S pražským radním pro kulturu, volný čas, památky, cestovní ruch, výstavnictví a kongresovou turistiku Ing. Milanem Richterem jsme hovořili o některých významných projektech, které by mohly oživit stagnující cestovní ruch na území hlavního města. Řeč byla nejen o olympiádě, ale také o úsilí magistrátu získat pro metropoli Muchovu Slovanskou epopej či o projektu rekreačního areálu zahrnujícího Trojský zámek, Botanickou zahradu, ZOO a Stromovku.
 Kdo je Ing. Milan Richter (31) |
Vaše jméno se v poslední době v médiích objevuje především v souvislosti s výstavbou stadionu Slavie v Edenu, probleskly zprávy o vašem jednání s divadelníky nespokojenými s rozdělováním grantů na kulturu v Praze, ale o cestovním ruchu se příliš nepsalo. Jakou vy osobně přikládáte důležitost cestovnímu ruchu ve své činnosti?
Cestovní ruch je pro Prahu samozřejmě zásadní otázkou. A myslím si, že témat, které se této oblasti nepřímo dotýkají, komunikuji relativně hodně. Ať už je to stadion Slavie, který by měl být koncipován na významná mezinárodní utkání, kontroverzní projekt okruhu pro závody Formule 1 či další projekty. Jedním z mých hlavních cílů v cestovním ruchu je vybudování zábavního centra, které by vzniklo spojením zoologické zahrady, botanické zahrady a Trojského zámku s napojením na Stromovku a Výstaviště. Tento projekt by byl významný nejen z pohledu incomingu, ale také domácí turistiky. A je potřeba si uvědomit, že po Pražském hradě je zoologická zahrada druhou nejnavštěvovanější lokalitou hlavního města.
Přehlédnout nelze ani naše aktivity na poli informačním. V rámci Pražské informační služby se snažíme budovat další turistická informační centra, kde turisté naleznou veškeré informace o kulturním dění v metropoli, mohou si zakoupit Pražskou kartu opravňující je ke vstupům do muzeí a na kulturní představení a získají množství užitečných informací. Nový informační stánek plánujeme zřídit na Letišti Praha, další by se měl objevit také na Hlavním nádraží, abychom podchytili všechny uzly, kterými turisté do Prahy proudí. Samozřejmě na cestovní ruch mají pozitivní vliv i památky, takže mojí další kompetencí je rekonstrukce památek. To všechno vlastně přitahuje pozornost do Prahy.
Podle předběžných údajů za loňský rok se zdá, že Praha po dlouhé době zaznamenala mírný pokles v počtu příjezdů zahraničních turistů. Je podle vás už cestovní ruch v Praze za zenitem, nebo šlo o náhodné zakolísání?
V rámci Evropy je na tom Praha velice dobře, mírnou stagnaci v počtu příjezdů ovšem vidíme. Na to já říkám jednoduchou věc: s Pražským hradem dlouhodobě nevystačíme, musíme turistům nabídnout další zajímavosti. A to je například spojení ZOO, Botanické zahrady a Trojského zámku, protože tam jsou turisté schopní nalézt v podstatě všechno. Areál by měl sloužit pro více než jednodenní návštěvu, aby lidé mohli zůstat dva tři dny, ubytovat se a mohli se vzdělat v rámci ZOO nebo botanické zahrady a viděli významnou památku, jako je Trojský zámek. V Trojském zámku sídlí galerie, takže prostor je i pro umění. Myslím si, že takovýto mix může v Praze pozdvihnout cestovní ruch. Projekt je zatím pouze v ideové podobě. Máme jmenovanou odbornou komisi, která na něm pracuje. Klíčové v tento moment je dostat do Tróje dopravu. Mojí snahou je vybudovat komunikaci, která by vedla podél připravovaného protipovodňového valu u Vltavy. Tím by se také ulevilo starousedlíkům obtěžovaným současným dopravním řešením.
Rád bych na tomto místě s dovolením reagoval na určité spekulace, které se kolem tohoto projektu vyrojily. Tedy že půjde o jakýsi lunapark. Na to rozhodně odpovídám: Ne, Mickey Mouse ve Stromovce nepotkáte! Chceme z této oblasti vytvořit velmi decentní centrum a ne kýč. Stejně tak není pravda, že by Stromovka měla být zatížena automobilovou dopravou. Uvažujeme o rekonstrukci parku a jeho napojení na stezky pro chodce, cyklisty a bruslaře. Ve Stromovce by také mohla vzniknout zahradní restaurace. Zkrátka – usilujeme o maximální zkvalitnění lokality. Časově to vidím tak, že do konce letošního roku by měla být připravena studie a do roku 2010 by měl být projekt realizován.
Vrátím-li se ještě k onomu poklesu příjezdů do Prahy, nejde také o otázku marketingu? Jak hodnotíte způsob, jakým se město v minulosti prezentovalo a kudy se budou ubírat marketingové aktivity města v budoucnu? Považujete za dostatečné oněch 40 milionů korun, které Praha ročně vynakládá na cestovní ruch?
