MICE přináší Praze až 200 milionů

Když se hovoří o přínosech kongresového turismu, obvykle padne zmínka o tom, že kongresový účastník u nás utratí třikrát víc než běžný turista. Ovšem platí to stále? A kolik peněz získává hlavní město z kongresových akcí, které se na jeho území konají? Odpovědi na tyto a další otázky přinesla studie, kterou pro účely Prague Conven­tion Bureau zpracovala společnost KPMG. Její výsledky byly představeny mj. na zářijové COTakhle snídani.

Studie vyšla z premisy, že pozitivní ekonomický dopad kongresů pro město spočívá zejména v daňových příjmech ze spotřeby různých typů zboží a služeb, která je realizována účastníky kongresových akcí. Tato spotřeba následně generuje multiplikační efekt, který vytěžuje dodavatelsko-odběratelské vztahy a znásobuje ekonomický dopad. Multiplikační efekt je významný zejména u zahraničních hostů, kteří by v případě neúčasti na kongresu realizovali svoji spotřebu v jiné zemi. Mezi významné oblasti této spotřeby patří doprava, ubytování, stravování, pronájmy kongresových prostor a další. Tyto ekonomické dopady se KPMG pokusila ve své studii vyčíslit. Vedle toho mají kongresové akce ve městě i nepřímé ekonomické dopady (rozvoj turismu, export, obchodní vztahy) a také sociální a společenské přínosy (v oblasti prezentace, marketingu, prestiže, inovací, vědy apod.), které se vyčíslují velmi obtížně.

Analytici KPMG se museli při vypracovávání analýzy vypořádat s jedním zásadním problémem, a sice s nedostatkem relevantních statistických dat. Neexistuje totiž instituce, která by systematicky a dlouhodobě zpracovávala veškerá data týkající se kongresového průmyslu v České republice a v Praze. Pro zajímavost – šetření, které v roce 2012 iniciovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, ukázalo, že se v Praze před pěti lety konalo 32 757 MICE akcí uvedených provozovateli konferenčních prostor.

O významu MICE pro Prahu se hovořilo i na zářijové COTakhle snídani

Český statistický úřad z tohoto počtu ve svých statistikách zachytil 14 procent, Prague Convention Bureau dokonce jen 6,6 procenta. Dodejme, že do tohoto počtu byly zahrnuty jak klasické kongresové akce (kongresy, konference, incentivní akce a veletrhy), tak ostatní MICE akce (tedy akce kulturní, společenské a sportovní).

Tab. 1: SWOT analýza Prahy coby kongresové destinace

Zdroj: KPMG

Pro účely aktuální studie bylo tedy potřeba zpracovat data z různých zdrojů – použity byly statistiky Českého statistického úřadu, společnosti STEM/MARK, databáze TLT Benchmark, zkušenosti a databáze KPMG, agentury CzechTour­ism, Eurostatu a asociace ICCA. Základním zdrojem vstupních dat pak byly výsledky zmiňovaného Plošného statistického sčítání kongresového a incentivního turismu, které za rok 2012 realizovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Pro účely analýzy, resp. pro výpočet přínosů kongresového průmyslu v roce 2016 byla tato data doplněna o expertní odhady a rovněž validována s ohledem na trend vývoje oboru.

Celkové dopady kongresového průmyslu v Praze za rok 2016

Pro vyčíslení celkových dopadů kongresového průmyslu byl použit multiplikační model KPMG ČR. Z něj vyplývá, že celková spotřeba generovaná kongresovým průmyslem v Praze je asi 11–13 mld. korun. Tržby v multiplikaci pak dosahují dvojnásobku, tedy 22–26 mld. Kč. Pří­nosy pro veřejné rozpočty představují asi pětinu z tržeb v multiplikaci a dosahují asi 4,4–5,2 mld. Kč. Na základě stávajícího systému rozpočtového určení daní lze pak odvodit i výši celkových příjmů, které z kongresového průmyslu získá přímo hlavní město – jedná se asi o 170–200 mil. Kč.

