěryhodnosti cestovních kanceláří. Prvořadým cílem a smyslem této PR iniciativy bylo uklidnit veřejnost, zachovat aktuálně důvěru klientů v cestovní kanceláře a zabránit dalšímu propadu prodeje v již tak nesnadné sezoně. AČCKA tak proklamovala vůči veřejnosti snahu cestovních kanceláří podniknout určité kroky vedoucí k větší důvěryhodnosti jejich činnosti ve vztahu k veřejnosti. Veřejnost tuto snahu kladně přivítala a celá situace se uklidnila bez vážných dopadů na prodej cestovních kanceláří.
Zda v budoucnu vznikne určitá varianta hodnocení důvěryhodnosti cestovních kanceláří, však záleží na tom, zda se k této iniciativě připojí cestovní kanceláře jako celek. AČCKA proto přichází s iniciativou široké odborné diskuse nad otázkou případného vytvoření veřejně přístupných kritérií důvěryhodnosti cestovní kanceláře, která by usnadnila veřejnosti orientaci v cestovním ruchu a tím by představovala pozitivní přínos jak pro veřejnost, tak pro samotné cestovní kanceláře. Z odborné diskuse by mělo vyplynout, zda může určitá smysluplná varianta hodnocení, založená na principu dobrovolnosti, v budoucnu vzniknout, či nikoli. Bez aktivní účasti zainteresovaných asociací, cestovních kanceláří a ministerstva pro místní rozvoj v široké odborné diskusi nebude možné toto téma řádně vyhodnotit a dospět k určitému relevantnímu závěru. Snahou je vyvolat širokou diskusi jak s odborníky v cestovním ruchu, tak i s právníky, aby případně nemohlo dojít k právně napadnutelným postupům. Výsledkem široké odborné diskuse by mělo být buď konstatování, že cestovní kanceláře jako celek nemají o hodnocení důvěryhodnosti zájem či že není technicky proveditelné určit a vyhodnotit kritéria hodnocení nebo určitý model na základě širokého konsenzu vytvořit a postupně i realizovat. AČCKA svou iniciativu zaslala k rukám ministra Rostislava Vondrušky a požádala o pracovní setkání všech zainteresovaných asociací a zástupců ministerstva k tomuto tématu. AČCKA zároveň zjišťuje u partnerských asociací, zda určitý model hodnocení existuje v jiných zemích EU.
Ing. Roman Škrabánek, prezident AČCKA,
Strategic Committee ECTAA
EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.
Kam v Brdech na kole, kde parkovat a co je zakázané. Praktický přehled cyklotras, okruhů a pravidel v CHKO Brdy pro rok 2026.
Jak se dostat vlakem k moři do Chorvatska v roce 2026: noční Nightjet Vídeň–Split, Adriatic Express z Ostravy a ceny lůžek.
