MMR ČR podporuje růst konkurenceschopnosti domácího cestovního ruchu v regionech i jeho udržitelnost

Mají-li být české regiony úspěšné, je potřeba, aby jejich nabídka byla pro návštěvníky dostatečně atraktivní, což vedle investic do kvalitní infrastruktury a lidských zdrojů lze docílit pouze investicemi do neustálého zvyšování kvality poskytovaných služeb.

Dlouhodobě promyšlená podpora rozvoje cestovního ruchu je velmi důležitá, neboť si návštěvník díky sílící konkurenci domácích a zahraničních destinací, dostupnosti moderních technologií a zvyšování životní úrovně může vybírat z pestré nabídky služeb.

Nekvalitně poskytnutá služba či nepříjemný zážitek návštěvníka tak může vést ke ztrátě image destinace a snížení celkových přínosů z cestovního ruchu.

Základem jsou kvalitní služby

Český systém kvality služeb (ČSKS) se jako nástroj podpory cestovního ruchu v České republice zaměřuje nejen na poznávání potřeb zákazníka a neustálé zlepšování kvality služeb poskytovatelů, ale usiluje také o trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Stabilizace a růstu návštěvnosti v jednotlivých destinacích se může docílit především vzájemnou spoluprácí mezi poskytovateli služeb. Jejich součinnost při poskytování různorodých a kvalitních služeb vede k pestrosti nabídky a zároveň jsou vytvářeny podmínky pro spokojeného a vracejícího se zákazníka.

ČSKS je primárně určen pro malé a střední podnikatele působící v oblasti cestovního ruchu, avšak je vyhledáván také velkými hráči na trhu a podporován destinačními managementy. Značku Q používají a znají v různých obměnách téměř všechny členské země Evropské unie. Certifikace systémem Q podporuje navazování kontaktů a spolupráci s partnery. Systém umožňuje široké zapojení a zviditelnění se na trhu nejrůznějším subjektům od klasických poskytovatelů služeb cestovního ruchu jako jsou turistická informační centra, hrady, zámky, cestovní kanceláře a agentury, ubytovací a stravovací zařízení až po subjekty zajišťující a nabízející takové služby jako např. auto-moto sport, koupaliště, sportovní rybolov a jiné.

Dnešní návštěvníci destinací se stále více zamýšlejí nad kvalitou a úrovní poskytovaných služeb, která je pro ně důležitá a sehrává výraznou roli v jejich dalším rozhodovacím procesu, kde stráví svoji příští dovolenou či volný čas. Ministerstvo pro místní rozvoj usiluje v tomto směru o to, aby se právě Český systém kvality služeb stal hlavním nástrojem při volbě a výběru klienta konkrétní destinace, zařízení či služby.

Podpora udržitelného turismu

V oblasti podpory udržitelného cestovního ruchu dosáhla Česká republika významného milníku. Stala se předsednickou zemí Karpatské úmluvy a při této příležitosti byla uspořádána odborná konference v Mikulově.

Čtvrté zasedání Konference smluvních stran Karpatské úmluvy proběhlo ve dnech 23.–26. září 2014. Během zasedání se sedm států (Slovensko, Polsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Srbsko a Ukrajina) shodlo na tom, že vzhledem k cenné krajině a potenciálu Karpat je potřeba zajistit udržitelný rozvoj cestovního ruchu. V České republice je pod Karpatskou úmluvou zahrnuto cca 10 % území státu – horská pásma vnějších Západních Karpat.

Konference v Mikulově potvrdila, že i během předsednictví České republiky v letech 2014 až 2017 zůstane udržitelný cestovní ruch Karpat v centru zájmu.

Na jednání byl schválen Protokol o udržitelné nákladní a osobní dopravě, jehož gestorem je Ministerstvo dopravy, a další strategické dokumenty zaměřené na změnu klimatu v regionu, obhospodařování lesů a implementaci Strategie udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Cílem je rozšířit povědomí o karpatském regionu tak, aby mohla posílit místní ekonomika při rozvoji služeb cestovního ruchu a přírodní hodnoty a kulturní dědictví karpatského regionu zůstaly ochráněny.

Zástupci dotčených resortů přijali Ministerskou deklaraci o kulturním dědictví Karpat, která povede ke konkrétním výsledkům kulturní politiky při ochraně a zhodnocení potenciálu kulturního dědictví karpatského regionu a zároveň při naplňování Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat.

Mikulovskou konferencí zahájila Česká republika tříleté předsednictví v Karpatské úmluvě pro léta 2014–2017, během něhož se očekává prohloubení spolupráce všech dotčených resortů na národní úrovni a užší spolupráce krajské a místní samosprávy při vyjednávání vyššího zohlednění specifik karpatského regionu v zájmu zvýšení efektivity fungování Karpatské úmluvy.