Podíl kongresového turismu

Z uvedených dat je možné odvodit i výkonnost kongresového turismu, který je podmnožinou kongresového průmyslu. Kongresový turismus zahrnuje jak spotřebu realizovanou zahraničními účastníky akcí, tak spotřebu domácích (ale mimopražských) účastníků. Celková spotřeba kongresového turismu činí 7,3–8,7 mld. Kč, příjmy do veřejných rozpočtů 2,9–3,5 mld. Kč a příjmy pro rozpočet Prahy 115–138 mil. Kč.

Každý účastník přinese 1 117 Kč

Zmíněné výsledky je samozřejmě možné přepočítat na jednoho účastníka akce. Při průměrné útratě účastníka ve výši 2 083 Kč dosahují veřejné přínosy hodnoty 1 117 Kč. Je logické, že největší přínos mají zahraniční a mimopražští účastníci, jejichž průměrná útrata je asi 3 747 Kč a veřejný přínos 2 317 Kč na účastníka. Významnou část jejich výdajů totiž představují náklady na ubytování a doprovodný program.

Tab. 2: Dopady kongresových a ostatních akcí MICE v Praze za rok 2016

Zdroj: KPMG

Průměrně se kongresové akce v Praze účastní asi 135 lidí, z toho 13 je ze zahraničí. Tento relativně nízký počet zahraničních účastníků je podle autorů analýzy dán velkým počtem ostatních MICE akcí.

Analytici KPMG rovněž vyčíslili přínos kongresového průmyslu pro HDP hlavního města – jedná se o 0,9–1,1 procenta. Na cestovním ruchu, který HDP Prahy přináší 6–7 procent, se kongresový prů­mysl podílí 15 procenty.

Pokud jde o přínos k zaměstnanosti, kongresový průmysl generuje v Praze asi 5 470 plných pracovních úvazků, kongresový turismus pak dává práci 3 597 lidem. Cestovní ruch jako takový vytváří v hlavním městě asi 100 000 pracovních míst.

Doporučení

Společnost KPMG při zpracovávání analýzy nezůstala jen u rozboru aktuálního stavu, ale přidala i několik doporučení. Z těch, která jsou ovlivnitelná PCB, zmiňme zefektivnění komunikace mezi pražským magistrátem a aktéry kongresového průmyslu, hlubší integraci PCB, PCT a agentury CzechTourism, vylepšení marketingu a propagace kongresového průmyslu či zkvalitnění vlastních dat, jejich sběru a lepší interpretace. Vedle toho byla formulována i doporučení, která jsou ze strany PCB ovlivnitelná jen nepřímo. Sem patří zejména vytvoření dlouhodobé strategie kongresového průmyslu v Praze, modernizace KCP a zvýšení jeho kapacity, vybudování většího počtu kongresových center, která budou schopna pořádat velké kongresy, zlepšení sledování statistických dat kongresového průmyslu ČSÚ či snaha o dosažení stejného postavení a prestiže, které má v ČR například filmový průmysl.

V zájmu objektivity je třeba podotknout, že některá doporučení se již nezávisle na uvedené analýze realizují (modernizace a rozšíření KCP, výstavba dalších kongresových kapacit apod.), případně se situace v této oblasti díky přičinění za­interesovaných subjektů zlepšuje. To je i případ komunikace magistrátu s aktéry průmyslu MICE, která jde ruku v ruce i s finanční podporou PCB i organizátorů kongresů. „Jsme rádi, že Magistrát hl. m. Prahy již čtvrtým rokem podporuje svou grantovou politikou mezinárodní asociační kongresy, které přichází do Prahy. Zároveň jsem rád, že Praha přímo finančně podpoří v následujících třech letech činnost PCB částkou dosahující téměř 24 milionů korun,“ říká Roman Muška, ředitel Prague Convention Bureau.

V řadě oblastí (statistická data o MICE aj.) však neutěšený stav opravdu panuje a nezbývá než doufat, že i tato analýza pomůže k nápravě situace. Tu budeme i nadále průběžně sledovat…

(Článek čerpá z Analýzy kongresového průmyslu a jeho dopadů v Praze, kterou pro Prague Convention Bureau zpracovala společnost KPMG.)

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor časopisu COT a portálu iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz