Přetékající rohy hojnosti, obří stánky a karnevalová atmosféra, jaká je vidět na takových veletrzích, jako je například World Travel Market. Tak takové to v Cannes nebylo. Luxus je diskrétní. Popravdě řečeno, většina stánků byla malá, pokrytá týmiž hnědými plátěnými střechami na mosazných konstrukcích a skromně vybavená. Čeští vystavovatelé, kteří se výstavy zúčastnili, zahrnovali hotel InterContinental Praha, pražské hotely řetězce Vienna International, CzechTourism, Správu Pražského hradu, hotel Paříž a hotel Casa Marcello.
Chtěl jsme se dozvědět něco o tom, jak výstava funguje, a popovídat si všeobecně o tom, s čím se perou čeští hoteliéři. I přešel jsem město a vzal to trochu do kopce k hotelu Radisson SAS, kde jsem si dal ranní kávu s Jiřím Gajdošíkem z hotelu Le Palais Prague a s Romanem Rayem Straubem z pražských hotelů Andel’s a Diplomat.
Konverzace začala otázkou, co je to luxus.
„Je vždycky velmi obtížné rozhodnout, co je luxus,“ řekl Roman Straub. „Víte, můžu vám odříkat dlouhý seznam asociací, které se s ním obvykle spojují – paláce, pětihvězdičkové hotely. Vždycky říkáme, že Corinthia Towers je pětihvězdičkový hotel a jsme rádi, že máme Corinthii a Hilton, protože díky nim máme také kongresy. Oba to jsou velmi dobré hotely, ale jsou opravdu pětihvězdičkové? Víte, je těžké říci, že každý pětihvězdičkový hotel je luxusní. Já si myslím, že luxus zahrnuje jak čtyř, tak pětihvězdičkové hotely a jsou pro lidi, kteří na to mají peníze. Abych uvedl příklad, jedna dáma z Floridy mluvila s panem Gajdošíkem a pravila, peněz máme dost, tak proč se nenastěhovat do Le Palais? A naopak, můžete dnes vidět Američany nebo incentivní skupiny, které jezdily 20 let do InterContinentalu a zítra mohou být hosty například v Diplomatu nebo v Mövenpicku či v Donu Giovannim. Proč? Protože je slabý dolar. 280 eur, které stojí nocleh v InterContinentalu, je teď za hranicí 300 dolarů a někteří prezidenti společností nechtějí cestu rušit, ale řeknou si, proč nejít do čtyřhvězdičkového hotelu?“
„Domníváte se v tomto smyslu, že by mohl být slabý dolar pro vás výhodou?“ zeptal jsem se. „Pro mne, tedy hotely Diplomat a Andel’s ano. Pan Gajdošík sice nemá nejdražší hotel v Praze, ale pro něj je to v tomto momentě určitě nevýhoda, podobně jako pro Four Seasons a InterContinental, jak jsme slyšeli od mnoha lidí.“
„Ale tyto hotely mají nejvíce kontaktů se Spojenými státy,“ dodal Jiří Gajdošík, čímž mínil, že pro něho mají stále cenu sofistikované evropské trhy, což je také důvod, proč přijel na druhý ročník ILTM.
Konverzace se pak stočila zpět na téma, proč stojí za to, být na ILTM zejména v době, kdy americké trhy vysychají. „ILTM je opravdu pregnantní, protože lidé mají zájem,“ řekl Roman Straub. „Trh je různorodý a potkáváme tu některé lidi, které bychom jinde nepotkali,“ řekl Straub. Načasování bylo pro oba pány také plus, protože nízká prosincová sezona umožňuje mnoha lidem cestovat bez nepatřičných časových presů.
Oba pánové také trvali na tom, že část tajemství jejich úspěchu tkví v tom, že se zúčastňují akcí jako generální ředitelé. Je to zvláště důležité proto, že je v Praze velká konkurence. „Všichni pořád říkají, že v Praze rostou nové a nové hotely, ale my to nijak nepociťujeme,“ řekl Roman Straub. „Máme nové hotely, Andel’s je otevřen jen něco přes rok a Vienna International není příliš známá značka. Lidi myslí Vienna, i když jména jednotlivých hotelů mají svoji slávu, jako například Le Palais, Savoy, Diplomat. Na otvírání nových hotelů nevěnujeme velké prostředky a skupina je docela výdělečná. Proč? Protože cestujeme. Marketing si děláme sami. Ovládáme jazyky a prodej nás baví. A klienti se rádi setkávají s generálními řediteli. Je to dobrý byznys a na trhu to působí dobře.“
A jaké že hrozí potenciální nebezpečí ILTM? Teď je veletrh exkluzivní a nebezpečí spočívá v tom, že se příliš rozroste, shodli se oba pánové.
Na cestě zpět do České republiky jsme se dotkli některých nebezpečí v destinačním marketingu Prahy a České republiky. Shodli jsme se na tom, že přílišné zdůrazňování pivní turistiky by v budoucnosti mohlo zbrzdit pokrok, ke kterému došlo v posledních několika letech, a mohlo by nás zavést špatným směrem – to jest k trhu na nižší úrovni.
Rozhovor jsme ukončili diskuzí o atributech Prahy, které se stále málo využívají v prodeji. Podle pánů Gajdošíka a Strauba se dají krásně sesumarizovat. Je to procházkové město, na rozdíl třeba od Budapešti nebo Vídně, a co je ještě lepší, stále se tam ještě dají sehnat lístky do opery.