|
Agentura MADI ve spolupráci s Asociací cestovních kanceláří České republiky uspořádala během veletrhu MADI Travel Market seminář, jehož účastníci (akce patřila mezi nejhojněji navštívené) získali díky odborníkům z Ministerstva pro místní rozvoj ČR přehled o možnostech spolufinancování projektů v oblasti cestovního ruchu z fondů EU v letech 2007 – 2013.
Jako první vystoupila Mgr. Jarmila Bartuňková z odboru publicity a administrativní kapacity NSRR, která všechny příspěvky zasadila do obecného rámce. Přítomní se od ní např. dozvěděli, že v tomto plánovacím období je pro ČR v rámci evropské politiky Hospodářské a sociální soudržnosti ve Strukturálních fondech a Fondu soudržnosti připraveno celkem 752,7 mld. Kč. Bartuňková stručně představila 24 operačních programů, které jsou pro ČR předloženy, a uvedla, kolik je na který alokováno peněz. Pozitivní byla informace, že ČR dohnala zpoždění ve vyjednávání o podpoře z EU. Podle Bartuňkové se dá rovněž předpokládat, že téměř všechny prostředky určené pro ČR se podaří vyčerpat. Pokud jde o další harmonogram v této oblasti, měly by být do konce tohoto roku všechny operační programy schváleny Evropskou komisí a na počátku roku 2008 by u všech mělo dojít k hromadnému vyhlašování výzev a přijímání žádostí. Dále se Bartuňková věnovala možnostem podpory projektů v cestovním ruchu. Řeč tedy byla o Integrovaném operačním programu, Regionálních operačních programech a programu rozvoje venkova. Účastníci vyslechli, jaké projekty budou z těchto programů podporovány, kdo budou příjemci podpory atd. Získali též přehled, kde získají další podrobné informace.
Problematice „public private partnership“, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, se poté věnoval Dr. Jaroslav Král, vedoucí odboru veřejného investování MMR. Upozornil, že na rozdíl třeba od veřejných zakázek, na které lze použít „prefabrikované“ smlouvy, jde v případě PPP projektů o složitou oblast, neb každý projekt je „šit na míru“. V principu jde o soukromé investice ve veřejném zájmu, jejichž výsledkem jsou komplexní projekty zaměřené na zajištění financování, výstavby, obnovy, správy či údržby veřejné infrastruktury nebo poskytování veřejné služby. Často je tato forma užívána pro realizaci infrastrukturních projektů, zejména v odvětvích dopravy, zdravotnictví, školství a národní bezpečnosti a rovněž v oblastech inovací, výzkumu a vývoje. V oblasti cestovního ruchu může jít například o spolupráci, kdy podnikatel na pozemcích obce vybuduje a následně i provozuje chybějící článek turistické infrastruktury. Výhodou PPP projektů je podle Krále jejich komplexnost, která obě zainteresované strany nutí zvažovat veškeré souvislosti. Důležitý je při uzavírání takových projektů princip „value for money“, tedy jejich výhodnost. Ve vztahu k operačním programům s sebou nicméně PPP projekty nesou určitou nevýhodu, neboť operační programy jsou určeny hlavně na počáteční investice a neumožňují financování provozních nákladů.
|
Bc. Margit Beníčková z odboru cestovního ruchu MMR ve svém příspěvku navázala na Mgr. Bartuňkovou. Nejprve připomněla strategickou vizi Koncepce státní politiky cestovního ruchu (Destinace Česká republika – jednička v srdci Evropy). K naplnění této vize je podle ní třeba spolupráce všech dotčených subjektů, role MMR by přitom měla být hlavně koordinační. Detailněji se pak Beníčková věnovala Integrovanému operačnímu programu a hlavně jeho prioritní ose č. 4 (Národní podpora rozvoje cestovního ruchu). Představila jeho cíle, podporované aktivity a alokované prostředky. Podobně hovořila i o Regionálních operačních programech, které jsou v gesci Regionálních rad. Účastníci semináře se mohli stručně seznámit s programy pro jednotlivé regiony soudržnosti (NUTS II) a jejich oblastmi podpory. V závěru příspěvku se pak Beníčková zaobírala dalšími možnostmi podpory cestovního ruchu ze strukturálních fondů, takže mluvila o tematických operačních programech v gesci ministerstev školství či práce a sociálních věcí, stejně jako o operačních programech přeshraniční spolupráce, z nichž budou podporovány projekty, na kterých participují kromě tuzemských partnerů z příhraničních regionů také subjekty z Bavorska, Polska, Rakouska, Slovenska či Saska.
Posledním řečníkem semináře byl Ing. Vladimír Šourek z Odboru regionální přeshraniční spolupráce MMR. Ten mj. informoval, že v letech 2007 – 2013 je na projekty přeshraniční spolupráce určeno 351,6 mil. eur a že pětice příslušných operačních programů bude reflektovat priority stanovené Národním strategickým referenčním rámcem. Dále přinesl přehled rozdělení finančních prostředků do prioritních os jednotlivých operačních programů, stručně shrnul principy kofinancování projektů z těchto programů, vyjmenoval potřebnou dokumentaci a představil organizační zabezpečení v této oblasti. Přítomní se samozřejmě také dozvěděli, jak probíhá příjem a hodnocení projektů apod.
Text a foto: -pmu-