Setkání zástupců muzeí a cestovních kanceláří na veletrzích GO a REGIONTOUR v Brně neproběhlo zcela podle očekávání. Žádní zástupci cestovních kanceláří se ho totiž nezúčastnili. Na rozdíl od původního záměru tak přítomní ředitelé muzeí z celé země dali průchod svým frustracím a postěžovali si na nedostatek financí, v obecné rovině se však neshodli na pravé podstatě problémů, s kterými se jejich sektor potýká.
Seminář pořádaný Asociací muzeí a galerií České republiky začal v trpkém tónu, konkrétně zjištěním, že muzea jsou na vzájemné spolupráci při získávání návštěvníků zainteresována více než cestovní kanceláře. Pro cestovní kanceláře coby ziskově orientované instituce, jak podotkl jeden z účastníků, je v popředí zájmu otázka provizí, přičemž muzea si nemohou dovolit dále snižovat své stávající minimální příjmy. Od začátku se proto zdálo, že tolik žádoucí spolupráce by byla složitá.
Ing. Václav Novotný z Pražské informační služby jako jeden z panelistů zdůraznil, že chtějí-li muzea přilákat více zahraničních turistů a efektivně spolupracovat s cestovními kancelářemi, musejí jim vyjít vstříc nabídkou skupinových slev či průvodcovských služeb a nabídnout i větší flexibilitu. Zatímco účastníky rozděloval názor na podstatu hlavních problémů, jimž muzea čelí, shodli se na tom, že všechna muzea trpí chronickým nedostatkem prostředků.
Další z účastníků zastupující Asociaci muzeí a galerií trval na zřízení informačního systému spojujícího muzea a cestovní kanceláře, ale upozornil, že takový systém by byl nákladný a vyžadoval by pravidelnou aktualizaci informací.
Zástupkyně Regionálního muzea v Chebu ukázala na konkrétním příkladu, jak bylo pro tuto instituci těžké přilákat zájezdy japonských turistů v situaci, kdy mělo muzeum nedostatek informací v angličtině, nemluvě o japonštině a jiných jazycích. Navíc zdůraznila, že problémem byl již samotný přístup k návštěvníkům. Zaměstnávání penzistů, kteří většinou nehovořili cizími jazyky a nesnažili se vyjít návštěvníkům vstříc, situaci ještě více vyostřovalo. Se současnými omezenými zdroji je však pro muzea jedinou alternativou zaměstnávání studentů.
Již tak plamennou diskuzi ještě dále rozdmýchala otázka, kdo a jak by měl muzea propagovat. Zatímco někteří účastníci byli názoru, že marketingové aktivity nejsou v kompetencích muzeí, jiní tvrdili, že pokud se muzea nechopí iniciativy, zůstane situace bezútěšná. Z diskuze, která se řídila hlasem rozumu, vyplynula pro muzea nutnost spolupracovat při nabízení komplexu služeb návštěvníkům měst s městskými úředníky a produkty na trhu nabízet spolu se sportovními a dalšími aktivitami, které jsou v daném městě turistům k dispozici.
Na obdobně smutné notě pokračoval další z účastníků, který prohlásil, že základní problém muzeí nespočívá v marketingu. Turisty podle jeho názoru jednoduše nezajímají oblasti mimo hlavní turistická centra v Praze, Českém Krumlově a na Karlštejně.
Na závěr dne byla jasná jedna věc, a sice že česká muzea se musejí nejprve shodnout na tom, jaké problémy je opravdu tíží, než se budou moci pustit do jejich řešení.
Kip Bauersfeld