Máme se bát o ruskou klientelu?

Cestovní kanceláře zabývající se incomingem z Ruska začínají bít na poplach. ­Ruští turisté podle nich ztrácejí v důsledku devalvace rublu zájem o Česko. A situa­ci prý nepomáhají ani vyjádření některých našich politiků k dění na Krymu.

Podle Asociace cestovních kanceláří ČR je jedním z nejaktuálnějších problémů „nadbytečný vliv politiky na práci cestovních kanceláří a agentur". Dříve se většinou jednalo především o politiku v zemích, kam mířili naši turisté, a situace se tak dotýkala především výjezdové turistiky. „Situace na Ukrajině zasáhla bohužel velmi vážně i do života cestovních kanceláří a agentur, které se zabývají příjezdovou turistikou především z Ruské federace," uvedl Viliam Sivek, předseda Asociace cestovních kanceláří České republiky. „Základní problém je devalvace rublu. Jestli klesne kurz rublu o 20 procent, začínají naše touroperátory a hotely tlačit do snižování cen," řekl Sivek. Rezervace u některých cestovních kanceláří zaměřených na příjezdovou turistiku se podle ACK ČR meziročně snížily o osm až 22 procent.

Slabý rubl trápí hoteliéry

„S ohledem na slabý rubl nyní registrujeme snížení poptávky v Karlových Varech a zvýšení poptávky po cenově dostupnějším ubytování v Praze," dodal ředitel incomingové agentury EuroAgentur Hotels & Travel Josef Bára. Snížení zájmu ruské klientely ČTK potvrdily také vybrané karlovarské hotely. Některým klesly objednávky až o 20 procent. První příznaky pocítil i lázeňský hotel Thermal. Podle jeho ředitele Josefa Pavla jde ale zatím jen o mírný pokles. „Pokles je u fyzických hostů, u nás to ale částečně vyrovná vyšší cena," řekl ČTK. Karlovarské letiště, které je na cestujících z Ruska také závislé, však zatím pokles jejich zájmu nezaznamenalo. „Je to také tím, že ruští klienti mají většinou objednané zájezdy měsíce dopředu. Pokud se tedy nějaký pokles projeví, bude to až za několik měsíců," vysvětlil obchodní manažer letiště Radek Zábranský.

Další rána pro lázně?

Na vliv slabého rublu a možných sankcí Evropské unie vůči Rusku logicky s napětím čekají provozovatelé lázní v Karlovarském kraji. Oba faktory by mohly snížit zájem ze strany ruské klientely, která tvoří velmi výraznou část lázeňských hostů západočeských lázní. Pokles zájmu hostů z Ruska i Ukrajiny se ale zřejmě projeví až v létě, zjistila ČTK. „Pokles rublu i současná situace na Ukrajině má velmi negativní dopad na poptávku po lázních ze strany rusky mluvících klientů. Pokles kurzu zdražuje ruským klientům pobyty minimálně o 20 procent, což je navýšení velice vysoké," konstatovala marketingová ředitelka Léčebných lázní Mariánské Lázně Patricie Irlveková. V Mariánských Lázních hosté z rusky mluvících zemí tvoří asi 40 procent klientů. Ještě horší je to pak u klientů z Ukrajiny. „Vzhledem k současné situaci na Ukrajině se o poptávce ze strany ukrajinských hostů nedá vůbec hovořit. Otázkou je, zda tento trh bude v letošním roce vůbec nebo alespoň omezeně fungovat," uvedla Irlveková. Dodejme, že v loňském roce zavítalo do České republiky celkem 137 tisíc ukrajinských turistů.

Podle Irlvekové je ale na hodnocení dopadů současné situace ještě brzy a spousta hostů vyčkává, jak budou sankce EU pokračovat a jak se bude vyvíjet situace s vízy, s možnostmi platebních karet a podobně. „Reálně tedy pocítíme dopad této situace v letním období," dodala.

Pokles kurzu rublu se zatím přímo neprojevil v jáchymovských lázních. Ale i tam čekají, co přinesou příští měsíce. „Zatím to vůbec nevnímáme. U ruské klientely jsou pořád nárůsty. Zájem o české léčení roste. My se spíš bojíme, aby Evropská unie nezačala nějak úřadovat kolem vízové politiky vůči Rusku. O důsledku poklesu kurzu jsme zatím jen slyšeli nějaká avíza ze strany cestovních kanceláří," řekl ČTK generální ředitel Léčebných lázní Jáchymov Eduard Bláha. Podle něj, pokud se snížení kurzu rublu projeví, bude to až v letních měsících. „A ještě je navíc otázka, jestli se u nás vůbec projeví. Jestli pokles kurzu bude znamenat, že si lázně nedopřejí nebo si nedopřejí něco jiného. Naopak by to pro nás mohlo znamenat, že Rusové pojedou raději k nám do Jáchymova, protože jsme levnější než Karlovy Vary, natož ve srovnání s lázněmi v západní Evropě," dodal Bláha.

