Působení 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj (MMR ČR) pana Mgr. Ivo Hartmanna, MBA, v oblasti resortu cestovního ruchu je od jeho nástupu do funkce patrné. Nechejme pro tuto chvíli stranou pro cestovní ruch bolestivé téma – problematiku DPH u ubytovacích služeb (ostatně v době přípravy tohoto čísla se situace stále vyvíjí) a zaměřme se na priority a činnost MMR ČR v cestovním ruchu.
Jaký očekáváte vývoj v oblasti příjezdového cestovního ruchu v roce 2004?
Druhá polovina loňského roku přinesla povzbudivá čísla, podařilo se zastavit propad a příjezdový cestovní ruch opět začal nabírat dech. V letošním roce bychom chtěli nárůstu turistů ze zahraničí ještě výrazně pomoci. Navýšili jsme rozpočet naší příspěvkové organizaci, zabývající se propagací ČR, o 26 milionů korun. Zadali jsme kampaň na evropských satelitních televizích, na kterou ministerstvo vyčlenilo 30 milionů. Propagaci podpoříme i ze státního programu cestovního ruchu. Připravujeme masivní investiční podporu průmyslu cestovního ruchu, která v objemu prostředků i zaměření programů neměla v posledních 15 letech v České republice obdoby. Budeme pokračovat v projektu klasifikace hotelů, který jsme loni zahájili a od kterého si slibujeme lepší ochranu spotřebitelů i poctivých podnikatelů. To vše by mělo pomoci růstu příjezdové turistiky v letošním roce.
Nechme chvíli stranou propagaci v zahraničí, jaké priority budete z pozice ministerstva sledovat v nadcházejícím období?
Cestovní ruch nebyl v minulosti dostatečně chápán jako oblast, která potřebuje především marketingový přístup. Týká se to státu, ale i řady soukromých subjektů. Spoléhali jsme se na tradiční zákazníky, hodnotili statistiky. Neptali jsme se, co spotřebitel – turista, požaduje, jak je spokojen s nabídkou, jak by si ji přál rozšířit a zlepšit. Někde může zlepšení dosáhnout soukromý podnikatel, někde musí být aktivní stát a někde by měli spolupracovat podnikatelé i veřejný sektor. Dobrá znalost vývoje požadavků turistů – spotřebitelů je klíčová pro budoucnost a konkurenceschopnost celého odvětví. Ministerstvo proto bude zadávat marketingová šetření a poskytovat marketingové informace, které jdou nad rámec finančních možností jednotlivých podnikatelů. Taková aktivita má však smysl pouze tehdy, zapojí-li se do ní i představitelé podnikatelů v cestovním ruchu. Proto zřídíme poradní sbor, složený především z představitelů profesních sdružení, asociací a svazů. S profesionály v oboru chceme dosáhnout efektivního, marketingově orientovaného řízení investic ze státního rozpočtu a strukturálních fondů. Obrovský objem prostředků z evropských fondů musíme investovat podle požadavků a očekávání spotřebitelů, kterým budou složit a jejichž spokojenost představuje hlavní měřítko konečné úspěšnosti. Využití strukturálních fondů se nesmí stát byrokratickým přerozdělováním, ale investiční příležitostí – skutečným partnerstvím veřejného a soukromého sektoru. Proto prosazuji co největší zastoupení představitelů průmyslu cestovního ruchu v orgánech, zabývajících se monitorováním a úpravami programů.
Nedávno jste označil podporu domácího cestovního ruchu za jednu z priorit činnosti ministerstva, kolik těch priorit je?
Mé osobní priority jsou tři: marketingový přístup, chcete-li marketingové řízení veřejných investic v cestovním ruchu, domácí turistika a kongresová turistika. Ministerstvo pro místní rozvoj má samozřejmě širší záběr. Jsme odpovědni za legislativu a v této souvislosti nemohu nezmínit práci na novele zákona o některých aspektech podnikání v cestovním ruchu a přípravu věcného záměru zákona o cestovním ruchu. Ten by měl být poněkud komplexnější právní normou, řešící i klasifikaci hotelů. Úspěšně jsme rozvinuli mezinárodní spolupráci s ostatními resortními ministerstvy, pracujeme na odstranění překážek rozvoje cestovního ruchu. Zajišťujeme posilování výdajů na propagaci ČR jako bezpečné destinace cestovního ruchu v zahraničí, aby naši podnikatelé měli srovnatelnou podporu s okolními státy.
