Vlčí bob ničí Krkonoše: proč byste ho měli trhat, ne obdivovat?
30. 6. 2025
[author_box show_title="false"]
Číst více
Jsou věci, o kterých se nemluví. A to i v případě, že je každý potřebuje. Zářným příkladem mohou být toalety, které předmětem společenské konverzace příliš často nebývají. A to přesto, že by si to mnohé z nich opravdu zasloužily.
Proč o tom píši právě zde, v úvodníku časopisu věnovaného turismu? To je prosté. Předně souhlasím s tím, že podle úrovně veřejných toalet se dá hodnotit kultura daného národa. V této souvislosti bohužel musím konstatovat, že my si v tomto mezinárodním srovnání podle mne stále nevedeme úplně nejlépe. A druhým důvodem pro tyto řádky je skutečnost, že toalety jsou veledůležitou součástí infrastruktury cestovního ruchu a podstatnou částí mozaiky hotelového či restauračního vybavení. Stačí si třeba uvědomit, kam zamíří kroky poloviny turistů, kteří po několikahodinové cestě autobusem vystoupí v cílové destinaci.
Toalety jsou tak často místem, které vytváří první dojem z navštíveného místa. Že jsou takové, které šokují, není sporu. Naštěstí přibývá těch, které genia loci ještě umocní. A právě na takové upozorňuje anketa International Toilet Tourism Award, o které si můžete přečíst také v naší hlavní tematické rubrice. Do dosavadních dvou ročníků soutěže se zatím neprobojoval žádný český zástupce, ale není jistě všem dnům konec.
Na druhou stranu by se to asi s tím pokrokem na toaletách nemělo přehánět, respektive vždy je třeba přemýšlet nad možnými riziky. To poměrně výmluvně dokládá i nedávná příhoda z holandského Lemmeru, které jsem byl svědkem. K žlábku u zdi na veřejných toaletách tam přistoupili dva společensky poněkud unavení Holanďani. Po chvíli jeden odtrhl zrak od kachliček před sebou a mírně se ohlédl přes pravé rameno, neboť jeho pozornost zaujala běžící televize na boční zdi. „Televize na záchodech?!“ pravil vyjeveně a otočil se na svého souseda po pravici. Bohužel celý…
