Východočeské muzeum sídlící v pardubickém zámku chystá výstavy, které by mohly oslovit širší veřejnost. Letošní expozice se budou věnovat historii zaniklé sklárny, kynologii, Germánům, vilám z první republiky i hodinám.
„Rozšíříme i stávající výstavy, řadu exponátů jsme získali darem, další jsme asi za půl milionu korun nakoupili, část jich také přibude díky archeologickým vykopávkám nebo botanické činnosti našich pracovníků,“ uvedl ředitel muzea František Šebek. Stálé expozice zbraní rozšíří například zdobená kulovnice z roku 1680 a moderní předovka z počátku 20. století. První výstavou letošního roku budou v únoru fotografie vil Pardubického kraje z 20. a 30. let minulého století, zájemcům bude k dispozici i publikace. Římským vlivům na středoevropskou civilizaci s ohledem na východní Čechy se bude věnovat výstava Poslední Germáni v Čechách, kterou muzeum naplánovalo na červen. „Ve stejném měsíci otevřeme výstavu Magie skla o nedávno zavřené sklárně Beránek ve Škrdlovicích. Sklárna měla ve své době světové renomé,“ uvedl Šebek.
 Renesanční podoba zámku je chloubou Pardubic |
Říjnová výstava Psí život představí návštěvníkům historii kynologie, o měsíc dříve si budou moci lidé prohlédnout výtvory hodinářů. O další exponáty se rozšířila výstava hraček, kde byly nově instalovány hračky pro předškolní děti od Víta Gruse. Již zesnulý autor vytvořil v 50. letech hračky pro kolektivní hru dětí. Inspiroval se především lidovou tvorbou. Nechybí ani hrací koutek, kde si děti mohou sestavit vozítka či domky z dřevěných součástí. „Přestože některé hračky z dílny Víta Gruse byly zatížené dobovou ideologií, většina jeho tvorby stále patří ke zlatému fondu českého designu,“ řekla kurátorka výstavy Ilona Klemšová.
Kulturní programy se ovšem nebudou týkat jen zámeckých interiérů. Rozsáhlé valy kolem památky se po letech ještě víc otevřou veřejnosti a budou hostit nejrůznější akce. Dosud lidem sloužily pouze pro vycházky. „Kulturní akce nebudou v režii muzea, ale soukromých firem. Nabídky už máme,“ řekl Šebek. Ředitel podotkl, že dříve podobné pořady uskutečnit nešlo. Zámek postupně investoval do havarijních oprav a nemohl se tolik věnovat úpravám okolí. Zcela podstatné pro pořádání akcí bylo i venkovní umístění záchodků s tekoucí vodou. Jenže do jejich výstavby mluvili památkáři, což celý projekt pozdrželo. „Museli jsme dávat peníze na klíčové věci. Nyní nám pomohly norské fondy, z kterých jsme zaplatili nákladné opravy, a přestaneme se tak točit v koloběhu věčných rekonstrukcí,“ řekl Šebek.
 Arkády na zámeckém nádvoří |
Pardubický zámek navštívilo v uplynulém roce zhruba 60 000 platících návštěvníků, předloni jich bylo o 5 000 víc. Podle Šebka lákají turisty výstavy i celková renesanční podoba zámku, objekt ovšem pokulhává v oblasti služeb. Chybí například sezonní provoz restaurace a parkoviště. „Doufáme, že kraj, který rozhoduje o našich investičních akcích, vybuduje u zámku parkoviště. Nejbližší je vzdušnou čarou půl kilometru,“ uvedl Šebek.
-jp-; -čtk-
Foto: Jan Pomykal