Silácké výroky

Propad kurzu rublu nebyl jediným faktorem, který se na zájmu ruských turistů o Českou republiku negativně podepsal. „Druhý problém, který cítíme, je počáteční přístup některých představitelů ČR ve vyjadřování k Rusku," citovala ČTK Viliama Siveka, předsedu ACK ČR. Ruský trh je přitom na podobná vyjádření citlivý. Podle asociace píší ruská média o tom, jak se k nim Evropa chová, a zveličují situaci. Problémy příjezdovému cestovnímu ruchu prý způsobily některá vyjádření tuzemských politiků. „Když se podíváte na výroky ministra zahraničí v počátku (ukrajinské) krize, tak byly velmi agresivní a byly takové, že když je ruské noviny otiskly, tak ta reakce byla pro nás velmi negativní," uvedl mluvčí ACK ČR Jan Papež. Viliam Sivek proto vyjádřil uspokojení z toho, že vláda v současné době vyjadřuje k složité situaci na Krymu objektivní stanoviska.

Sankce jako bumerang?

Rusko má dlouhodobě velký zájem o uvolnění vízových pravidel pro cestování svých občanů do zemí EU. Po uvolnění volají obchodní komunity osmadvacítky i Ruska a také například cestovní kanceláře. Evropská unie kvůli napjaté situaci okolo ukrajinského poloostrova Krym na začátku března pozastavila rozhovory s Ruskem o vízovém režimu. Padly dokonce úvahy o tom, že by se vízová povinnost mohla zpřísnit. Před dopady takového kroku na cestovní ruch ale na březnové tiskové konferenci varoval Viliam Sivek. „Pakliže bychom měli zpřísnit vízovou politiku, tak se obávám, že řada incomingových kanceláří a hotelů by mohla zavřít," dodal. Sankce by se tak paradoxně otočily proti tuzemským podnikatelům a ruští turisté by se vydali do jiných zemí. Na negativní dopad případných sankcí vůči Rusku poukázal i analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek. Kdyby podle něj vlivem sankcí klesl počet ruských turistů v České republice na polovinu, zaniklo by v cestovním ruchu zhruba 20 000 pracovních míst. Celkem v tuzemském cestovním ruchu pracuje 230 000 lidí, uvedla poradenská společnost Mag Consulting. „Dotklo by se to zejména zaměstnanců ubytovacích zařízení," dodal Beránek.

Ruská klientela má totiž neoddiskutovatelný potenciál. Jen v loňském roce k nám zavítalo 759 tisíc ruských turistů, což je o 65 tisíc více oproti roku 2012. A šlo o velmi bonitní návštěvníky, jejichž průměrná doba pobytu je 5 dní a denní útrata dosahuje téměř 4 tisíce korun. Společnost Global Blue, která turistům ze zemí mimo EU zprostředkovává vracení DPH, již v únoru uvedla, že z celkové částky, kterou v českých obchodech utratí turisté ze zemí mimo EU, tvoří nákupy Rusů 51 procent.

Příjezdy podpoří nová kampaň

S ohledem na výše uvedené je nabíledni, že podnikatelé v cestovním ruchu vítají fakt, že ruský trh bude jedním ze čtyř, na které se zaměří nová marketingová kampaň agentury CzechTourism. Připravovaná televizní kampaň, která je součástí projektu Rebranding a marketingová podpora příjezdového cestovního ruchu, má emotivní a moderní formou vyprávět příběhy zahraničních turistů v Česku. Jednotlivé spoty pro každou ze čtyř zemí (kromě Ruska se kampaň zaměří také na Čínu, USA a Německo) se liší. „Na ruském trhu se proto budeme prezentovat jako země vhodná k nákupům s nadstandardní nabídkou lázeňských a wellness aktivit, ale v Číně například jako země s bohatým kulturním dědictvím. Právě toto přesné zacílení nám umožní efektivní prezentaci na jednotlivých zahraničních trzích," dodal generální ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška. Kampaň vyjde na 42 milionů korun, z toho 36 milionů pokryjí fondy EU.

Text: -čtk- a  -red-
Foto: CzechTourism