Na velikosti nezáleží, ukázala koronakrize

Foto: Shutterstock.com Foto: Shutterstock.com

Máte pocit, že koronavirová krize postihla v cestovním ruchu zejména malé a střední podniky a že velké korporace její dopady pocítily méně? Pak jste na velkém omylu! Praxe ukázala, že na velikosti opravdu nezáleží a že i dříve na první pohled silné společnosti může dostat nový typ koronaviru do úzkých.

Jen za prvních pět měsíců letošního roku připravila pandemie nemoci COVID-19 globální cestovní ruch o tržby v celkové výši asi 320 miliard dolarů (7,2 bilionu Kč), počet turistů se v daném období celosvětově snížil o 56 procent. Vyplývá to ze zprávy Světové organizace cestovního ruchu při OSN (­UNWTO). Dopad šíření koronaviru na turistické odvětví je podle organizace z pohledu tržeb už nyní třikrát horší než vliv globální krize v roce 2009. A přestože se v řadě destinací začala v létě situace v cestovním ruchu zlepšovat, počty turistů i tržby jsou nadále hluboko pod hodnotami z posledních let. Řada hráčů, včetně těch globálních (rozuměj velkých a „bohatých“), se tím dostala do existenčních potíží. Platí to o hotelových společnostech, aeroliniích, půjčovnách aut i dalších subjektech. Ukažme si to na příkladu několika klíčových hráčů.

Hotelové řetězce sčítají ztráty

Do ztráty ve výši 234 mil. USD (5,2 mld. Kč) se například ve druhém čtvrtletí tohoto roku propadla hotelová společnost Marriott International. Ve stejném období loňského roku přitom vykázala zisk ve výši 232 mil. USD. Ztrátu vykázala tato společnost naposledy ve třetím kvartálu roku 2011, upozornila agentura Reuters.

Celkové výnosy Marriottu se propadly o 72,4 procenta na 1,46 miliardy USD (32,5 miliardy Kč). Očištěná ztráta na akcii činila 0,64 dolaru, zatímco analytici v anketě společnosti Refinitiv čekali ztrátu 0,42 dolaru na akcii při výnosech 1,68 mi­liardy USD. Tržby za disponibilní pokoj, což je měřítko zdraví hotelového odvětví, klesly o 84,4 procenta, z toho v Severní Americe o 83,6 procenta. Firma ale také upozornila, že v červenci se už pokles tržeb na pokoj zmírnil na 70 procent a že nejhorší byla situace v dubnu, kdy se takto definované tržby propadly o 90 procent. Marriott nyní očekává pozvolný růst obsazenosti ve všech svých hotelech, návrat poptávky na úroveň před pandemií ale může podle odhadů firmy trvat i několik let.

Marriott tak zopakoval názor konkurenční společnosti Hilton Worldwide Holdings. I ta se potýkala ve druhém čtvrtletí se ztrátou, konkrétně ve výši 430 mil. USD (asi 9,5 mld. Kč). Loni ve stejném období vygeneroval řetězec čistý zisk 260 mil. USD.

Očištěná ztráta na akcii ve čtvrtletí činila 61 centů, zatímco analytici čekali ztrátu 31 centů na akcii. Výnosy klesly o 77 procent na 564 milionu USD (12,5 miliardy Kč). Tržby za disponibilní pokoj, což je měřítko zdraví hotelového odvětví, se propadly o 81 procent. Průměrná obsazenost hotelů se pak meziročně snížila o 56,1 procentního bodu na 22,3 procenta. Z toho v Asii obsazenost činila 29 procent, ve Spojených státech 24 procenta, ale v Evropě pouze sedm procent. Hilton nicméně upozornil, že tržby za pokoj i obsazenost se od dubna každým měsícem zvyšují. V USA se mezi dubnem a červnem obsazenost zvýšila o 20 procentních bodů a v Asii o 15 procentních bodů. Hilton v červnu oznámil, že propustí zhruba 2 100 lidí, což představuje asi 22 procent celkové pracovní síly, připomíná agentura AP.