Spíše než o celkovou sumu jde o účelné vynakládání finančních prostředků. Myslím si, že mnohé z kroků, které byly podniknuty, byly dobré. Například televizní spoty na CNN. To je věc, kterou turisté vnímají a kterou se možná ještě někdy vydáme. Naší snahou je Prahu maximálně otevřít návštěvníkům. K tomu by měl přispět například uvažovaný Den Prahy. Mělo by jít o každoroční tradiční akci, během které by byla otevřena veškerá muzea, ministerstva, magistrát a další instituce. Lidé by mohli přijít a podívat se. Kultura by se dostala do ulic, což je také významné. Je třeba, abychom vytvořili určitou tradici, která bude k Praze patřit a kvůli které bude stát za to město navštívit. Využít bychom měli také různých výročí. Letos slavíme 650. výročí Karlova mostu, na které by se mohl vázat Den mostů v Praze. Takovéto akce přitahují pozornost. A když je jim dána správná medializace v zahraničí, město získá punc něčeho nového a zajímavého. Cesta samozřejmě vede i přes propagaci v zahraničí, tedy přes televizní či billboardové kampaně, případně přes veletrhy, kterých se pravidelně účastníme. Zkrátka k Praze přistupujeme jako ke klasickému marketingovému produktu. Máme-li jej prodat, musíme zvolit vhodný mix nástrojů, aby efektivita vynaložených zdrojů byla co nejvyšší.
Často se nyní mluví o možné kandidatuře Prahy na pořádání olympijských her. Jste příznivcem olympiády v Praze nebo ne?
Jsem příznivcem této myšlenky. Ovšem je ještě třeba pečlivě prostudovat veškeré materiály, které k rozhodování o kandidatuře máme. Každopádně si musíme všichni uvědomit, že případná olympiáda nebude jen otázkou Prahy, ale celé republiky. Vezměte si, že běžné dojezdy v jiných městech v rámci olympiády byly hodinu a půl. To odpovídá případné cestě pendolinem do Brna nebo autobusem po dálnici do Liberce. Myslím si, že olympiáda bude mít pro Prahu, resp. celou zemi pozitivní přínos. Přitáhneme pozornost celého světa. A do města přijedou stovky tisíc turistů, kteří budou muset někde bydlet, někde jíst či utrácet své peníze. A navíc ruku v ruce s olympiádou musí jít výstavba a vybavení jednotlivých areálů a sportovišť, tedy technická infrastruktura, která nám zůstane i po skončení her.
Náklady na olympiádu se ovšem odhadují na 132 miliard korun. Myslíte si, že efekty by tuto částku převýšily?
Přiznám se, že jsem ještě detailně neprostudoval všechny studie, ale doufám, že výsledný efekt by tyto náklady převýšil. Kromě toho si myslím, že jsme přeci hrdé město, hrdý národ. Tak proč bychom neměli usilovat o tak prestižní soutěž, když ostatní země a města o to usilují? Obavy jsou zbytečné.
Podívejme se do oblasti kultury. Při vítání milionté návštěvnice Muchova muzea jste se zmínil o tom, že bude město usilovat o získání Slovanské epopeje. Jak moc je reálné, že by vaše snaha byla korunována úspěchem?
Závěť pana Muchy hovoří jasně – jeho dílo patří hlavnímu městu a on si přál, aby zde bylo vystaveno. Slovanská epopej je v tuto chvíli v Moravském Krumlově a naše snaha je dostát té poslední vůli. Jedno z vytypovaných míst je holešovické Výstaviště, kde by měl vzniknout speciální pavilon Slovanské epopeje. Mně osobně tento projekt přišel dosti zajímavý, protože pracuje s různými úrovněmi, ze kterých by bylo možno plátna sledovat. Na druhé straně jsem ale zaznamenal také výtky dědiců pana Muchy, kteří s tímto návrhem ne úplně souhlasí. Myslím, že cesta povede přes otevřený dialog – chci se s nimi sejít a debatovat o tom. Jenom pro vaši představu – ten pavilon by měl nákladově stát zhruba 150 milionů korun a hlavní město je ochotno do něj ty peníze investovat. Jako potenciální místo pro instalaci Epopeje vstoupil do hry také památník na Vítkově. Ovšem výstavba na Výstavišti je již v takovém stadiu rozpracovanosti, že bych se jí nerad vzdával. Realizace by se tím posunula o další roky, což nechceme. Takže budeme hledat vhodný kompromis.
Praha dosud neměla jasnou koncepci cestovního ruchu. Dočká se jí podle vás?
Pevně v to věřím, neboť na tomto materiálu právě usilovně pracujeme. Zatím se zabýváme tezemi, tedy „základními stavebními kameny“. Konkrétnější obrysy by měla koncepce dostat do půl roku, aby mohla být projednána orgány města a také připomínkována zástupci odborné veřejnosti.
-pmu-