Mýty a pravda o českém incomingu

Podle některých článků otištěných v červenci v hlavních denících by se mohlo zdát, že tuzemský incoming je v krizi – nezasvěcený čtenář si mohl myslet, že když už náhodou potká ve vylidněné Praze zahraničního turistu, pak půjde o mongolského studenta, kterému právě parta mordýřů ukradla batůžek s celoživotními úsporami ve výši čtyřiceti dolarů. Pravda je ale trochu jiná – k poklesu tržeb skutečně došlo, ovšem nikoli vinou snižujících se příjezdů, ale strmě posilujícího kurzu koruny. A pokud jde o bezpečnost, není na tom naše metropole o nic hůře než většina hlavních měst v předních turistických destinacích.

V červenci se novinové stránky plnily články o příjezdové turistice. A rozhodně nešlo o příjemné čtení – stačí připomenout jen pár titulků z nejčtenějších deníků: „Silná koruna, špatné služby“, „Richtrova Taťána Praze nepomohla“, „Silná koruna odrazuje turisty, Česko je pro ně drahé“. A korunu tomu nasadil Lukáš Dolanský v Lidových novinách, který svůj příspěvek bez skrupulí nazval „Odliv turistů si Praha zaslouží“. Přes použité výrazivo si byly články podobné jak vejce vejci – všechny byly postaveny na propadu v tržbách podnikatelů závislých na příjezdech zahraničních turistů. Jako důvod tohoto stavu přitom byly uváděny přemrštěné ceny za nekvalitní služby nabízené v Praze. A také špatná bezpečnostní situace, která údajně turistům v Praze hrozí a před kterou měla varovat například i zpráva americké vlády. Není proto divu, že se do situace vložili ti, kteří jsou na incomingu závislí. A také ti, kteří mají v popisu práce podporu cestovního ruchu.

Experti ve při

Zatímco červencové články stavěly jen na hrubých odhadech počtu turistů, od poloviny srpna je v této oblasti jasno. Podle údajů publikovaných Českým statistickým úřadem vzrostl počet zahraničních turistů v České republice za 2. čtvrtletí o 0,3 procenta na 1,8 milionu, za celé pololetí pak dokonce o 3,6 procenta. I tato čísla si ovšem každý vykládá různě. „Cestovní ruch není u nás v žádném případě v úpadku, naopak je v určitém rozvoji,“ komentoval výsledky analytik Jaromír Beránek. Příčiny stagnace příjezdů ze zahraničí ve druhém čtvrtletí vidí především v tom, že turisticky silné období Velikonoc připadlo letos na březen, zatímco loni bylo až v dubnu. Naopak mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura, který již dříve označil letošní turistickou sezonu za nejhorší od povodní a na jehož vyjádření stavěla většina článků zmíněných v úvodu tohoto materiálu, považuje údaje ČSÚ za alarmující. „České republice nadále klesají počty nejdůležitějších a také nejsolventnějších západních turistů,“ poukázal pro ČTK na fakt, že rostou především počty Východoevropanů, kteří prý kromě Rusů utrácejí méně. Na to zareagovala mluvčí agentury CzechTourism Markéta Chaloupková: „O východoevropských turistech se často hovoří jako o méně hodnotných pro cestovní ruch České republiky, což není pravda a je to až urážející.“ Jako příklad uvedla Ukrajince, jejichž pobyty v českých lázních patří k nejdelším. Upozornila rovněž, že ne všichni Západoevropané ubývají. Více přijelo například Španělů, Portugalců a Švédů. CzechTourism proto považuje vývoj za pozitivní, srovnatelný s loňským rokem. Podle odhadů Jaromíra Beránka za celý letošní rok přijede zhruba o čtyři procenta více zahraničních turistů.

Je u nás bezpečno?

Hladinu veřejného mínění rozvířily v červenci ze jména články hovořící o tom, že Česká republika a hlavně její metropole jsou destinacemi nebezpečnými a že před jejich návštěvou varovala i zpráva vlády USA. S tím však nesouhlasí téměř nikdo. „Česká republika je zahraničními turisty vnímána jako bezpečná země. Tento fakt potvrzují také nedávné mezinárodní výzkumy. V nich se Česká republika umístila v první dvacítce, Praha pak v první padesátce,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Zároveň ale poukázal na některé přetrvávající pro-blémy – nepoctivé taxikáře a směnárníky, kapesní krádeže či okrádání v restauracích. S těmito jevy se ale turisté setkají také v řadě jiných destinací, v Česku jich navíc v posledních letech výrazně ubylo. „Turisty není třeba před pobytem u nás speciálně varovat. Stačí, když se tu budou chovat stejně opatrně jako při návštěvě kterékoli jiné země nebo jiného velkoměsta,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr. Zároveň však řekl, že před přetrvávajícími problémy nesmíme zavírat oči. Legislativa přitom podle něj není jedinou zbraní, kterou je možné tyto přečiny potírat. „Účinné jsou i kvalitní informační kampaně. Díky nim významně poklesly stížnosti na taxislužbu, ubývá také případů falešné směny přímo na ulici,“ vypočítává ministr. Celorepublikovým problémem naopak zůstávají směnárny, kde výhodný kurz platí jen při směně nad 40 000 Kč. Zákon ale neporušují, proto je v tomto případně třeba informovanost veřejnosti zesílit.