Bude příští rok lépe?

 Většina odborníků z panelu UNWTO odhaduje, že mezinárodní cestovní ruch se zotaví ve druhé polovině roku 2021. Menšina pak sází už na první pololetí příštího roku. V oblasti letecké dopravy jsou ale očekávání o poznání horší. Podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) by se měla mezinárodní přeprava pasažérů na předkoronavirové hodnoty dostat nejdříve v roce 2024. Ještě nedávno přitom ve svých předpovědích IATA pracovala s termínem 2023. Zhoršení výhledu zdůvodnila nárůstem případů nákazy ve Spojených státech a v rozvojových zemích a slabším výhledem korporátního cestování. Úbytek služebních cest by podle IATA mohl být trvalý, což by ohrozilo ziskovost dálkových tras. Velké společnosti drží výdaje na uzdě a více vy­užívají videokonferencí, které se během pandemie staly normou. „Uvidíme, zda se dočkáme návratu služebního cestování na úroveň před krizí,“ uvedl hlavní ekonom IATA Brian Pearce. „Obáváme se, že nikoli,“ dodal. Mají-li se některé dálkové trasy zachovat, jejich ziskovost by se mohla opřít o přepravu nákladu, myslí si ekonom. „Ziskovost mnoha sítí leteckých společností dosud závisela v zásadě na prémiových pasažérech,“ doplnil.

Krátkodobému výhledu dále přitěžují přetrvávající cestovní omezení a nové restrikce na některých trzích, uvedlo sdružení IATA, které odhad meziročního poklesu přepravených pasažérů letos zvýšilo na 55 procent z dubnové prognózy 46 procent. „Ve druhé polovině roku budeme svědky pomalejšího oživení, než v jaké jsme doufali,“ uvedl Brian Pearce. Počet přepravených cestujících v červnu meziročně klesl o 86,5 procenta, v květnu o 91 procent.

Dopravci propouštějí i bankrotují

Dopady na letecké dopravce byly pochopitelně drtivé. A opět platí, že velké problémy se nevyhnuly ani tradičním a na první pohled silným dopravcům. Většina musela přistoupit k drastickému snižování nákladů včetně propouštění personálu, mnozí se zbavují přebytečných letadel, někteří bohužel dopady koronakrize neustáli. To se týká například britských aerolinek Virgin Atlantic, které v USA vyhlásily bankrot. Firma tam požádala o soudní ochranu před věřiteli a doufá, že se jí podaří získat čerstvý kapitál. Vyhlášení bankrotu v USA je podle mluvčí letecké společnosti součástí soudního řízení v Británii. Virgin měla potíže i v Austrálii, kde nový vlastník teď v podniku chystá velké propouštění.

Aerolinky, které založil miliardář Richard Branson, v červenci oznámily restrukturalizaci a dohodly se na záchranném plánu za 1,2 miliardy liber (34,7 miliardy Kč). Proces, který chce letecká společnost uzavřít do konce září, podporuje většina věřitelů podniku. Právní zástupce aerolinek sdělil, že společnost potřebuje americký soudní příkaz, aby podmínky restrukturalizace platily i ve Spojených státech. Britskému soudu právníci Virgin Atlantic sdělili, že bez finanční injekce firmě klesnou hotovostní rezervy na kritickou úroveň a do konce září bude firma zřejmě bez peněz.

Virgin Atlantic se soustředí hlavně na dálkové lety, včetně těch mezi Británií a USA. Kvůli pandemii firma přestala v dubnu létat a provoz obnovila v červenci. Aerolinky zavřely svou základnu na londýnském letišti Gatwick a propustily kolem 3 500 lidí. Branson, který má v letecké společnosti 51procentní podíl, už letos žádal britskou vládu o pomoc, avšak neúspěšně. Minulý měsíc firma uvedla, že se jim podařilo ze soukromých zdrojů získat 1,2 miliardy liber. Částkou 200 milionů liber přispěla Bransonova skupina Virgin Group, 170 milionů liber pak firmě půjčila investiční společnost Davidson Kempner.