Ministerstvo zadalo průzkum na domácí turistiku, jaká zjištění přinesl?
Celosvětově tvoří domácí cestovní ruch čtyři pětiny příjmů, zatímco mezinárodní cestovní ruch zbývající část. V České republice se domácí cestovní ruch podílí na celkovém počtu turistů jednou polovinou, druhou tvoří zahraniční turisté. V roce 2002 dosáhly výdaje domácností na rekreace, kulturu a sport 85 miliard korun, tedy asi 10 % všech jejich výdajů. Zjistili jsme, že podnikatelé zaujímají nejmenší podíl ze všech segmentů rekreantů. V České republice jich tráví dovolenou pouze 27 %. Přitom se jedná o poměrně dobře ekonomicky situovanou skupinu obyvatel. Pouze třetina občanů tvrdí, že má Českou republiku dobře procestovanou, přičemž polovina lidí deklaruje, že víkendy a svátky se snaží prožít aktivně sportem, cestováním a jinými volnočasovými aktivitami. Tři čtvrtiny tohoto „aktivního segmentu“ přitom tvrdí, že za významnou motivaci pro cestování po ČR je touha poznávat nová místa. V aktivním segmentu si domácí a zahraniční dovolená nijak výrazně nekonkuruje, spíše se doplňuje. Domácí cestovní ruch je charakteristický svou sezonností. Drtivá většina lidí tráví domácí dovolenou v létě. Mimo hlavní sezonu Češi vytěžují ubytovací kapacity minimálně. Většině lidí chybí nabídka volnočasových aktivit pro případ špatného počasí. Řada z nich je nespokojená s celkovou šíří nabídky nad rámec běžných ubytovacích a stravovacích služeb. Výzkum poukazuje na téměř neexistující propagaci domácí turistiky, která by vyvažovala propagaci zahraničních destinací.
Co s tím ale může ministerstvo dělat? Počasí neovlivníte, Česká republika téměř proslula náklonností lidí k chataření a chalupaření, což řada jiných zemí nezná, hodně záleží na krajích a přirozených turistických centrech, jaký produkt nabídnout…
Především na tvorbu regionálních produktů se zaměří podpora destinačního managementu, o kterou jsme rozšířili státní program cestovního ruchu. Na tom se ministerstvo shodlo i s komisí pro cestovní ruch při asociaci krajů. Kraje podpoříme i příspěvkem na jejich účast na veletrzích cestovního ruchu Holiday World a Regiontour. Budeme podporovat i propagaci domácího cestovního ruchu, a to především ve dvou směrech. 1) Pokusíme se oslovit podnikatelský segment a zvýšit jeho podíl na domácím cestovním ruchu. Tím bychom dosáhli i zvýšení průměrných příjmů z domácí turistiky na osobu. 2) Pokusíme se stabilizovat domácí turistiku posílením „image domácí dovolené“ a zároveň se pokusíme motivovat k častějším krátkodobým dovoleným v mimosezoně. Domnívám se, že je neudržitelné, abychom propagovali ČR pouze v zahraničí a nijak nepodporovali „značku“ domácí dovolené doma vzhledem k podílu na trhu, jaký představuje. Konečně i investice ze strukturálních fondů by měly vyjít vstříc požadavkům českých a zahraničních turistů na kvalitu služeb a dostatečnou infrastrukturu.
Obraťme pozornost k Vaší další prioritě, kongresové turistice. V lednu navštívilo Českou republiku vrcholné vedení největší světové asociace podnikatelů působících v cestovním ruchu ASTA. ČR usiluje o pořádání kongresu ASTA v roce 2006 v Praze. Jak dopadla inspekční cesta a jaké jsou naše šance?
