Muzeum Jindřichohradecka má za sebou dosud nejrozsáhlejší rekonstrukci. Loni v budově jezuitského semináře v Jindřichově Hradci na Balbínově náměstí skončily stavební a řemeslné práce, v březnu tohoto roku byly dokončeny úpravy v expozicích. Modernizace přišla na 37 milionů korun. Město, které objekt vlastní, získalo dotaci z Integrovaného operačního programu ministerstva kultury.
V letech 2010 a 2011 byly v přízemí semináře zrekonstruovány téměř všechny prostory. Nové jsou energetické sítě včetně podlahového vytápění, v půdních prostorách byly vybudovány dvě nové plynové kotelny. Poprvé od roku 1927, kdy muzeum přesídlilo do jezuitského semináře, jsou všechny prostory temperovány. Depozitáře se přestěhovaly, takřka celý objekt tak může sloužit veřejnosti, řekl ČTK ředitel muzea Jaroslav Pikal.
 Budova muzea na Balbínově náměstí |
Muzeum v historických prostorách nabízí nové expozice historie města, jihočeských šicích strojů značky Lada, jihočeských betlémů a výstavu věnovanou básníkovi a poslednímu českému surrealistovi Vladimíru Holubovi. Ve východním křídle, tedy v kapli sv. Víta, je zmodernizovaná expozice gotických plastik z Jindřichohradecka. „Návštěvníci tu uvidí vrcholně až pozdně gotické sochy," řekl kurátor Jakub Valášek. Nově uvidí lidé také dva fragmenty zachráněných nástěnných maleb.
V jižním křídle je zcela nová výstava Landfrasova tiskárna, věnovaná nejvýznamnější mimopražské tiskárně 19. století. K vidění je třeba funkční tiskařský lis a řada štočků s grafickými díly. V západním křídle pak vznikla nová expozice věnovaná historii jindřichohradeckých ostrostřelců, jejichž sbor tvořili významní měšťané. Terče a zbraně byly podle kurátora této expozice Františka Fürbacha v minulých dvou letech restaurovány.
V patře jižního křídla semináře jsou dvě z výstavních síní věnovány dějinám Jindřichohradecka a vévodí jim bohatě zdobená renesanční voliéra. Nová expozice jihočeských betlémů je ukryta v oknech maket domů, protože každá rodina jeden až dva za okny v době adventu vystavovala, vysvětlila etnografka Alexandra Zvonařová.
 Oblíbeným exponátem muzea jsou i Krýzovy jesličky, největší lidový mechanický betlém |
Po rekonstrukci zůstala v nezměněné podobě Síň Emy Destinnové, expozice Měšťanská a lidová kultura poloviny 19. století, Lékárna u Panny Marie Pomocné, expozice Jindřichohradecké cechy a řemesla, obrazová galerie a Krýzovy jesličky, které jsou největším lidovým mechanickým betlémem na světě. Už na podzim měla v muzeu premiéru expozice Letecká bitva nad Jindřichohradeckem v roce 1944.
Muzeum Jindřichohradecka bylo založeno v roce 1882, od roku 1927 sídlí v renesančním areálu jezuitského semináře. V posledních letech před rekonstrukcí jej ročně navštívilo 60 000 až 70 000 lidí. V expozicích a depozitářích je na 60 000 sbírkových předmětů.
Text: -čtk-
Foto: Hvar/Wikimedia