O ministerstvu pro místní rozvoj se v loňském roce nebývale často hovořilo ve spojitosti s cestovním ruchem a jeho podporou. Bylo tomu tak i (či možná především) díky osobě tehdejšího ministra Ing. Jiřího Paroubka, který si dokázal získat sympatie řady podnikatelů působících v tomto oboru. Byl zřejmě prvním ministrem, o kterém touroperátoři i mnozí hoteliéři mluvili jako o „svém ministrovi“. Podaří se totéž novému ministru Ing. Radko Martínkovi? Napovědět by mohly jeho odpovědi na naše zvídavé otázky…
Pane ministře, jak velký důraz budete ve své činnosti klást na cestovní ruch?
Cestovní ruch je významnou součástí regionálního rozvoje. Pro některé regiony, zejména pro ty postižené, je řešením ekonomických i sociálních problémů. Proto je nezbytná jeho podpora. Je nutné posílit propagaci a aktivity České republiky právě na regionální úrovni.
Připravujeme strategii rozvoje cestovního ruchu na další období. V budoucnu se chceme soustředit zejména na zlepšení informovanosti o možnostech trávení dovolené v ČR a vytvořit motivační nástroje pro naše občany k tomu, aby dovolenou v naší republice trávili. Mezi hlavními cíli Ministerstva pro místní rozvoj ČR jsou a budou zvýšení počtu turistů přijíždějících do České republiky, růst příjmů z cestovního ruchu, prodlužování pobytu turistů na území ČR, zvyšování výdajů turistů a výrazná podpora také domácího cestovního ruchu. Rozhodli jsme se klást ještě větší důraz na oborovost; tedy na propagaci jednotlivých odvětví cestovního ruchu.
Co z oblasti cestovního ruchu považujete z hlediska ministerstva za nejdůležitější? Na co se hodláte zaměřit?
Jednou z nejdůležitějších oblastí sekce cestovního ruchu je prosazení návrhu novely zákona č. 159/1999 Sb. Příprava tohoto zákona byla v současné době dokončena a cílem je schválení této novely ještě do konce volebního období. Návrh je předkládán jako „minimální“ novela, bude se tedy soustředit pouze na provedení nutných změn z hlediska evropského práva a ochrany spotřebitele. Další důležitou oblastí je jasné vymezení kompetencí jednotlivých subjektů státní správy a možností státu pozitivně ovlivňovat vývoj cestovního ruchu v ČR v připravované Koncepci státní podpory CR na roky 2007 – 2013.
Dále jsme se zaměřili na splnění následujících úkolů:
• připravit návrh Operačního programu Cestovní ruch na roky 2007-2013;
• připravit návrh Státního programu podpory ces-tovního ruchu na roky 2007-2013;
• zabezpečit přípravu nové rajonizace cestovního ruchu v ČR;
• připravit Státní program podpory cestovního ruchu na rok 2006;
• dokončit 2. výzvu k předkládání projektů v pod-opatření 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu a v podopatření 4.2.1 Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu (individuální projekty) Společného regionálního operačního programu;
• předložit MPSV návrhy 4 systémových projektů a 1 grantového schématu v rámci Opatření 4.2 Specifické vzdělávání Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů;
• zabezpečit ve vazbě na projekt Evropského portálu cestovního ruchu tvorbu celostátního informačního systému cestovního ruchu ČR.
Kde vy osobně vidíte budoucnost českého cestovního ruchu? Jaké má před sebou příležitosti a hrozby?
Budoucnost cestovního ruchu v ČR spočívá zejména v kongresové a incentivní turistice, lázeňských pobytech a městské turistice, zejména jako cíli tzv. druhé dovolené. Z hlediska počtu turistů budou doplňkovou roli stále více hrát specializované formy turistiky (agro, cyklo, golfová atp.).
Hlavní hrozbu vidím v nedocenění role státu v motivaci turistů k návštěvě a propagaci země.
Úředníkům vašeho ministerstva zástupci profesních svazů v minulosti vytýkali, že s nimi nedostatečně komunikují při přípravě legisla-tivních norem upravujících oblast cestovního ruchu…
Komunikaci s profesními svazy přikládáme velký význam. Veškeré legislativní návrhy jsou s profes-ními svazy podrobně konzultovány. Návrhy jsou jim předkládány jak v rámci připomínkového řízení, tak i na jejich vyžádání, samozřejmostí je i možnost osobního jednání přímo na ministerstvu. Zaměstnanci ministerstva se dále na pozvání účastní členských setkání a odborných konferencí profesních svazů, kde podávají informace k aktuální problematice. V některých případech byly uzavřeny i smlouvy o spolupráci, jako např. dohoda o zásadách spolupráce mezi MMR a SOCR. Zástupci profesních svazů jsou členy např. pracovní skupiny ke Koncepci cestovního ruchu a jednotlivé kroky přípravy Koncepce budou průběžně publikovány k veřejné diskusi.