Americké aerolinky Delta Air Lines, které mají v letecké společnosti Virgin Atlantic podíl 49 procent, souhlasily s posunutím splátek dlužných peněz. I tento americký dopravce se však v důsledku koronakrize dostal do problémů, kvůli kterým by měl patrně na čtyř- až dvanáctiměsíční neplacenou dovolenou poslat tři tisíce z celkem 20 000 letušek a stevardů, případně zvážit jiné varianty, aby se vyhnul nucenému propouštění. Informoval o tom server CNBC s odvoláním na interní zprávu společnosti.

Za druhé čtvrtletí vykázala Delta kvůli dopadům koronaviru čistou ztrátu 5,72 mi­liardy dolarů (127,7 miliardy Kč), zatímco před rokem vytvořila čistý zisk 1,44 miliardy USD. Počet přepravených cestujících jí klesl o 93 procent, provozní tržby o 88 procent na 1,47 miliardy dolarů. Delta měla minulý rok 91 000 zaměstnanců. Vlivem koronavirové krize z ní po dohodě s odstupným odešlo přes 17 000 lidí, mezi nimi i více než 1 700 z 9 000 pilotů.

Rovněž další američtí dopravci nyní ve svém účetnictví používají hlavně červenou barvu. Kupříkladu American Air­lines vykázaly ve druhém kvartálu ztrátu 2,07 mld. USD (47,2 miliardy Kč), South­west Airlines pak 915 milionů dolarů (20,9 miliardy Kč). A bylo-li možné v americké letecké dopravě hovořit o nějakém optimismu, pak je třeba konstatovat, že tento kvůli dalšímu nárůstu počtu nových případů nákazy koronavirem slábne. „Postupné zlepšování ve vývoji tržeb a rezervací se v červenci zastavilo kvůli nárůstu případů onemocnění COVID-19,“ uvedl v prohlášení generální ředitel Southwest Airlines Gary Kelly. Společnost ve druhém kvartálu přicházela o 23 milionů dolarů denně, výhled počítá se stejným tempem i ve třetím čtvrtletí. Větší American Airlines ve druhém čtvrtletí denně přicházely o 55 milionů dolarů.

Evropští dopravci na tom nejsou, pokud jde o ekonomické výsledky, o mnoho lépe. Do rekordní ztráty ve výši 1,7 mld. eur (44,3 mld. Kč) se například ve druhém čtvrtletí propadla německá Lufthansa, a to navzdory snižování nákladů. Jde o nejhorší výsledek za 67 let existence podniku. O rok dříve měla firma zisk 754 milionů eur. ­Propad poptávky po letecké dopravě kvůli pandemii vedl k tomu, že Lufthansa od dubna do června přepravila o 96 procent méně pasažérů než ve stejném období loni. Tržby pak firmě klesly o 80 procent na 1,89 miliardy eur (49,3 miliardy Kč).

V červenci Lufthansa oznámila, že seškrtá pětinu vedoucích pozic a 1 000 míst v administrativě. Tato další úsporná opatření mají firmě pomoci krýt výpadky příjmů způsobené koronavirovou krizí. Firma uvedla, že v Německu se už nevyhne nucenému propouštění. Na polovinu též sníží investice do nových letadel, do roku 2023 si jich pořídí nejvíce 80. Lufthansa na konci června zaměstnávala zhruba 129 400 lidí. V třetím kvartálu má dopravce v plánu zvýšit kapacitu letů na krátké a střední vzdálenosti asi na 40 procent loňského stavu, kapacitu dálkových letů pak na 20 procent. Společnost čeká, že kvůli omezenému provozu dálkových letů uzavře druhé letošní pololetí s provozní ztrátou a že za celý rok vykáže výrazný pokles provozního zisku.

Společnost Air France-KLM oznámila, že má za druhé čtvrtletí provozní ztrátu 1,55 miliardy eur (40,6 miliardy Kč). Provoz jí meziročně klesl o 95 procent. Ve stejném období loni aerolinky vykázaly provozní zisk 423 milionů eur. Tržby za duben až červen klesly o 83 procenta na 1,182 miliardy eur. Čistá ztráta činila 2,61 miliardy eur ve srovnání s loňským ziskem 97 milionů eur. K vysoké ztrátě přispěl odpis letadel, které firma předčasně odstavila z provozu. Počet přepravených cestujících se propadl o 96 procent.