Inspekční cesta dopadla více než uspokojivě, nicméně vyhráno ještě není. Význam získání tohoto kongresu nespočívá pouze v jednorázových ekonomických přínosech. Pokud bychom kongres ASTA získali, projevilo by se to i v předpokládaném zvýšení příjezdové turistiky především ze Spojených států a Kanady. Představitelé ASTA byli upřímně nadšeni Českou republikou, myslím, že se jim dostalo i vřelého přijetí řady významných osobností, primátorem Prahy počínaje a předsedou vlády konče. Opakovaně jsme však z jejich úst slyšeli, že problém České republiky spočívá v tom, že o nás dlouho nebylo slyšet, že nejsme vnímáni jako typická kongresová destinace. Praha je bohužel až na 24. místě ve světě, přestože její potenciál pro kongresovou turistiku je obrovský. Další města jsou na tom ještě hůře, třebaže disponují dobrými podmínkami pro pořádání kongresů (Brno, Karlovy Vary). Se získáním lukrativních kongresů je sice spousta práce, ale stojí to za to.
Přínosy z kongresové turistiky doprovází příjemná skutečnost, že většina osob cestujících za obchodem nebo na kongres stráví část svého pobytu jako turisté na dovolené. Jde převážně o movitější klientelu, která v porovnání s běžným turistou utratí v ČR mnohem více peněz. Většinou bydlí v luxusních hotelích a stravuje se v dobrých restauracích, utratí také hodně na nákupech. Jak ale chcete Českou republiku posunout na čelnější místo v žebříčku úspěšnosti v získávání kongresů?
O velkých a významných mezinárodních kongresech se pečlivě rozhoduje dlouhou dobu dopředu. Na zkušenosti ASTA jsme měli možnost vidět, co znamená projít celým procesem kandidatury. Na počátku stojí identifikace příležitostí, pak zjištění kdo a na základě jakých kritérií o pořádání kongresu bude rozhodovat. Musíte poznat jeho požadavky a tomu přizpůsobit nabídku. Důležité je oslovit správné lidi, najít k nim cestu, získat jejich důvěru, mít připraveny odpovědi na jejich otázky, Často se očekává politická podpora, nebo alespoň deklarace zájmu hostitelské země. V případě ASTA jsme velmi účinně spolupracovali s velvyslanectvím USA, česko-americkou obchodní komorou a řadou českých ambasád v zemích, kde má ASTA pobočku. Madeleine Allbrightová pomohla videoposelstvím členům výboru ASTA. Celá akce vyžadovala pečlivou a koordinovanou spolupráci soukromého i veřejného sektoru. Do příprav se musely zapojit cestovní kanceláře, hoteliéři, kongresové centrum, národní letecký přepravce ČSA, hlavní město Praha i Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro představitele ASTA to byla základní podmínka. Jakkoliv ještě nemáme vyhráno, bez těchto kroků bychom neměli ani šanci na úspěch. Těchto zkušeností bychom měli využít pro získávání dalších velkých a významných kongresů.
Jakými konkrétními aktivitami toho chcete dosáhnout?
Na ministerstvu vzniká speciální útvar, který by se měl podporou kongresové turistiky zabývat. Půjde jak o analytickou činnost a informační servis, tak o určitou koordinaci lobbyingu státu v získávání významných kongresů do České republiky. Domnívám se, že tato oblast byla ze strany ministerstva dlouho zanedbávána, a to je třeba napravit. Kromě kongresu ASTA již MMR zahájilo jednání o pořádání kongresu WTO (World Travel Organization) v roce 2007, který trvá osm dní a účastní se ho tisíc delegátů. Zajímavá se jeví také možnost organizace kongresu velkých stavebních firem, které se o Českou republiku rovněž zajímají. Konkrétních kongresů, o jejichž získání do České republiky usilujeme, je pochopitelně více. Doposud však chyběl systematický přístup a koordinace těchto aktivit s představiteli veřejné i podnikatelské sféry. To se začíná měnit.
Pan náměstek Hartmann přijal funkci prezidenta Konference cestovního ruchu, jež se uskuteční 29. – 30. 3. v hotelu Olšanka v Praze. Proto není náhodou, že některá z výše zmíněných témat se promítnou hlouběji do programu konference, která si mimo jiné klade za cíl podat co nejucelenější informace o možnostech čerpání finančních prostředků z fondů EU.
-efr-