„Folklorem“ se staly výměny pracovníků sekce cestovního ruchu. Chystáte i vy nějaké personální zemětřesení? Nebo jste s fungováním sekce spokojen?
V této chvíli neuvažuji o žádných personálních změnách. Nutno však podotknout, že vždy jsou jisté rezervy ve zkvalitňování práce, a tedy i v sekci cestovního ruchu je co vylepšovat. O to se budeme snažit.
Jiří Paroubek se coby ministr zasazoval o zachování pětiprocentní sazby DPH na ubytovací služby. Činí tak i v roli premiéra. Jaký máte na tuto otázku názor vy? Budete v boji za sníženou sazbu pokračovat? Je podle vás při současné konstelaci politické scény zachování pětiprocentní sazby reálné?
S panem premiérem souhlasím, pro rozvoj cestovního ruchu je to velmi potřebné. Věřím, že moji kolegové ve vládě pochopí, že cestovní ruch je výrazným zdrojem příjmů České republiky a zvýšení DPH by znamenalo problémy. Doufám, že zachování pětiprocentní sazby reálné je.
Podle podnikatelů zabývajících se incomingem je na počtu příjezdů ze zahraničí znát, že letos v portfoliu zahraničních propagačních aktivit České republiky chybí televizní spoty na CNN, Eurosportu a dalších televizních stanicích. Máte v plánu aktivní cestovní ruch tímto způsobem podpořit?
Podle dosud dostupných údajů se příjezdový cestovní ruch ČR v letošním roce vyvíjí i nadále pozitivně. Televizní reklamní kampaně v zahraničí mívají účinek nejen daný rok, kdy se realizují, ale bývají podnětem pro plánování cest i na další 2-3 roky. Letos se CzechTourism ve svých propagačních aktivitách cíleně zaměřil více na sousední země – Polsko a Rakousko. Reklamní kampaně v těchto zemích se skládají z TV kampaně, billboardů nebo citylightů a inzertních ploch v tisku. V příštích letech bychom rádi pokračovali v propagování ČR pomocí dalších reklamních kampaní.
Poměrně důležitou roli hraje MMR při rozdělování prostředků z Evropských strukturálních fondů. Některé projekty již byly touto cestou podpořeny, jiné se o podporu teprve ucházejí. Někteří předkladatelé projektů se již s ministerstvem podělili o zkušenosti s fungováním celého systému dotací. S jakými připomínkami jste se setkali?
Hlavní připomínkou, s kterou se setkáváme, je nedostatek finančních prostředků na podporu regionální infrastruktury a služeb cestovního ruchu vzhledem k množství a kvalitě předložených projektů, dále absence reálné podpory pro středně velké projekty infrastruktury cestovního ruchu s rozpočtovými náklady 10 – 100 mil. korun a příliš velká různorodost podporovaných aktivit v rámci jednotlivých podopatření Společného regionálního operačního programu v oblasti cestovního ruchu, což stěžuje vzájemné porovnávání velmi různorodých projektů.
Jak bude ministerstvo na připomínky k financování projektů ze strukturálních fondů reagovat?
Systém financování je nastaven tak, aby vyhovoval podmínkám a požadavkům Evropské unie. Musí také splňovat podmínky dané vnitřní legislativou, to znamená českým zákonům o rozpočtových pravidlech atd. Objeví-li se připomínky k filozofii čerpání z Evropských fondů, může na ně ministerstvo reagovat v tom smyslu, v jakém má možnost nastavená pravidla přizpůsobovat. Záměrem a cílem každého členského státu je samozřejmě vyčerpat co nejvíce prostředků v co nejkratším časovém sledu, a především dodržet pravidlo N+2, což znamená peníze určené na rok 2004 musí být vyčerpány do konce roku 2006. Zároveň je ovšem nutné si uvědomit, že platby z Evropské komise jsou uvolněny až po velmi důkladné kontrole, která zahrnuje ubezpečení, že jsou tyto prostředky vynaloženy dle podmínek programu.
Petr Manuel Ulrych
www.mmr.cz