Společnost očekává, že ve třetím čtvrtletí se jí podaří obnovit provoz na 45 procent loňské kapacity a ve čtvrtém čtvrtletí na 65 pro­cent. Ve druhém čtvrtletí byl její provoz zhruba na 12 procentech loňské úrovně.

Air France, tedy francouzská část skupiny, plánuje do konce roku 2022 zrušit 6 500 pracovních míst, což je asi 16 procent pracovní síly. Nizozemský podnik KLM uvedl, že při započtení nově oznámeného rušení pracovních míst ve firmě do roku 2022 zanikne 20 procent míst.

Skupina Air France-KLM vznikla v roce 2004. Vlády Francie a Nizozemska už poskytly oběma národním leteckým dopravcům dohromady 10,4 miliardy eur (přes 272 miliard Kč), aby jim pomohly současnou krizi překlenout. Část pomoci je ve formě půjček, část byla poskytnuta ve formě záruk za úvěry. Nizozemská vláda si jako jednu z podmínek poskytnutí pomoci stanovila, že managementu a pilotům bude snížen plat a že zatím nebudou vypláceny odměny ani dividendy.

Praxe posledních měsíců ukázala, že ve výhodě nejsou ani nízkonákladové aerolinie. Ryanair, který je největším low-cost dopravcem, se v prvním finančním čtvrtletí, které skončilo 30. června, propadl do ztráty 185 milionů eur (téměř pět milia­rd Kč) po zisku 243 milionů eur před rokem. Přestože jde o hrozivé číslo, ve finále je ztráta nižší, než původně očekávali analytici. Ti předpokládali, že Ryanair ve sledovaném období prodělá 232 mi­lionů eur, napsala agentura Reuters.

Firma sama pak uplynulé čtvrtletí označila za nejobtížnější ve své 35leté historii. Upozornila rovněž, že vzhledem k současné nejistotě nemůže poskytnout odhad hospodářského výsledku pro celý finanční rok. „Naší největší obavou je teď druhá vlna případů covidu-19 v Evropě na konci podzimu,“ uvedl šéf podniku Michael O’Leary. Aerolinky v uplynulém čtvrtletí přepravily pouze půl milionu cestujících ve srovnání s téměř 42 miliony před rokem. Jejich provozní příjmy se meziročně snížily o 95 procent na 125 milionů eur, zatímco provozní náklady klesly o 85 procent na 313 milionů eur.

Maďarská společnost Wizz Air se v prvním čtvrtletí fiskálního roku kvůli pandemii nemoci COVID-19 propadla do ztráty před zdaněním 107,4 milionu eur (2,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 75,5 milionu eur ve stejném období loni. Kvůli pokračující nejistotě kolem pandemie společnost neposkytla výhled na celý fiskální rok. Výnosy se za tři měsíce do konce června snížily o 86,9 procenta na 90,8 milionu eur. Počet cestujících se propadl o 93,2 procenta na 707 184. Obsazenost letadel klesla o 38,2 procentního bodu na 55,5 procenta. Tržby z prodeje letenek klesly o 92,2 procenta na 29,4 milionu eur a tržby z doplňkových služeb o 80,3 procenta na 61,4 milionu eur. Čistá ztráta činila 56,7 milionu eur proti loňskému zisku 72,4 milionu eur. Generální ředitel József Váradi uvedl, že firma se nyní zaměřuje na postupné obnovování operací a ochranu zdraví cestujících i zaměstnanců. Na konci června se jí podařilo obnovit kapacitu na 70 procent z průměrných 11,5 procenta na počátku čtvrtletí.

Kudy z toho ven?