Je v Praze draze?

Pakliže se liší názory odborníků na počty a bezpečnost turistů přijíždějících do České republiky, v jednom se vzácně shodují. A to na poklesu tržeb z incomingu. Ten podle různých zdrojů dosahuje 20 až 30 %. Zejména vlivem radikálně posilujícího kurzu koruny začíná být Česká republika pro některé turisty zemí, kde si již nemohou dovolit tolik co dříve. Fakt, že Česká republika opouští pozici levné destinace, připouští i zpráva agentury CzechTourism. To ale není nic nového – už před několika lety zarážely pražské ceny turisty, kteří sem přijeli s vidinou laciné dovolené ve státě bývalého východního bloku. Centrum hlavního města dnes patří jako kdekoli jinde na světě k nejdražším lokalitám v zemi, zatímco dovolená v regionech je pro cizince cenově stále velmi výhodná. Ani to však nic nemění na tom, že Česká republika nestaví svůj marketing jen na příznivých cenách. Na tiskové konferenci k tomu ředitel agentury Czech-Tourism Rostislav Vondruška řekl: „Z hlediska mezinárodního cestovního ruchu není žádoucí mít nálepku levné destinace. Je lépe býti destinací nadstandardní z hlediska ceny, ale zároveň nadstandardní z hlediska úrovně. Proto si myslím, že drahá není v případě destinace hanlivé slovo.“ Připomněl zároveň, že ani v Praze ale není zdaleka vše tak drahé, jak by se mohlo zdát. V cenách městské hromadné dopravy, poznávacích okruhů či vstupenek do muzeí, tedy služeb typicky nakupovaných turisty, zůstává metropole za většinou evropských konkurentů.

Koruna nemůže za vše!

Příčinou toho, že pro některé turisty začala být Praha cenově nadstandardní destinací, je silná koruna, která zamotala hlavu exportérům, hoteliérům i cestovním kancelářím. Je ale možné dnešní problémy provozovatelů restaurací a ubytovacích zařízení vysvětlovat jen silnou měnou? Ředitel agentury Czech-Tourism Rostislav Vondruška si to nemyslí: „Vedle vývoje koruny vůči hlavním měnám hraje významnou roli také růst cen energií. Tato oblast průmyslu je dnes v obrovské krizi. Trochu jsme si zvykli, že trh obdobná negativa sám absorbuje, takže když se pak problém skutečně projeví, není nouze o panické reakce.“

V Praze má přitom současný pokles tržeb hoteliérů i další vysvětlení: už v roce 2006 přišlo první upozornění, že počet ubytovacích kapacit předbíhá nárůst počtu turistů. Rostislav Vondruška připomněl, že ubytovací kapacity v Praze jsou mnohem vyšší než ve srovnatelných městech. Statistický úřad eviduje nyní 75 000 lůžek v ubytovacích zařízeních, v Mnichově jich je 46 000, ve Vídni 51 000 a v Barceloně 55 000. Návštěvnost těchto měst je přitom zhruba srovnatelná. Avizované otevření dalších hotelů situaci zjevně nezlepší. Současná cenová válka sice turistům nahrává, pro mnoho menších ubytovacích zařízení ale může být likvidační. „Zdá se, že zlaté časy hotelů již skončily,“ komentoval situaci Rostislav Vondruška. A naznačil, kde by bylo možno hledat řešení: „Velkou rezervu pro Prahu představuje domácí turistika. Inspirovat se můžeme u našich německých sousedů. V roce 2007 se na celkové návštěvnosti berlínských hotelů podíleli domácí 66 %, v Praze se ve stejném období ubytovalo jen 11 % českých občanů.“

Cenové porovnání vybraných turistických služeb
v Praze a dalších městech (v eurech)

K situaci v hotelové branži se na zmíněné tiskové konferenci vyjádřil prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Pavel Hlinka. Odmítl spekulace o tom, že by v Praze ubývalo turistů. Z analýz renomovaných firem podle něj vyplývá, že spíše než obsazenost klesá v metropoli cena ubytování. „Za první pololetí došlo k poklesu dosažené ceny za dis-ponibilní pokoj asi o dvacet procent,“ citoval z analýz Hlinka. Obsazenost se na tomto poklesu podílela asi jen sedmi procenty, zbytek šel na vrub ceny. Na druhou stranu ale vystoupil s názorem, že v stát dělá jen velmi málo pro podporu exportu obecně, a tedy také příjezdové turistiky. Připomněl, že cestovní ruch je průřezovou disciplínou, na které jsou závislí nejen lidé v hotelech a cestovních kancelářích. Kvůli současné situaci mají problémy s odbytem třeba skláři a další výrobci. „Měli bychom konečně přestat taktizovat s tím, kdy do této republiky pustíme euro!“ apeloval Hlinka. K tomuto řešení se přiklání také ministr Čunek: „Pokud by mělo docházet ještě k dalšímu posilování koruny, asi opravdu nastává doba, kdy by měla vláda stanovit datum přijetí eura.“ Diskusi ve vládě na toto téma slíbil iniciovat…

Petr Manuel Ulrych a ČTK