Jak už bylo uvedeno, letecké společnosti hledají různé cesty, jak současný pokles poptávky přežít. Prakticky všechny přistoupily k redukci nákladů a úpravě letových řádů, mnohé požádaly o finanční pomoc vlády svých mateřských států (ale jen některé se takové pomoci dočkaly). Další se pak pouštějí do různých experimentů.

Například osm z deseti čínských leteckých společností nabídlo svým zákazníkům speciální balíčky, z nichž některé zahrnují ne­omezené lety. S takovými nabídkami začali čínští dopravci přicházet v červnu, obvykle za cenu kolem 500 dolarů (11 200 Kč). ­Balíček aerolinek China Southern, která je největší čínskou leteckou společností z hlediska počtu přepravených pasažérů, stojí 3 699 jüanů (11 835 Kč). Klienti pak mohou od 26. srpna do 6. ledna využít tolika vnitrostátních letů, kolik se jim zlíbí. Za každý let jen musí uhradit doplatek zhruba 50 jüanů (kolem 150 Kč). Letecká společnost China Eastern Airlines v červnu představila balíček za 3 322 jüanů, který držitele opravňuje k neomezenému leteckému cestování během víkendů. Nabídka Hainan Airlines za 2 699 jüanů se zase týká pouze letů do ostrovní provincie Chaj-nan a z ní.

Podle analytiků pomohly tyto balíčky oživit letecké cestování, které v Číně v létě dosáhlo 80 procent úrovně před koronavirovou krizí. Někteří ale varují, že tyto reklamní akce budou poptávku nadále posilovat pouze tehdy, když se šíření koronaviru nevymkne kontrole. Zatím se nepočítá s jejich zavedením na mezinárodní linky. Vývoj v Číně je v každém případě pod drobnohledem představitelů leteckého odvětí v celém světě – odvozují z něj tendenci obnovení poptávky po cestování letadlem. Peking svou ekonomiku otevřel s několikaměsíčním předstihem poté, co pandemii dostal pod kontrolu.

Jiný přístup zvolila letecká společnost ­Emirates. Ta se snaží povzbudit zákazníky k létání tím, že jim jako první aerolinka zdarma nabízí pojištění pro případ nákazy koronavirem na palubě. Nabídka platí do října. Toto pojištění je zákazníkům poskytováno zdarma bez ohledu na to, v jaké třídě a kam cestují. Platí automaticky, takže se pasažéři nemusejí registrovat. Hrazena v rámci pojištění bude léčba do výše až 150 000 eur (3,9 milionu Kč). V případě nakažení v letadle bude hrazena také možná karanténa v hotelu, a to do výše 100 eur denně (2 600 Kč) po dobu dvou týdnů. Pokud by pasažér s COVID-19 zemřel, bude z pojištění vyplaceno 1 500 eur (39 000 Kč) na pohřeb. „Víme, že lidé chtějí létat v době, kdy se po celém světě postupně otevírají hranice, chtějí ale mít flexibilitu a záruky pro případ, že by se při jejich cestě stalo něco neočekávaného,“ uvedl šéf společnosti šejk Ahmed bin Saíd Maktúm.

Nejnovější články z rubriky Data/Analýzy

Foto: Shutterstock.com

Profil typického turisty v Praze

Turisté v Praze. Přiznejte si, že i vám toto slovní spojení evokuje opilé britské mladíky potácející se od baru k baru, německé turisty vysedávající nad orosenou sklenicí u Fleků nebo asijské návštěvníky mířící za neustálého cvakání fotoaparátů od Karlova...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Evropský cestovní ruch v roce 2020

V roce 2020 se téměř polovina všech přenocování na území Evropské unie uskutečnila v letních měsících - červenci a srpnu. Celoroční počet nocí strávených v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu se ve srovnání s rokem 2019 snížil o 52 %.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Turistů v Praze přibylo, rány ale dál krvácejí

Počet turistů, kteří se v letošním druhém čtvrtletí ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních v metropoli, se po loňském propadu způsobeném covidovou pandemií zvýšil o 90 procent. Služeb ubytovacích zařízení v hlavním městě od dubna do konce června využilo 252 427 lidí,...

Číst více